Těžkých 48 hodin čínského prezidenta v Moskvě
Když minulý týden čínské Ministerstvo zahraničí ohlásilo prezidentskou návštěvu Ruska, vyvstala řada otázek, včetně té nejdůležitější. Může Čína přimět Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním? Co nakonec přinesly dva dny intenzivních jednání prezidentů Si a Putina?
Čínská média už před cestou spočítala, že oba prezidenti se v nejvyšší funkci setkali již 41krát. To naznačuje opravdu úzké vztahy.
Náhlost cesty přesto překvapila. Vždyť „dvě čínská zasedání“ s volbou prezidenta a nové vlády proběhla teprve v první polovině března. Spěch dával určitou naději, že by Čína po zprostředkování klíčové dohody Saudské Arábie s Iránem mohla zvládnout další husarský kousek. Možné však byly i další výklady. Třeba pospíšit s návštěvou než rozhodnutí Haagského soudu kriminalizuje ruského hostitele. Nebo prostě šlo jen o využití chvíle klidu před další ofenzívou.
Po zveřejnění návštěvy oznámil asistent ruského prezidenta Jurij Ušakov, že budou podepsána dvě prohlášení o spolupráci. K možnému následnému telefonátu čínského prezidenta s ukrajinským protějškem, který zmínil Wall Street Journal, se Ušakov nevyjádřil. Pouze sdělil, že z návštěvy Ruska se čínský prezident vrátí do vlasti.
Ruská strana přijala dopředu texty „Společného prohlášení o prohloubení komplexního strategického partnerství v nové době“ a „Prohlášení o hlavních směrech plánu rozvoje čínsko-ruské ekonomické spolupráce do roku 2030“, a tak se čekalo jen na osobní jednání lídrů.
Ta proběhla z velké části za zavřenými dveřmi, po oba dny se jednalo mnoho hodin. Během závěrečné tiskové konference bylo z obličeje čínského prezidenta i z usínání čínského ministra zahraničí zřejmé, že absolvovali velmi náročných 48 hodin. Kromě cesty a překonávání časového rozdílu určitě neustále ladili detailní přípravu.
Pro izolované Rusko byla čínská návštěva událostí roku, i když je teprve březen. Prezidenta Si doprovázeli klíčoví muži politického a ekonomického vedení a v Moskvě se jim dostalo nadšeného uvítání. Pak už ale začalo dlouhé jednání. Úvodní fototermín ukázal u ludvíkovského stolku dlouze hovořícího hostitele a zamlklého čínského prezidenta, jehož řeč těla naznačovala, jak těžké jednání přijel podstoupit.
Oba prezidenti povýšili vzájemné vztahy na „partnerství všestranné strategické spolupráce“ již před pandemií. Nyní je označili za „partnerství bez hranic“. V uplynulém roce přesáhl čínsko-ruský zbožní obchod 190 miliard amerických dolarů, daleko větší však byla rostoucí čínsko-americká zbožní výměna. Ta dosáhla téměř 691 miliard USD! Rusko nabídlo zvýšení dodávek zemního plynu a ropy do roku 2030, v roce 2022 vzrostly dodávky ropy do Číny o 8 %.
Hlavní sdělení schůzky zaznělo na závěrečné tiskové konferenci. Prezident Putin pozitivně hodnotil čínský mírový plán, možnost jeho přijetí však podmínil spoluprací Západu a Kyjeva. Současně reagoval na plánovanou britskou dodávku střel s ochuzeným uranem Ukrajincům. Válka podle něj kromě toho, že se „vede do posledního Ukrajince“, získává jaderný rozměr.
K následnému telefonátu prezidentů Si a Zelenského zatím nedošlo. Podle Politico Europe se však Zelenskyj pustil do diplomatické partie s Čínou, jako se spojencem Ruska číslo jedna. Zelenskyj sice čínskému mírovému dvanáctibodovému plánu nejprve oponoval svým desetibodovým, kde požadoval okamžité stažení vojsk z Krymu. Pak ale otevřeně připustil jednání i o čínském plánu. Podle pozorovatelů může být Čína jak prostředníkem, tak i následným obchodním a investičním partnerem. Názor ruské strany na předvedenou ukrajinskou dovednost komunikace s Čínou je samozřejmě kritický.
Spojené státy komentovaly cestu čínského prezidenta rozdílnými hlasy. Ministr zahraničí Blinken kritizoval Čínu, že návštěvou dává „diplomatické krytí Ruska k páchání“ dalších válečných zločinů. Současně však poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan přivítal možnost prvního telefonátu mezi čínským a ukrajinským prezidentem. Věří, že „Čína a prezident Si musí vyslechnout přímo i ukrajinský pohled, ne jen ten ruský“.
Prezident Si znovu zopakoval čínskou zásadu neutrality se zdůrazněním, že rozvoj bilaterálních vztahů s Ruskem není zaměřen proti žádné třetí straně. Prohlášením „Čtyř ne“ se čínské ministerstvo zahraničí dál vymezilo proti zasahování do standardních čínských zahraničních vztahů, do vztahů s Ruskem, proti narušování čínského úsilí v řešení ukrajinské otázky a zneužívání ukrajinské krize k útokům na Čínu. Bílý dům reagoval, že nevidí, že by Čína byla schopna stát se „nestranným mediátorem“.
Eskalace vzájemného obviňování USA a Číny určitě konec ukrajinské války neurychlí. Není jasné, zda je vůbec v zájmu Washingtonu připustit rusko-ukrajinská mírová jednání pod čínskou patronací. Ale nikdo další na Moskvu tak silný vliv nemá. Prezident Zelenskyj prohlásil, že už pozval Čínu k jednáním o implementaci mírového plánu a čeká na odpověď. Teprve sladění jmenovaných čtyř stran může realisticky přiblížit mír na Ukrajině.
Vít Vojta, sinolog a právník
Článek vyšel ve zkrácené podobě 23.3.2023 v deníku Mladá fronta DNES
Foto: Wikipedia