Pamětní deska na Filipínách nově připomíná československé hrdiny z 2. světové války
Československé hrdiny z druhé světové války na Filipínách nově připomíná pamětní deska v tamní národní svatyni na hoře Samat na poloostrově Bataan. Při příležitosti svátku Dne statečnosti ji odhalil český velvyslanec v Manile Karel Hejč společně se svým slovenským kolegou Milošem Kotercem. Duchovní rozměr slavnosti dodal apoštolský nuncius na Filipínách, arcibiskup Charles John Brown, který pamětní desku slavnostně posvětil.
„Jejich příběh nám připomíná, že boj za svobodu nezná hranic a že solidarita je silou, která spojuje lidstvo," zmínil osud našich krajanů ve svém projevu filipínský prezident Ferdinand Marcos Jr., který se slavnosti zúčastnil ve společnosti členů vlády, zahraničních diplomatů a válečných veteránů. Každoroční vzpomínková akce se koná 9. dubna v den zahájení bataanského pochodu smrti, který následoval poté, co se američtí a filipínští vojáci museli po 93 dnech trvajícím odporu vzdát japonské přesile. Letos na hoře Samat zazněla i připomínka příspěvku našich krajanů, kteří se dle slov filipínského prezidenta Marcose „rozhodli stát po našem boku při obraně Bataanu".
Strategická poloha a památník na hoře Samat
Poloostrov Bataan východním směrem vyhlíží přes Manilskou zátoku na filipínské hlavní město a do jeho západních břehů se opírají vody Jihočínského moře. Pokud v sedmikilometrových serpentinách vyšplháte až na vrchol Mount Samatu s výraznou dvaadevadesátimetrovou dominantou pamětního kříže, budete mít idylickou krajinu s palmami a rýžovými poli pod sebou jako na dlani. Strategická poloha tohoto místa je nepřehlédnutelná. Právě v těchto místech se na začátku roku 1942 odehrávaly poslední prudké boje beznadějného zápasu amerických a filipínských jednotek s postupující japonskou přesilou.
O čtyřiaosmdesát let později sem mířily nejenom oficiální delegace, ale i stovky válečných veteránů v modrých vestách v doprovodu svých rodin; někteří z nich k cestě nahoru až k samotnému památníku již potřebovali pomoc pečovatelů. Mezigenerační přesah akce podtrhovala přítomnost členů mládežnických organizací. Na hlavní pódium vedle sebe usedli zástupci zemí během druhé světové války stojících proti sobě – filipínský prezident, americký chargé d'affaires i japonský velvyslanec. Společně se stali svědky ceremoniálního kladení věnců, dělostřeleckých salv a také tradičního zvonění na počest padlých i těch, kteří byli válečnými událostmi na Filipínách postiženi.
Tisíce mužů do cíle 105 kilometrů dlouhého bataanského pochodu smrti nikdy nedošly. Se zdravím již podlomeným vleklými boji, nedostatkem jídla a vody podlehli vyčerpání, nemocem i brutalitě svých věznitelů. „Hrdinové z Bataanu dali vše, abychom my a následující generace mohli zdědit národ, který je svobodný, suverénní a hoden jejich oběti," uvedl ve svém projevu prezident Marcos.
14 československých krajanů, sedm padlých
Pro české zastoupení na Filipínách šlo o významný den. Do obrany Filipín se během druhé světové války přímo zapojilo 14 našich krajanů, sedm z nich se konce bojů nedožilo – zahynuli v zajateckých táborech nebo během plaveb takzvaných pekelných lodí, na kterých Japonci převáželi zajatce na nucenou práci. Jejich osud připomíná již památník v Capasu v místech bývalého zajateckého tábora bataanského pochodu smrti. Nyní se jejich jména ocitla i v národní svatyni na hoře Samat, kde se v rámci Týdne veteránů konají hlavní vzpomínkové akce na druhou světovou válku na Filipínách.
Pamětní deska nepřipomíná pouze pouta z dávné minulosti, ale i to, co dvě zdánlivě vzdálené země spojuje dnes: sdílené hodnoty a společné historické oběti, které otevírají dveře i podnikatelům. „Místní lidé jsou nám dodnes vděčni za to, jak za druhé světové války naši krajané bojovali po jejich boku," uvedla při loňské návštěvě Filipín tehdejší ministryně obrany Jana Černochová, kterou při její cestě doprovázela i skupina zástupců českého obranného průmyslu.
Pavel Zvolánek, publicista a průvodce v jihovýchodní Asii