Vojenský výcvik místo prázdnin a domácí úkoly do půlnoci. Jak fungují čínské střední školy?

Navazujeme na rozhovory s českými studenty, kteří studovali a pak i pracovali na Tchaj-wanu. V dnešním rozhovoru se podíváme na střední školy v kontinentální Číně, a to nikoliv očima statistik, ale očima přímých účastníků středoškolského vzdělání. Oslovil jsem svou čínskou studentku Rin Yan, aby se podělila o vlastní zkušenosti, zkušenosti maminky a dalších čínských příbuzných a známých ze středních škol v Číně.

 

Co tě vedlo k tomu, že jsi na můj dotaz, zda by ses nechtěla podělit o své postřehy, odpověděla souhlasně?

Nǐ hǎo! 你好! Dobrý den! Neustále slýchám věty typu: „Nesnáším tenhle český školní systém," a kroutím nad tím hlavou. Já sama jsem napůl Číňanka a jsem neskutečně vděčná za to, že můžu studovat na střední škole tady v České republice.

 

Tak začneme popořádku. Jak je to s přijímacími zkouškami na střední školy v pevninské Číně?

Přijímačky na střední školy máte v červnu. Výsledky vám přijdou 15. července a pokud máte velké štěstí, dostanete se na vaši vysněnou školu. Dopis o přijetí ale není jediná věc, kterou od školy obdržíte. Je vám k tomu totiž zaslán ohromný balík navíc.

 

Že by balík učebnic?

Kdyby učebnic! Balík je plný domácích úkolů, které musíte okamžitě začít řešit. Každý týden jich musíte zaslat určité množství vašemu profesoru ke kontrole.

Co je ale ještě horší – budoucí třídní učitel vás může kdykoliv navštívit. Ano, bez varování se může klidně stát, že vám zaklepe přímo na dveře. Zkontroluje, jestli se nacházíte ve vhodném prostředí na plnění domácích úkolů, s kým doma žijete, co dělají vaši rodiče za povolání, kolik máte peněz a podobně. Funguje na to celá komise a kontrola je její povinností.

 

Po splnění a odeslání všech domácích úkolů by měl začít nový školní rok. Nebo se mýlím?

Obávám se, že ano, neboť v posledním srpnovém týdnu nastupujete na vojenský výcvik. Pokud máte štěstí a vybrali jste si dobrou školu, vojenský výcvik se koná ve vaší škole. Tato vojenská příprava je pouze pro nové žáky středních škol, aby dokázali vstát na budíček, uběhnout dva kilometry a zařadit se do skupiny. Dále zkoušejí různá pořadová cvičení a organizaci. Během toho se nesmíte vrátit domů. Má čínská kamarádka to komentovala slovy: „Přežijí jen ti nejsilnější."

 

To mi připomíná naše týdenní středoškolská branná cvičení, kterých jsme se museli – coby studenti třetích ročníků – zúčastnit. Nikdo ze současných studentů už neví a většina mladých učitelů si nepamatuje, že současné sportovní kurzy pro třetí ročníky vlastně vychází z těchto branných cvičení. Takže máme začátek školního roku. Nebo tam ještě číhá jiná překážka?

Už ne. Když „přežijete" vojenský tábor, nastupujete konečně na vaši vysněnou střední. Na make-up v čínské škole rozhodně zapomeňte. Na mnoha školách jsou zakázané i dlouhé vlasy. Na některých jsou sice povolené, ale musíte je mít svázané. A musíte je mít svázané jenom dole v culíku.

 

Fun fact: nedávno proběhlo v čínských zprávách, že jistá ředitelka na své škole povolila ponytail (takový ten culík nahoře). Nedokážete si představit, jak byly žákyně nadšené.

 

Na českých i zahraničních školách se řeší používání mobilních telefonů. Chytré telefony, například, jsou na francouzských základních školách zakázané už od roku 2018. Dosud ale děti směly mít telefony u sebe, jen je nesměly používat. Jak je tomu v Číně?

Telefon mít můžete, avšak ne chytrý. Takže na Brawl Stars nebo TikTok zapomeňte. Jediný telefon, který je povolený, je tlačítkový a bez připojení k internetu. Telefon ale nesmí opustit kolej a na hodinách je zakázaný. Ti, kteří bydlí blízko školy, si telefon nesmí brát vůbec.

 

Jak vypadá běžný školní den čínského středoškoláka?

Mohu vám popsat školní den mého známého, který v Číně žije a studuje. Bydlí blízko u školy, takže nemusí přespávat na internátu. Vstává v 6 hodin ráno, protože už v 7 hodin musí dorazit do školy. Od 7 do 8 hodin probíhá samostudium – dřepíte ve třídě, sami se učíte a profesor na vás při tom dohlíží.

 

V 8:00 tedy začíná samotná výuka, předpokládám?

Od 8 hodin začíná klasická výuka. Je ale třeba zmínit jeden velký rozdíl mezi českou a čínskou školou: Zatímco tady nás profesoři neustále nabádají, abyste se ptali, když něco nechápete, v Číně většina profesorů dotazy naprosto nenávidí. „Tady máš způsob řešení, ten si pamatuj a nepřemýšlej nad ním."

 

Jak to mají s odpolední výukou?

Po obědě se vracíte zpět do tříd a výuka pokračuje. Ta trvá do 17 hodin.

 

V devadesátých letech vyučovací hodina v Číně trvala 50 minut a 10 minut bylo vyhrazeno přestávce. Lze tedy dopočítat, že dopoledne mají 4 vyučovací hodiny, pak je hodinová pauza na oběd, po které následují další 4 vyučovací hodiny. Týdenní dotace tak vychází na 40 hodin týdně. Je můj výpočet správný?

Podle zákona je povinných 38 hodin týdně a každá hodina trvá 40 minut. Ve skutečnosti to ale moc nedodržují a některé školy mají dokonce celý den v sobotu výuku a jen v neděli volno…

 

Lze tedy doufat, že po páté hodině odpolední uháníte na internát nebo domů?

Kdepak. Radujete se předčasně. Touhle dobou ještě domů nejdete. Ve škole dostanete večeři a od 18 hodin vypracováváte domácí úkoly ve třídě pod dozorem profesora. Tyto úkoly děláte do 22 hodin. Ano, opravdu mají tolik úkolů a teprve potom se můžete vrátit domů, pokud nebydlíte ve škole.

 

V poslední době se to ale omezuje, protože pokud student onemocní, rodiče mohou i zažalovat školu.

 

Napadá mě otázka, zda tedy není výhodnější bydlet ve škole, než se vracet domů a ztrácet tak drahocenný čas dopravou.

Je to tak. To je důvod, proč spousta žáků bydlí ve školním internátu. Pokud bydlí daleko, nevyplatí se jim cestovat domů – nestihli by dodělat další úkoly. Ten náš známý se často vrací domů a ještě nemá všechny hotové. Musí tedy pokračovat a až poté si může dovolit jít spát. Většinou chodí spát tak o půlnoci.

 

K přetěžování žáků základních a středních škol se v Číně vedla celospolečenská diskuse, a některé školy od svých nároků na domácí přípravu začaly ustupovat. Byli to ale paradoxně rodiče, kteří svým dětem platili doučování či další zájmové skupiny a vzdělávací kroužky, na které zbýval čas pouze v sobotu či v neděli. Obávali se vysoké konkurence. Po letech diskuse byly – naštěstí pro děti a mladistvé – výnosem vlády doučovací programy o volných dnech, svátcích a prázdninách zakázány. Co bys vzkázala našim čtenářům a tvým vrstevníkům?

Upřímně doufám, že si tento článek přečte co nejvíce lidí. Tohle všechno totiž není fikce či výplod něčí fantazie. Skutečně se to děje. Jsou to aktuální příběhy našich čínských příbuzných a známých.

 

V dnešní době zbytečně mnoho českých studentů, mých vrstevníků, má ze školy deprese, a přitom se má vlastně skvěle!

 

Rozhovor vedl Martin Kváča, sinolog a pedagog

Titulní foto: Unsplash.com/Wang Whale