Přinese cesta čínského prezidenta do Kremlu mír na Ukrajině?

Stejně jako před deseti lety, i letos vede první zahraniční cesta prezidenta Si po jeho znovuzvolení do Ruska, k největšímu sousedovi Číny. Oba prezidenti již před pandemií povýšili vzájemnou spolupráci na „partnerství všestranné strategické spolupráce“. V uplynulém válečném roce 2022 přesáhla čínsko-ruská obchodní výměna 190 miliard amerických dolarů, rekordní obchodní výměny však dosáhla Čína i s USA, ve výši téměř 691 miliard USD (meziroční nárůst 2,5 %), a to jsou obě země již několik let ve stavu obchodní války.

Už po ohlášení čínské návštěvy oznámil asistent ruského prezidenta pro mezinárodní věci Jurij Ušakov, že se chystá podpis dvou prohlášení o spolupráci obou zemí. Naopak se Ušakov nevyjádřil k možnému následnému „online“ setkání čínského prezidenta s ukrajinským prezidentem Zelenským, jen k tomu diplomaticky suše sdělil, že se čínský prezident z třídenní návštěvy Ruska vrátí zpět do vlasti. O možnosti videotelefonátu čínského a ukrajinského prezidenta referoval Wall Street Journal na začátku týdne.

Čínský expert Liou Čching-pin k návštěvě Ruska dodává, že texty „Společného prohlášení o prohloubení komplexního strategického partnerství v nové době“ a „Prohlášení o hlavních směrech rozvojového plánu čínsko-ruské ekonomické spolupráce do roku 2030“ byly ruskou stranou nepochybně schváleny již dopředu. Ruská strana se v těžkých časech mezinárodní izolace, když se od ní odvrátil Západ i některé rozvojové země, obávající se západních sankcí, potřebuje opřít o partnerství s Čínou. Tím se snaží přinést trochu uklidnění do ruského veřejného prostoru. Připomíná i prohlášení amerického ministra zahraničí Blinkena, který „naprosto bez důkazů otevřeně prohlásil, že Čína právě zvažuje poskytnutí vojenské pomoci Rusku“ a „přestože zatím nic neukazuje, že by Čína nyní poskytovala Rusku zbraně, ale pokud se zjistí, že tak Čína konala, tak za to pak ponese vážné důsledky“.

Toto výstražné varování ministra Blinkena, které v Číně vzbudilo bouři nevole, je zajímavé hned z několika hledisek. Blinken jej na Mnichovské bezpečnostní konferenci (19.2.2023) nejprve asi poměrně „diplomaticky“ předal nejvyššímu čínskému diplomatovi Wang Imu a následně už jinak, medializujícím způsobem podal v rozhovoru pro PBS. V dalších hlavních zprávách pak toto varování již žilo vlastním životem a po měsíci se zpráva z jednání a mediální prohlášení v Číně spojilo v jedno.

„Vážné důsledky“ pro Čínu („serious consequences“ for China) však mohou mít několik výkladů a nejsou nutně výhrůžkou, i když globální velmoc něco takového určitě nechce slyšet. Ale můžeme se ohlédnout k situaci z 30.8.2020, když stejný diplomat, Wang I, tehdy ve funkci ministra zahraničí, po příjezdu do Německa spatra poznamenal, že předseda Senátu Vystrčil za návštěvu Tchaj-wanu „zaplatí“ (付出代价). Ani tento, u nás velmi odsuzovaný obrat, nejspíš nebyl žádnou výstrahou, spíše emotivnější reakcí, která mohla obecně mířit na negativní důsledky pro Vystrčilovu domácí politickou kariéru. Čínští politici si totiž neumí představit, že na české vnitropolitické scéně jsou jakékoliv útoky na Čínu naprosto bez politického rizika.

Co je velmi nepravděpodobnou, avšak určitě nejzajímavější možností, je dosažení jakékoliv rusko-ukrajinské dohody po jednáních prezidentů Putina a Zelenského s čínským prezidentem. Ale po překvapivé dohodě Iránu a Saudské Arábie pod čínskou patronací z minulého týdne všichni nutně zvažují, zda i tentokrát prezident Si nevytáhne z klobouku dalšího králíka. A ten by byl v tomto případě vskutku překvapivý.

Redakce Asiaskop

Úvodní obrázek: Unsplash.com