Spustí uhlíková cla obchodní válku s Čínou, nebo zapříčiní zelenější výrobu?

Spustí uhlíková cla obchodní válku s Čínou, nebo zapříčiní zelenější výrobu?
2 / 1 / 2023 Jan Veselý

Přísnější ekologická regulace v EU, spojená s vyššími náklady, historicky motivovala k přesunům výroby do zahraničí. Místo zelenější výroby jsme tak přispívali ke znečišťování Číny a našimi technologiemi rozvíjeli cizí průmysl. Tento negativní trend by mohl změnit Evropský mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, znamenající zavedení uhlíkových cel. Bude však Čína usilovat o zelenější výrobu, nebo pochopí nová cla jako vyhlášení obchodní války?

Pařížská dohoda o změně klimatu přináší velké změny, zavazující země všech pěti kontinentů. Evropská unie ji implementuje prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu, a to s cílem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, oproti emisím z roku 1990.

 

Konec vývozu znečišťování

Ekologická regulace pokaždé zvýšila evropským firmám náklady, ty pak obvykle, místo zelených řešení, přesouvaly výrobu do třetích zemí a vesele dál znečišťovaly planetu. Tomuto scénáři se tentokrát snaží Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové zabránit.

 

Balíček opatření k dosažení uhlíkové neutrality proto zahrnul tzv. Evropský mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, zavádějící na dovážené zboží uhlíková cla. Mechanismus by měl zajistit srovnatelné tržní podmínky pro firmy na evropském trhu, aby se evropské výroby, náročné na emise, nestěhovaly pryč z kontinentu, ale hledaly zelená řešení.

 

Zelená dohoda pro Čínu

Cílem je rovněž ke stejným krokům povzbudit i mimoevropský průmysl, chce-li dál dovážet do Evropy. Mechanismus je tak vlastně i „Zelenou dohodou pro Čínu“, největšího dovozce do EU, který však nemá stejně přísná pravidla.

 

Mechanismus by se na začátku měl vztahovat jen na dovozy uhlíkově náročných komodit: cementu, hliníku, hnojiv, železářského a ocelářského průmyslu a výroby elektrické energie, nicméně do jeho plného zavedení může být seznam dál rozšířen.

 

Plánuje se pouze krátké přechodné období do roku 2025, poskytující dovozcům čas k přizpůsobení výroby a hlavně umožňující dialog s třetími zeměmi. Od roku 2026 by měl mechanismus plně fungovat a dovozci budou platit uhlíková cla, pokud jejich země nemá stejně ambiciózní zelené plány jako Evropská unie. To se týká především Číny, která plánuje pomalejší přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku do roku 2060.  

 

Zelená planeta nebo obchodní válka?

Ačkoliv mezinárodní Pařížská dohoda o klimatické změně umožňuje státům stanovit si vlastní a zcela dobrovolné dekarbonizační cíle s ohledem na své možnosti, evropský mechanismus uhlíkového vyrovnání jde dál a nutí i ostatní země buďto zpřísnit dekarbonizační pravidla na evropskou úroveň nebo platit uhlíková cla při dovozu do EU.

 

Evropský průmysl vítá snahy zajistit stejné podmínky pro firmy vyrábějící na evropském trhu a dovozce ze třetích zemí. Mechanismus dorovnání uhlíkových nákladů je vnímán jako klíčový pro zajištění vlastní konkurenceschopnosti. Uvidíme ovšem, jestli tento kontroverzní nástroj obchodní politiky, rozšiřující účinnost evropské zelené regulace i na ostatní kontinenty, povede k urychlení dekarbonizace ekonomik ostatních států nebo rozpoutá spory s obchodními partnery a vlnu odvetných cel. 

 

Podobně jako vedlo uvalení amerických cel na čínské zboží v roce 2018 k rozpoutání obchodní války, mohou i evropská uhlíková cla vyvolat negativní reakci u největších importérů, především Číny. Situace se ovšem oproti roku 2018 liší především ve dvou aspektech. USA, Velká Británie a Kanada zvažují zavedení podobných opatření a asijské ekonomiky v čele s Čínou, Japonskem a Koreou se zavázaly implementovat vlastní uhlíkové daně, které by vliv uhlíkových cel neutralizovaly. Světové ekonomiky se navíc stále vzpamatovávají z poslední krize a existuje malý apetit pustit se do další nepříjemné obchodní války omezující ekonomický růst. 

 

S trochou optimismu tak můžeme doufat, že místo obchodních válek budou státy dostatečně motivovány nalézt mezinárodní shodu a společnou cestu k zelenější ekonomice, jak slíbily na Pařížské konferenci. 

 

Jan Veselý, absolvent studií Mezinárodního obchodu a diplomacie