Konflikt v Íránu přepíše světovou ekonomiku

V souvislosti s válkou vedenou USA a Izraelem proti Íránu se nejčastěji hovoří o cenách ropy a zkapalnělého zemního plynu. Není divu, v oblasti Perského zálivu se nalézají nejvýznamnější světoví exportéři ropy a také srdce organizace OPEC. Hormuzským průlivem protéká asi 20 milionů barelů denně a není zde nikdo, kdo by dokázal takovéto množství barelů vykompenzovat.

 

Spojené státy jsou velký producent, ale také obří spotřebitel. Rusko je významný exportér, ale těžbu na takováto čísla navýšit nedokáže. Cena ropy Brent, mezinárodního standardu, překročila 100 dolarů za barel, což je vzhledem k vývoji ještě mírné navýšení. Mezinárodní energetická agentura, sdružující významné ropné spotřebitele, už oznámila, že velcí hráči uvolní své strategické zásobníky. Přestože 400 milionů barelů vypadá impozantně, jedná se číselně vzato o světovou poptávku po ropě na čtyři dny.

 

Dále je třeba vzít v úvahu, že iránské tankery přes Hormuz propluly do Číny i Indie. Objevují se zprávy o tom, že Írán uvažuje o tom nechat některé tankery proplout, ovšem za platbu v čínských yuanech. To by vzhledem k dolarizaci obchodu s ropou byl velmi významný signál.

 

Zkapalněný zemní plyn

Vážná je situace i ohledně zemního plynu ve zkapalnělé formě. Katarské pole bylo zasaženo odvetným útokem Iránu poté, co Izrael provedl útok na Jižní Pars, pole pro iránskou ekonomiku klíčové. Katarský export tvoří asi 20 % světového. Přestože kapacity USA i Austrálie k exportu rostou, takový výpadek na trhu je obřím šokem. Ceny zemního plynu, evropský standard TTF, také rostou, i když nedosahují paniky z roku 2022.

 

Stav zásobníků je v evropském prostoru ale dosti nízký a vzhledem k tomu, že ceny zemního plynu mají výrazný vliv na ceny elektřiny, je zaděláno nejen na zdražování, ale možná na mnohem hlubší problém, týkající se dostupnosti zemního plynu jako takového.

 

Hnojiva: načasování nemohlo být horší

V neposlední řadě nelze zapomenout na hnojiva. Oblast zemí Perského zálivu patří k významným vývozcům hnojiv – a zde platí, že načasování nemohlo být horší. Až 50 % močoviny pochází z této oblasti. Jedná se o klíčové dusíkaté hnojivo. Jak Brazílie, tak Indie, velcí zemědělští producenti a exportéři spoléhají na dovoz hnojiv z této oblasti. I cena močoviny roste za poslední měsíc o 50 %.

 

Menší dovoz hnojiv se může odrazit v nižší úrodě. Z minulé zkušenosti víme, že v krizových situacích i velcí producenti omezují vývoz a prioritně se zaměří na uspokojení svých občanů. Nedostatek potravin v určitých regionech by se rychle přetavil ve výrazný nárůst jejich ceny.

 

Zranitelnost dopravních tras

Všechny uvedené faktory mají samozřejmě proinflační podobu, navíc dovezené nákladové inflace, proti které se zvyšování úrokových sazeb zcela míjí účinkem. Ohrožení dopravních tras, včetně Bab-al-Mandabu, by se odrazilo v dalším navýšení rizikových prémií pro dopravu, včetně většího využívání alternativních tras. Rusko zde má výhodu možnosti využít svou Severní námořní trasu pro export svých produktů směrem do Asie.

 

Není jasné, jakým způsobem USA „vycouvají" z konfliktu, protože americký prezident je pod politickým tlakem – většina americké veřejnosti válku nechce, cena za galon benzínu je pro ně klíčovou položkou a listopadové volby se kvapem blíží. Zranitelnost dopravních tras a důležitost ropy a zemního plynu jsou znovu ukázkově důležité – za posledních několik málo let dostáváme další lekci tohoto typu.

 

Nevíme ani, kdy by se po eventuálním (jakém?) skončení konfliktu podařilo obnovit těžbu a dopravu (v případě zemního plynu Kataru to může trvat roky!) a za jakých podmínek a kam by případně dodávky pluly. Některá místa v oblasti Perského zálivu budou muset přehodnotit svůj ekonomický model, například Dubaj. Změní se, a nejspíše nejen krátkodobě, destinace v oblasti světového turismu.

 

Asie i Evropa v prekérní situaci

Zdá se, že v prekérní situaci jsou asijské ekonomiky, masivně závislé na dovozu paliv i hnojiv z oblasti. Země EU na tom ale nejsou o nic lépe – světové ceny budou násobeny jejich sankční politikou vůči Rusku, které je druhým nejvýznamnějším exportérem hnojiv po oblasti Perského zálivu, i emisními povolenkami, které navíc slouží jako nástroj finanční spekulace.

 

V dalších týdnech budeme sledovat významné posuny ve světové ekonomice, které ji mohou ovlivnit na desetiletí dopředu.

 

Ilona Švihlíková, ekonomka

 

Úvodní foto: Midjourney