Pravidla strategické hry Go: hraje se jen na vítězství

Pravidla

Pravidla hry jsou jednoduchá, v Asii se Go učí hrát děti od čtyř let. Hráči střídavě pokládají své kameny na průsečíky desky, která má tvar čtvercové sítě o 19×19 čarách. Pro začátečníky je však vhodnější použít menší desku o velikosti 9×9 nebo 13×13, přičemž se nemění pravidla. Začíná černý. Po zahrání se s kameny již nehýbe, pouze se za určitých okolností, které budou popsány dále, mohou vybrat z desky.

Cílem hry je:

1. Zajmout co nejvíce kamenů soupeře
2. Ohraničit si co největší území

Koncept obkličování kamenů

Každý kámen má k dispozici okolní volné průsečíky neboli svobody, v čínštině čchi 气 (qi), které představují vitalitu nebo také schopnost "dýchat". Kameny se navzájem posilují a spojují do skupin. Jednotlivé skupiny bojují s těmi soupeřovými o vliv a území.
Základním pravidlem je braní kamenů, pokud se hráči podaří obsadit všechny sousední průsečíky jednoho kamene (nebo skupiny kamenů) soupeře, tento kámen se ihned vybere z desky. Hráč, který kámen (kameny) zajal, si jej ponechává u sebe jako zajatce. Na konci partie dostane za každý zajatý kámen jeden bod. Na diagramu jsou černému kamenu sebrány 4 okolní svobody a je sebrán.

Kámen nesmí spáchat sebevraždu, tzn. že by byl sebrán ihned po jeho položení na desku, podobně jako v šachách král nesmí táhnout na pole, kde by byl v šachu. Z tohoto pravidla vyplývá, že skupina je "živá", pokud má dvě a více očí, které fungují jako volné svobody, které soupeř nemůže zaplnit během jednoho tahu. Bílá skupina na diagramu níže má dvě svobody a tah černého 1 by znamenal sebevraždu.

Posledním pravidlem je nemožnost opakovat stejné braní znovu a znovu, v japonštině je tato situace označována jako Ko – nekonečno. Hráč musí zahrát mezi tah, který je obvykle hrozbou, teprve po něm může vybrat Ko zpět. Hrozbou může být např. útok na "oči" skupiny soupeře. Nebo sekvence znázorněná tahy 1-4, černý vybírá Ko jako první (1), bílý hraje jinam (2), černý na jeho tah odpoví (3) a bílý teprve může vybrat Ko zpět (4).

Koncept ohraničování území

V průběhu hry dochází k soubojům, hráči zajímají kameny soupeře a deska se postupně rozdělí na tzv. území. Každý volný průsečík uvnitř území se počítá za bod. Na konci partie se sečtou zajaté kameny a body v území. Kdo má více bodů, zvítězil. Konec hry nastává dohodou, kdy oba hráči deklarují, že na desce nezbývají žádné další body, další tahy tudíž postrádají smysl. Níže pro ilustraci ukázka rozdělení černé a bílé území na miniaturní desce.

Hendikepy a Komi

Narozdíl od šachu, v Go existuje funkční hendikepový systém. Rozdíl jedné třídy mezi danovými a kyu hráči (podrobněji o systému v minulém článku) je možné kompenzovat jedním hendikepovým kamenem, který si černý hráč položí na určené místo na desce před začátkem samotné hry. Například hráč síly 5. dan bude hrát vyrovnanou partii s hráčem úrovně 1. dan, když mu dá 4 hendikepové kameny.

Hra Go počítá i s kompenzací prvního tahu, který je samozřejmou výhodou i v šachu, kde by v ideální partii bílý hru neměl prohrát. V Go dostává bílý (černý začíná) kompenzaci 6,5 bodu tzv. Komi, které se na konci přičte k jeho bodům. A tím se dostáváme k poslednímu zásadnímu rozdílu mezi Go a šachy – v Go nelze partii remizovat. Žádný kompromis smírného výsledku neexistuje, od začátku partie hrají oba hráči jen o vítězství.

Mikuláš Nozar, sinolog a hráč Go