Analýza: Čína plánuje skromnější růst, potýká se se stárnutím populace

Analýza: Čína plánuje skromnější růst, potýká se se stárnutím populace
16 / 3 / 2021 Viktor Muchin

Od čtvrtka 4.3.2021 odstartovala politická elita Číny dvě plenární zasedání (liang hui两会), nejvyššího čínského legislativního poradního sboru a Všečínského shromáždění lidových zástupců. Zasedáním rezonovala témata, týkající se společenského a ekonomického vývoje a kontroly nad pomalu se integrujícím čínským územím.

Letošní sjezd politických představitelů začal oproti minulému roku tradičně v plánovaném termínu, neovlivněném ani přetrvávající pandemií. Nejpočetnější parlament světa s téměř třemi tisíci zástupců jednal týden o plánech dalšího rozvoje, oficiálním přijetí 14. pětiletky (2021-2025) a nastínění hlavních milníků vývoje Číny do roku 2035.

 

Pomalý pohyb v rolích zákonodárných orgánů

CPPC (Chinese People’s Political Consultative Conference) a NPC (National People’s Congress) lze přirovnat ke dvěma komorám parlamentu, kde první je jakýmsi poradním orgánem (ekvivalent Sněmovny lordů ve Velké Británii), druhá reprezentuje legislativní moc (ekvivalent Kongresu v USA). Po přečtení Ústavy ČLR můžeme získat představu běžného fungování státu, známou ze západní perspektivy. V Číně ovšem není zřetelná hranice mezi státem a komunistickou stranou, proto rozdělení moci nelze zobecňovat podle západních standardů.

 

Skutečnou moc drží v Číně prezident, který je zároveň generální tajemník komunistické strany a vrchní velitel ozbrojených sil. NPC je instituce státní moci, složená z delegátů, volených provinčními lidovými kongresy. V hierarchickém uspořádaní delegáty volí na každé úrovni kongres, kterému jsou přímo podřízení, až do úrovně NPC. Výjimku tvoří pouze nejnižší úroveň (kongresy krajů a měst), kde své zástupce volí jednotliví čínští občané.

 

V posledních letech se v parlamentu zvětšuje prostor pro politické debaty, i když stále nemá výrazný vliv na tvorbu legislativy. Rozdělení do frakcí tu existuje, ale v konečném důsledku se zásadní „vnitrostranická diskuse“ odehrává v komunistické straně, tam se také přijímají definitivní rozhodnutí.

 

Jistým protějškem NPC je CPPCC, poradní orgán, reprezentující občanskou společnost. CPPCC tvoří vlivní podnikatelé, odbory, etnické skupiny a další organizace. Nemá rozhodovací pravomoc, spíše vyjadřuje vůli lidu.

 

Opatrné cíle meziročního růstu HDP

Ústředním bodem programu bylo stanovení socio-ekonomických plánů na tento rok a dlouhodobá perspektiva vývoje Číny do roku 2035. Meziroční růst HDP by měl v roce 2021 překročit hranici šesti procent, což se v podmínkách druhé největší ekonomiky považuje za skromný cíl.

 

Zejména když loňský růst z roku 2019, ze kterého se oněch 6 % počítá, byl jen 6,1 %. A pro rok 2020 pro ekonomickou nejistotu z probíhající pandemie se čínská vláda poprvé rozhodla nestanovit plán růstu HDP. V dlouhodobém horizontu se chce Čína zaměřit spíše na kvalitu růstu než jeho strmé tempo. 

 

Pokračování v investicích a mezinárodní spolupráci

Důležitým aspektem, vedle sílícího hledání vnitřních zdrojů, nadále zůstává přilákání kapitálu, investic a inovativních technologií, stimulujících čínskou ekonomiku do role samostatného a konkurenceschopného hráče pro globální trhy.

 

Vláda se opět zavázala snížit negativní seznam odvětví, ve kterých jsou zahraniční investice omezeny. Zahraniční investice jsou mimořádně vítány v oblastech pokročilé výroby, dovozu nových a špičkových technologií, v úspoře energie a ochraně životního prostředí.

 

V souladu s modernizaci výroby Čína poskytne daňové úlevy zahraničním technologickým start-upům a společnostem s vyspělými technologiemi. Podpoří rozvoj internetových platforem, digitalizaci veřejné správy a transformaci tradičního průmyslu digitálními technologiemi. Klíčovým tématem je demokratizace technologií, zajištující, aby malé společnosti a odlehlé oblasti lépe konkurovaly velkým společnostem a inovačním uzlům vysoce rozvinutých pobřežních měst. Čína chce tímto způsobem diverzifikovat vyspělé technologie ze zahraničí a zapojit je do domácí produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou. 

 

Modernizace venkova zůstává výzvou

Po završené kampani na zmírnění chudoby se klade důraz na rozvoj a revitalizaci venkova. Budou pokračovat dotace do klíčových plodin, jako jsou kukuřice a sója, zvlášť potřebná krmiva pro hospodářská zvířata. Ve 14. pětiletce se připomíná potravinová bezpečnost. Plánovaná produkce obilí pro rok 2025, více než 650 milionů tun ročně, není moc ambiciózní, protože čínská obilná produkce tohoto čísla dosáhla už v roce 2018. V roce 2020 výnos přesáhl 670 milionů tun, navzdory přírodním katastrofám a sílící pandemii.

 

Hlavním důvodem, proč Čína neplánuje zvýšit objem produkce obilí, je cíl dál pokračovat v dovozu hlavních zemědělských komodit. Důvodem je vyšší růst poptávky, související s rostoucími příjmy. Rostoucí dovoz sóji a kukuřice je vysvětlen rostoucí poptávkou po vepřovém masu, a tím i poptávkou po krmivech. Bezpečnost potravin má být posunuta do programu inovátorů a podnikatelů, podílejících se na automatizaci zemědělství na venkově.

 

Environmentální aspekty a závislost na uhlí

Ekologie a změna klimatu je dlouhodobé téma. Čína chce do roku 2025 snížit intenzitu spotřeby energie o 13,5 %, ve 13. pětiletce to bylo 15 %. Důvodem je celosvětový trend „zelené energie“ a šetrného zacházení s životním prostředím.

 

Emise uhlíku se mají snížit o 18 %, shodně s 13. pětiletkou. Proto dosáhne spotřeba „nefosilní energie“ do roku 2025 asi 20 % celkové spotřeby energie, rozšíří se větrná a solární energetika a kontrola řízení tempa vývoje elektřiny ze spalování uhlí. Čína přitom nadále zůstává největším producentem a spotřebitelem uhlí na světě. V roce 2020 tvořilo uhlí 56,8 % celkové spotřeby energie, s nepatrným poklesem z původních 57,7 % v roce 2019.

 

Čínský trh bez dominance obrů

Ve 14. pětiletce se zintenzivní protimonopolní opatření pro oblasti velkých technologických firem, nasadí se také opatření proti nekalé soutěži a nerovnosti v příjmech. Potírat se mají jakékoliv praktiky, obcházející přirozenou konkurenci, aby se tvořilo přirozenější tržní prostředí. Za zabránění rozdílů v příjmech má napomoci zákaz neomezeného hromadění bohatství velkými technologickými hráči, působícími na čínském trhu, jehož konkrétní realizace je zatím nejasná.

 

Globální dodavatelské řetězce a stárnutí populace

Pro finanční oblast se navrhuje nový zákon o odchozích investicích. Strategickým cílem je integrace čínských společností do klíčových částí globálních dodavatelských řetězců, zejména do těch, které souvisí ze základními technologiemi. Jedním z rychlých způsobů, jak toho dosáhnout, je skupovaní společností v zahraničí.

 

Peking se ocitl v pasti nízké porodnosti, od loňského roku poklesla o 15 %, na nejnižší úroveň za posledních sedmdesát let, navzdory množství opatření, podporujících druhé dítě do rodin. Předchozí kontroverzní politika jednoho dítěte (1979-2016) se podílela na současné demografické krizi.

 

Populace tak rychle stárne a důchodce nebude mít kdo živit, což nutí prodloužit věk odchodu do penze. Situaci nepomáhá ani stoupající míra rozvodovosti, klesající míra manželství a finanční náročnost uživení vícera potomků. Řešením by mohlo být umožnění větší imigrace, protože stárnutí populace představuje ve střednědobém horizontu významnou překážku dalšího růstu.

 

Kontrola nad Hongkongem a otázka loajality

Čínští představitelé se jednohlasně shodli na zpřísnění kontroly nad Hongkongem. Nový návrh rozhodnutí o změně hongkongského volebního systému má zvýšit volební výbor z 1 200 na 1 500 členů. Ten má v budoucnu nominovat kandidáty na poslance pro zvláštní administrativní oblast, kteří by byli loajální komunistické straně. Peking chce omezit demokratické zastoupení v institucích města a zavést mechanismus kontroly nad regionem.

 

Čínský zákonodárný sbor tak znovu reagoval na loňské hongkongské protesty, které vyústily do přijetí zákona o národní bezpečnosti. USA a Británie odsoudily přijatou legislativu a upozornily na porušování lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že volební změny v Hongkongu oslabí důvěru v Čínu.

 

Viktor Muchin, ekonom, mezinárodní vztahy, Čínská studia, Zhongnan univerzita ve Wuhanu

 

Použité zdroje:

Lucas dos Santos. Explainer: Just what exactly are the „Two Sessions“?

John Carter. China’s „two sessions“: key takeaways from the annual government work report.

Global Times. China’s 5-year plan to lead global recovery.

Marius Zachara, Yew Lun Tian. China moves to overhaul Hong Kong politics, squeezing democratic opposition.

 

Foto: https://unsplash.com/