Skotský Indiana Jones a další britští objevitelé asijských rostlin

bulleyanus

Příklady jmen rostlin: pochybek Androsace bulleyana Forrest, kosatec Iris bulleyana Dykes aj.

 

Arthur Kilpin Bulley (1861-1942) byl britský podnikatel a obchodník s velkou zálibou v zahradnictví a botanice. V roce 1898 založil botanickou zahradu v Ness a později i vlastní zahradnickou firmu. Kladl důraz na zavádění nových rostlin do kultury okrasného zahradnictví a sponzoroval proto expedice „lovců rostlin“ George Forresta a Kingdona-Warda do hor západní Číny a jihovýchodního Tibetu. Oba jmenovaní byli v oboru „plant hunting“ velice úspěšní a při pojmenovávání nově objevených druhů na svého sponzora nezapomínali.

 

Botanická zahrada Ness v Liverpoolu

 

farreri

Příklady jmen rostlin: úpolín Trollius farreri Stapf, pazvonek Codonopsis farreri J. Anthony

 

Reginald John Farrer (1880-1920), britský cestovatel, sběratel rostlin a náruživý pěstitel alpínek, napsal o svých cestách do východní Asie a o pěstování skalniček řadu knih. V roce 1907 konvertoval na Ceylonu k buddhismu.

 

Svou největší expedici podnikl společně s Willliamem Purdomem v letech 1914-1916 do Tibetu a čínské provincie Gansu. Byl rovněž zručným malířem rostlin. Jeho jméno nese ocenění, které anglická společnost AGS (Alpine Garden Society) uděluje nejúspěšnějším pěstitelům alpínek. Zahynul během expedice na čínsko-barmském pomezí na záškrt nebo snad otravu alkoholem.

 

forestii, georgei

Příklady jmen rostlin: jedle Abies forrestii Coltman Rogers, hořec Gentiana georgei Diels aj.

George Forrest prožil příběhy „botanického Indiana Jonese“

 

Tato epiteta rostlinných jmen připomínají zřejmě nejvýkonnějšího objevitele horských rostlin západní Číny, „skotského Indiana Jonese“ George Forresta (1873 Falkirk - 1932 Yunnan). Forrest sponzorovaný Bulleyem a mnoha dalšími zahradníky z Británie, zasvětil zkoumání květeny Yunnanu téměř celý svůj život a v Yunnanu také zemřel.

 

Při své první expedici unikl v roce 1905 jen o vlásek lámaistickému pogromu na bělochy na horním toku Mekongu. Na rozdíl od Kingdona-Warda nenapsal Forrest o svých cestách žádné knihy, ale v jeho korespondenci se o tom zachovalo toto svědectví: „...ukázalo se, že otec Bourdonnec byl dostižen někdy druhého dne, zastřelen, a ještě za živa byl rozříznut a bylo mu vyrváno srdce z těla. Otci Dubernardovi se pronásledovatelům dařilo unikat asi do čtvrtého nebo pátého dne, dokud jej nechytili. Lámové mu zlámali ruce a vlekli jej směrem do Tsekou. Cestou je prosil, aby jej raději hned zabili, načež jej jeden z nich sťal mečem, poté jej rozřízli a vyrvali mu srdce z těla. (…) Je zvykem domorodců sníst srdce a mozek nepřátel (syrové nebo vařené) a pít krev nepřátel, pokud padli v boji nebo jsou křesťané. (…) Takto bych skončil i já, kdybych byl padl do jejich rukou“.

Po Forrestovi je pojmenováno téměř 200 druhů rostlin, on sám přivezl do Británie asi 31 tisíc položek. Zemřel na náhlý srdeční atak během lovu v západním Yunnanu v roce 1932 a je pohřben ve městě Tengchong 腾冲.

 

ludlowii

Příklady jmen rostlin: lomikámen Saxifraga ludlowii H. Smith, pivoňka Paeonia lutea (Stern et Taylor) var. ludlowii Halda

 

Frank Ludlow (druhý zleva) s tibetskými studenty ve 20. letech

 

Frank Ludlow (1885 Chelsea - 1972 Londýn) společně s George Sherriffem cestovali dvě desítky let v oblasti Himalájí a učinili řadu přírodopisných objevů, zejména v jejich východní části a v jihovýchodním Tibetu.

Po Ludlowovi je pojmenováno i několik ptačích druhů, protože Ludlow vedle rostlin sbíral horlivě i ptáky a britské Natural History Museum od něj získalo okolo 7000 (!) ptačích preparátů. Ve třicátých letech točili Ludlow a Sherriff v Tibetu i dokumentární filmy, posléze i barevné (dostupné např. v British Film Institute).

 

wardii, florindae

Příklady jmen rostlin: pochybek Androsace wardii W.W. Smith, prvosenka Primula florindae Kingdon-Ward

 

Poslední velký „plant hunter“ Francis Kingdon Ward (6.11.1885 Manchester - 8.4.1958) stejně jako George Forrest zasvětil téměř padesát let života prozkoumávání těžko přístupných oblastí jihovýchodní Tibetu, Assámu, horní Barmy a Yunnanu.

 

Jako jeden z prvních cestovatelů pronikl do nejhlubšího kaňonu na světě v ohybu řeky Brahmaputry ve východních Himalájích, avšak celou soutěsku se mu projít nepodařilo. Ve 30. letech byl aktivní i jako špión pro British India Office. Mezi Wardem a Forrestem vládla řevnivost a Forrest jej nerad viděl ve „svém rajónu“ v Yunnanu. Několik rostlin Ward pojmenoval i po své první manželce Florindě Norman-Thompson.

 

Závěr a ostatní dedikační jména

Mezi několika tisíci druhů rostlin, které jsou pro východní část sino-himalájské oblasti endemické, nacházíme ještě mnoho dalších dedikačních jmen, jejichž plný výčet spolu s životními příběhy lidí, k nimž se tato jména vztahují, by vydal na dosti tlustou knihu. Převládají mezi nimi Britové, což souvisí s tehdejší koloniální nadvládou Británie nad Indií a velkým kusem Asie.

 

Velmi časté je např. jméno hookeri, připomínající Josepha Daltona Hookera, autora sedmisvazkového díla Flora of British India (Londýn 1875-1897). Většina populární tematické literatury je rovněž v angličtině, neboť mezi Angličany cestujícími do této oblasti za rostlinami převládali komerční cestovatelé, kteří o svých expedicích napsali mnoho cestopisných knih.

 

Kromě toho existuje o cestovatelích i obsáhlá biografická literatura. Jejich jména a zážitky ze starodávných expedic stále přitahují pozornost Angličanů. To je rozdíl oproti většině ostatních zmíněných osobností (snad s výjimkou Handel-Mazzettiho a Przewalského), o kterých se podrobnější informace hledají dost těžko. Celkově u druhových jmen rostlin z této oblasti převládají dedikační a zeměpisná jména nad popisnými názvy.

 

Jak již bylo zmíněno, čínští botanikové se mohli výzkumu a inventarizaci květeny své země věnovat víceméně až po založení ČLR v roce 1949, a jména rostlin vztahující se k čínským botanikům jsou proto velmi vzácná. Spíše se vyskytují “vlastenecká” jména rostlin s předponou sino- (čínský), jako jsou např. sinogracilis, sinoornatus, sinomontanus nebo sinopurpureus.

 

Na tomto místě je však třeba připomenout, že Číňané a Tibeťané jako národy byli od nepaměti velkými znalci rostlin, nezávisle na Linného systému, a to zejména v souvislosti s tradiční čínskou medicínou, která mj. i díky druhovému bohatství Číny používá o řád více druhů léčivých rostlin (až tisíce) než tradiční rostlinná terapie evropská.

 

Pavel Křivka, botanik a lingvista

 

Literatura:

BACKER C. A. (2000): Verklarend woordenboek van wetenschappelijke plantennamen.- Uitgeverij L.J.Veen Amsterdan/Antwerpen, 2 ed., 664p.

McLEAN B. (2004): George Forrest. Plant Hanter. – Antique Collectors´Club in association with the Royal Botanic Garden Edinburgh, Edinburgh, 239p.

internetová encyklopedie wikipedia.org (německá, ruská a anglická verze)