Zdeněk Svěrák v Číně

Zdeněk Svěrák v Číně
5 / 6 / 2019 Zuzana Li

Čínští čtenáři mají k české literatuře překvapivě blízko. Kafka, Hašek, Seifert, Kundera, Hrabal... Ti všichni a mnozí další ovlivnili celé generace Číňanů. Nakladatelství Tu-mi nově představuje dosud „skrytou perlu" české literatury. Jeho jméno zní: Zdeněk Svěrák.

Těmito větami začíná dlouhý text nakladatele k právě vydaným povídkovým sbírkám Zdeňka Svěráka v čínském překladu, kterého se zhostila v tuto chvíli jediná zkušená překladatelka střední generace, paní docentka Sü Wej-ču. Byla to právě ona, kdo v polovině roku 2016 na stránkách Světové literatury, časopisu Ústavu zahraničních literatur Čínské akademie věd, představila tohoto autora překladem dvou povídek a zevrubným doprovodným textem s názvem „Humor není obcházení života“ čínským čtenářům poprvé. Trvalo však další tři roky, než Svěrákovy povídky vyšly letos v květnu v Pekingu knižně.
Nakladatelství Tu-mi je „malou“ pekingskou pobočkou velkého státního nakladatelství Če-ťiang wen-i, malou na čínské poměry, vede ji muž, který má z osobních důvodů k české literatuře blízko a dlouho hledal, kterého dalšího současného českého spisovatele by mohl v Číně úspěšně představit. Po Bohumilu Hrabalovi a Ivanu Klímovi, jejichž dílo se dnes již téměř v úplnosti dostalo do Číny počátkem tohoto tisíciletí (Má veselá jitra a Moje první lásky vyšly v čínštině už v polovině osmdesátých let, pak ale nastala delší odmlka), padla volba právě na Zdeňka Svěráka.

Zavážila obliba Svěrákových děl u nás, opakované ceny čtenářů v soutěži Magnesia Litera i oskarové ocenění Kolji, ale především onen tolik známý humor. Nakladatel očekává, že bude promlouvat i k čínským čtenářům.
„Svěrákovy povídky nejsou poznamenány složitou výstavbou, vyprávění volně plyne naplněné laskavou účastí s osudem jejich hrdinů a zanechává ve čtenáři hluboké dojmy dlouho poté, co zaklapl knihu,“ říká nakladatel na svém WeChatu k rysům Svěrákovy povídkové tvorby. S jistou nadsázkou přirovnává jeho autorský hlas ke stylu pekingského povídkáře a esejisty Wang Ceng-čchiho (1920-1997), známého také svým jemným, inteligentním humorem a lidskostí, považovaného za literárního pokračovatele spisovatele Šen Cchung-wena (česky Poslední vítání jara, 2013).
Letos v květnu spatřily světlo čínského světa dvě povídkové sbírky Zdeňka Svěráka, nakladatel ale oznámil, že tím nekončí, na červenec příštího roku už připravuje další dvě Svěrákovy knihy. Zdeněk Svěrák, který má zatím u svého jména na čínské internetové encyklopedii paj-tu napsáno, že je herec a scénárista, bude tak pravděpodobně v budoucnu v Číně znám také jako slavný český spisovatel. Podle dosavadních komentářů na knižním webu tou-pan vypadá situace příznivě, hodnocení jedné z povídkových knih se pohybuje nad 80% a druhé dokonce přes 90%, čínští čtenáři si pochvalují lehkost četby a humor, pana Svěráka by mohlo potěšit, že oceňují i skvělý překlad.