Východoasijské jaro v zahradě

Skutečným mostem mezi střední Evropou a Dálným východem je jaterník podléška (Hepatica nobilis). Kromě Evropy a Dálného východu se tento druh vyskytuje ještě v Severní Americe (var. americana). Jaterník podléška je jedna s nejkrásnějších (nobilis) evropských trvalek, která dlouho kvete. Běžná délka kvetení jaterníků jsou tři týdny. Ve studeném jaru s pozdními mrazy jako letos (2020) se doba kvetení protáhne na 4-5 týdnů. To je mezi okrasnými rostlinami velmi slušný výkon, protože např. u kosatců zahradníkovi nezbývá než leckdy až 362 dnů v roce civět jen na listí, protože kosatce ukazují svoje krásné květy zpravidla jen na 3 dny!

 

Hepatica atrocoerulea

 

Podléšky se v přírodě vyskytují v listnatých lesích a kvetou v březnu a dubnu vlastně na plném slunci, protože stromy v té době jsou ještě bez listí. Listy podléšek přezimují a po odkvětu odumírají, načež vyrážejí listy nové, které si pak až do následující zimy užívají lesního stínu. Z toho plyne, že tuto krásnou nízkou trvalku nelze sázet do záhonů a skalek na plné slunce.

 

Jaterníky a komerční zahradnictví

 

Těžištěm rozšíření v Evropě je střed kontinentu včetně Alp, odkud druh zasahuje na východ do evropské části Ruska, na Balkán a do Itálie. V České republice najdeme nejkrásnější porosty jaterníků v listnatých lesích středních Čech. Kromě nejčastější blankytně modré formy lze zejména v Českém krasu a na Křivoklátsku najít krásné růžovofialové, tmavomodré a bílé formy. Zajímavostí je, že odchylné barvy květu se u jaterníků dědí, z růžové bude tedy opět růžová.

 

Jaterníky se přes svoji krásu, dlouhověkost, snadné pěstování a dlouhou dobu květu poměrně málo objevují v nabídkách komerčních zahradnictví. Jejich semena totiž tzv. přeléhají a klíčí až druhým rokem po výsevu. Potom je třeba ještě čekat nejméně dva další roky, než se objeví první květy. Na to komerční velkovýrobci čekat nemohou či nechtějí. Pokud ovšem nejde o specialisty, jako jsou třeba v Německu Andreas Händel (ten si nechává říkat „Mister Hepatica“) nebo Jürgen Peters.

 

Hepatica alba

 

V Petersově zahradnictví v Uetersenu u Hamburku se dají koupit i raritní exempláře v ceně 50 až 100 euro za kus, přičemž obvyklá cena kvetoucích rostlin se v Německu pohybuje mezi 3 a 5 euro. Proč takový rozdíl? U těchto drahých raritních podléšek jde téměř vždy o tzv. plnokvětou formu. Slovo plnokvětý znamená, že sexuální orgány rostliny (tyčinky a pestíky) jsou přeměněny na okvětní plátky, takže rostliny nemůžou utvořit semena. Takovou rostlinu lze pak množit jedině dělením a starší trsy jaterníků se dělí ne právě snadno. Proto ta vysoká cena.

Tyto nejdražší exempláře se téměř vždy týkají japonských podléšek, které se někdy označují jako Hepatica nobilis var. japonica. V Japonsku jsou tyto rostliny velice populární, pořádají se tam specializované výstavy a zřejmě tam lze koupit vzácné formy za ještě vyšší cenu, než je Petersových 100 euro.

 

K odborníkům, nebo do lesa

 

Podléšky rostoucí v Číně a Koreji se označují jako Hepatica nobilis var. asiatica. Rostou v provinciích Henan, Shaanxi, Zhejiang, Anhui a Liaoning. V Číně se pro okrasu pravděpodobně vůbec nepěstují. Zahrádkaření v našem slova smyslu je tam vzácností, protože ve velkoměstech není na zahrádky místo a lidé na venkově mají zpravidla jiné starosti než pěstování kytiček. S postupujícím růstem blahobytu se však i tato situace může změnit.

 

Hepatica rosea

 

Kdo ještě podléšky na zahrádce nemá, chtěl by je pěstovat a marně je shání v našich „garden-centrech“, může se poohlédnout na specializovaných tržištích, kam zajíždějí menší zahradníci (např. Štítary na Kolínsku). Nebo si může objednat zaslání rostlin u výše zmíněných specialistů Händela či Peterse anebo si podléšku jednoduše může vykopat v lese.

 

Hepatica nobilis je v listnatých lesích Čech (na Moravě je podstatně vzácnější) natolik hojná, že se dosud nedostala na všelijaké červené seznamy tzv. ohrožených druhů. To znamená, že podléšky přestavují jeden z mála zbývajících případů atraktivních dekorativních planých rostlin, kde se mezi člověka a rostlinu nemůže postavit úředník nebo dokonce policista. To je určitě jejich další velkou výhodou.

 

Sběratelská záležitost

 

Žlutou perlou předjarní zahrady může být hlaváček amurský (Adonis amurensis), který kvete současně se sněženkami. V době, kdy odkvetou žluté talovíny, bývá o žlutou barvu na květinových záhonech a skalkách nouze. Hlaváček amurský předstihuje dobou květu tuzemský hlaváček jarní (Adonis vernalis) o 3-4 týdny.

 

Adonis amurensis

 

Vlastí hlaváčku amurského jsou kraje podle řeky Amur, kterou Číňané nazývají Řekou černého draka (黑龙江 – Heilongjiang). Druh roste i na Sachalinu a v Japonsku. Jeho pěstování u nás v teplých nížinách je dosti obtížné, protože ve své vlasti je rostlina zvyklá na daleko delší a mrazivější zimu. V české mírné zimě rostliny často vyhnívají a navíc u nás ani nevytvářejí semena. Komerční zahradnictví tento krásný druh většinou nenabízejí, takže jde spíše o sběratelskou záležitost. Našinec by se po této rostlině musel poohlédnout v cizině, např. si rostliny nechat zaslat ze známého rakouského zahradnictví „Sarastro-Stauden“ Christiana Kresse v Ort im Innkreis.

 

Zavádějící názvy

 

Avšak ani v tomto rakouském zahradnictví patrně nebude k dostání čemeřice tibetská (Helleborus thibetanus). To už je vyslovená rarita, která bývá někdy v nabídce zahradnictví FlorAlpin v německém Waldenbuchu. Jeho věčně usměvavý majitel Frank Schmidt se specializuje na vzácné a obtížně pěstovatelné druhy skalniček a trvalek, a krásná růžová čemeřice tibetská k takovým druhům rozhodně patří.

 

Helleborus thibetanus

 

Rod čemeřice je výskytem omezen na Evropu a nejzápadnější Asii, ale v České republice planě neroste ani jeden druh. Nejvíce druhů roste na Balkáně. Čemeřici tibetskou tedy od nejbližší západní příbuzné dělí několik tisíc kilometrů. Navíc je latinský název zavádějící, protože v Tibetu tato čemeřice vůbec neroste. Vyskytuje se dosti daleko na východ od Himalájí, a sice v listnatých lesích horské soustavy Qinlingshan, zejména v provinciích Hubei, Gansu a Shaanxi. Podobně matoucí jsou i jiná vědecká jména rostlin, např. meruňka (Prunus armeniaca), která v Arménii planě vůbec neroste, nebo broskev (Prunus persica), která pro změnu zase neroste v Persii.

 

Posledním z časných jarních druhů trvalek, jenž v mé zahradě připomíná Dálný východ, je Plagiorhegma dubium. Zatímco tři výše probírané druhy patří do čeledi pryskyřníkovitých, patří tato rostlina mezi dřišťálovité (Berberidaceae). Plagiorhegma dubium roste planě v lesích severovýchodních provincií Jilin a Liaoning, dále v Koreji a v ruském Poamuří. Na rozdíl od předchozích dvou druhů se v zahradách na stinném stanovišti pěstuje snadno a sama se vysévá.

 

V českých zahradnictvích tento druh však opět k dostání není, neboť tlak na ceny trvalek a skalniček zužuje nabízený sortiment na zlomek druhů, jejichž osivo klíčí ihned po vysetí a rostliny kvetou už prvním rokem. Osivo Plagiorhegmy podobně jako u výše probíraných druhů „přeléhá“ a tato dlouhověká rostlina kvete rovněž až druhým nebo třetím rokem po vyklíčení semen. Je ale běžně k dostání na specializovaných trvalkových trzích v Německu (tzv. Staudenmärkte). Prodává se tam zpravidla pod jménem Jeffersonia dubia.

 

Jeffersonia dubia

 

Rozdílné pojmenování je způsobeno tím, že britský botanik Stearn přeřadil druh z rodu Plagiorhegma do rodu Jeffersonia. Měl pro to jistě pádné vědecké zdůvodnění, ale v laikovi taková změna v systematice vyvolá podezření, že dotyčný spíše chtěl zviditelnit někdejšího amerického presidenta Thomase Jeffersona.

 

Květena Číny je se svými více než 30 tisíci druhy vyšších rostlin obrovským zdrojem rostlin léčivých, užitkových i okrasných. Je proto velice potěšitelné, že pro bližší seznámení s některými z nich poskytne Sinoskop svůj prostor.

 

Pavel Křivka, lektor českého jazyka na XISU (Xi'an University of International Studies, Shaanxi, ČLR), botanik a lingvista

 

Obrázky: Hepatica nobilis f alba, atrocoerulea, rosea Pavel Křivka, Adonis amurensis Martin Pilný, Helleborus thibetanus Frank Schmidt.

 

Poděkování: Autor děkuje Martinu Pilnému za poskytnutí souhlasu s publikací jeho snímku hlaváčku amurského (Adonis amurensis) a Franku Schmidtovi za poskytnutí souhlasu s publikací snímku čemeřice tibetské (Helleborus thibetanus).

 

Odkazy na internetové stránky zahradnictví, kde je možné objednat východoasijské hajní trvalky:

Jürgen Peters (Hepatica nobilis):

https://shop.alpine-peters.de/hepatica.html

Mr. Hepatica- Andreas Händel: (Hepatica nobilis):

http://www.misterhepatica.de/de

Sarastro-Stauden (Adonis amurensis)

https://shop.sarastro-stauden.com/de/products/getProduct/383/amurensis#plant

Frank-Schmidt – FlorAlpin (Helleborus thibetanus)

http://www.floralpin.de/