Čína se stala členem Rady OSN pro lidská práva, v Thajsku sílí protivládní protesty
O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v uplynulém týdnu? Pozornosti se dostalo projevům čínského prezidenta Xi Jinpinga a tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen. Rezonovaly také zprávy o zvolení Číny do Rady OSN pro lidská práva a o thajských protivládních protestech. Média si rovněž povšimla růstu čínského exportu i importu nebo dohody o volném obchodu, kterou uzavřely Čína a Kambodža. Z dalších zpráv zaujaly také ambiciózní plán čínského města provést testy na koronavirus u devíti milionů lidí, uvalení cel na čínské hliníkové výlisky ze strany Evropské unie či rozhodnutí Filipín obnovit těžbu ropy v Jihočínském moři.
Pozornost v uplynulém týdnu upoutal téměř hodinový projev čínského prezidenta Xi Jinpinga u příležitosti 40. výročí založení zvláštní ekonomické zóny v Shenzhenu. Xi hovořil především o závazku zlepšit obchodní prostředí a nadále otevírat čínský trh zahraničním podnikům. Zároveň naznačil, jak by mohl být Hongkong hlouběji integrován do pevninské Číny. Projev čínského prezidenta shrnul server CNBC.
S projevem během oslav tchajwanského Národního dne vystoupila také tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen. Jak informoval The Guardian, prezidentka řekla, že doufá ve zmírnění napětí ve vztazích s Čínou. V návaznosti na řeč Xi Jinpinga před OSN, ve které čínský prezident vyvrátil domněnky o snaze země stát se hegemonem, pak uvedla, že by se mohlo jednat o „začátek skutečné změny.“ Podmínkou podle ní je, aby Peking začal Taipeji naslouchat.
Čína byla spolu s Ruskem, Pákistánem a několika dalšími státy zvolena do Rady OSN pro lidská práva. Server The Independent upozornil, že se tak stalo navzdory kritice ze strany mezinárodních lidskoprávních organizací.
Agentura Bloomberg, stejně jako řada dalších médií, se zaměřila na thajské protivládní protesty. Ačkoliv tamní vláda vyhlásila stav nouze, aby zabránila eskalaci demonstrací, desítky tisíc protestujících se i tak sešly v Bangkoku. Jejich požadavkem je reforma monarchie a další politické změny, především pak posílení demokracie.
Za rekordní označil server CNBC zářijovou obchodní bilanci Číny. Zatímco vývoz meziročně vzrostl o 9,9 procenta, dovoz se ve stejném období zvýšil dokonce o 13,2 procenta. Dařilo se také čínskému akciovému trhu. Jak uvedl The Guardian, jeho hodnota stoupla na více jak 10 bilionů dolarů.
O záměrech Číny v zemích, které jsou součástí Sdružení národů jihovýchodní Asie, se rozepsal server South China Morning Post. Relativně rychle uzavřená dohoda o volném obchodu mezi Čínou a Kambodžou podle serveru naznačuje, že se Čína bude snažit posílit svůj ekonomický vliv v zemích ASEAN.
Regionu jihovýchodní Asie se týkala také zpráva Nikkei Asia informující o tom, že Filipíny obnoví těžbu ropy v Jihočínském moři. Stane se tak poté, co filipínský prezident Rodrigo Duterte schválil žádost ministerstva pro energetiku o zrušení moratoria na těžbu ropy a zemního plynu v této oblasti. Filipínské ministerstvo pak uvedlo, že od Číny očekává respektování tohoto unilaterálního rozhodnutí.
Z dalších událostí se média zajímala také o rozhodnutí Evropské unie uvalit prozatímní cla ve výši až 48 procent na dovoz hliníkových výlisků z Číny. Zprávu přinesla agentura Reuters. Zpravodajský server CNN pak informoval o plánu čínského přístavního města Qingdao otestovat během pěti dnů přibližně devět milionů tamních obyvatel.