Jiří Černý o obnovené olomoucké sinologii
Na začátku prázdnin minulého roku byla ve Vydavatelství Univerzity Palackého uveřejněna vzpomínková monografie prof. PhDr. Jiřího Černého, CSc. (29. února 1936 sic!) – Jak šel život. „Kniha vyšla v rámci ediční řady Paměť UP. Autor podává svědectví o druhé světové válce z pohledu dítěte, o středoškolském a vysokoškolském studiu v padesátých letech, o uvolnění let šedesátých, o období normalizace, průběhu sametové revoluce a porevolučním vývoji filozofické fakulty a zejména katedry romanistiky, na které většinu své profese lingvisty a romanisty působil a kterou po dobu dvaceti let vedl.
Publikace nenabízí ale pouze prostá životopisná data, je to rovněž neocenitelným svědectvím o životě na fakultě a je plná vtipných postřehů a pozorování. Týká se autorovy pedagogické, odborné a organizační práce nejen na fakultě, ale i na celé řadě zahraničních univerzit“[1]. V této knize Jiří Černý v patnácté kapitole „Další aktivity“ mj. popisuje i obnovení čínských studií na FF UP na začátku devadesátých let minulého století.
Původcem myšlenky vzniku studijního oboru čínská filologie byl tehdejší rektor Univerzity Palackého prof. PhDr. Josef Jařab, CSc. (1937), který již na počátku devadesátých let považoval studium čínštiny za perspektivní. Současně si byl jako kolega prof. PhDr. Jaroslava Macháčka, CSc. (1929), frekventanta kursů akademika Jaroslava Průška (1906–1980) na Univerzitě Palackého a tehdejšího vedoucího katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP, k níž kmenově jako amerikanista náležel i J. Jařab, vědom tradice, na kterou čínština v Olomouci navazovala. Předběžně začal budoucí možnou podporu tomuto projektu projednávat s Velvyslanectvím Čínské lidové republiky v Praze.
Tato jednání se mu jevila slibná, proto pověřil J. Černého, tehdejšího proděkana pro zahraniční činnost, předložením návrhu zřízení nových studijních oborů ke schválení vědeckou radou fakulty a univerzity: „V roce 1991 (…) se na mne rektor Jařab (…) obrátil s dotazem, zda bych nechtěl pomoci také při zřízení oborů čínština a japonština. To jsem odmítl a na jeho dotaz jsem uvedl, že jednak nemám k čínštině ani k japonštině žádný vztah ani potřebné znalosti… Jařab měl ale silně vyvinutý dar přesvědčování a (…) měl už předběžně přislíbenou spolupráci příslušných velvyslanců. Netrvalo to ani půl hodiny a na jeho návrh jsem přistoupil. Formování orientalistiky byl (…) běh na dlouhou trať. Když uvedu jen holá data, v září 1993 jsme otevřeli kabinet Dálného východu při naší katedře romanistiky a teprve po devíti letech, v roce 2002, bylo možné přeměnit ho na samostatnou katedru asijských studií. Přičlenit kabinet (…) ke katedře romanistiky byl nepochybně kuriózní nápad.“ (Černý 2019: 376).
Přípravné práce pro obnovení oboru byly úspěšné, když již od září 1992 začal na univerzitě probíhat pod vedením čínské lektorky přípravný kurs čínštiny, který měl současně ověřit zájem o obor čínská filologie. V září 1993 byli ke studiu oboru čínská filologie přijati první studenti. Existence našeho oboru čerpá z tradice pedagogického působení J. Průška na UP na konci čtyřicátých let minulého století. Současně byla tato tradice prezentována přítomností žáka J. Průška na našem pracovišti: záhy po zřízení oboru čínská filologie začal totiž v tehdejším kabinetu Dálného východu pracovat prof. PhDr. Oldřich Švarný, CSc. (1920–2011): na základě jeho názorů vznikla nejen zdejší metodika výuky čínštiny a tedy i učební plány oboru, ale i unikátní sada učebnic moderní hovorové čínštiny, které vycházejí z jeho působení na Orientálním ústavu Československé akademie věd v padesátých a šedesátých létech minulého století a byly iniciovány a podporovány právě J. Průškem.
Výchova pokročilých studentů čínského jazyka je v Olomouci navíc realizována mj. i na základě Švarného Učebního slovníku jazyka čínského, jehož je J. Průšek vědeckým redaktorem: „Klíčovou úlohu při formování kabinetu a pozdější katedry… měla zpočátku, pokud jde o čínštinu, spolupráce s Davidem Uhrem, Oldřichem Švarným, se školským radou velvyslanectví Čínské lidové republiky panem Jie Čchi-pchingem a s několika sinology z UK v Praze (prof. PhDr. Oldřich Král, CSc., doc. Olga Lomová aj.), kteří zejména v prvních letech zajišťovali kvalitní výuku našich studentů. Oldřich Švarný přes svůj pokročilý věk dojížděl do Olomouce dlouhá léta a vedle soustavné výuky se věnoval i rozsáhlému projektu Učebního slovníku jazyka čínského, který v Olomouci publikoval v letech 1998–2000. Spřátelil jsem se i se školským radou Jie Čchi-pchingem, který do Olomouce rád dojížděl a poskytoval nám všestrannou pomoc při zajišťování stipendijních pobytů, výukových materiálů apod.“ (Černý 2019: 376–377).
Tady bych si dovolil J. Černého poopravit – ke vzniku a ostatně i fungování oboru v Olomouci, když zde v akademickém roce 1993–1994 vyučovala, mě na jaře 1994 doporučila do Olomouce na pozici asistenta, a mezi roky 2007 a 2015 obor zaštiťovala jako jeho garant, přispěla doc. Lucie Olivová, PhD., DSc. (roz. Borotová, 1957). Tu si patrně pan profesor zaměnil s mediálně známější O. Lomovou. I ta samozřejmě přispěla k formování olomoucké sinologie svým kursem z dějin čínské literatury.
„Podal jsem zde jen ty zcela základní informace. Dodám ještě, že 31. 3. 1993 jsem předložil Vědecké radě FF UP návrh na zřízení studijních oborů čínština, japonština, portugalština a italština od akademického roku 1993/1994 a opakoval ho na zasedání Vědecké rady UP 15. 4. 1993. Obě rady návrh schválily a studium na všech čtyřech oborech bylo v září téhož roku zahájeno. Podrobné informace o budování sinologie a japanologie na UP obsahuje bakalářská práce Jany Suvákové Založení studijních oborů čínská a japonská filologie na FF UP a první rok jejich existence z roku 2004“ (Černý 2019: 377).
Práce byla v roce 2017 v „předvečer“ 25. výročí obnovení čínských studií v Olomouci uveřejněna v časopise Dálný východ (VII, 2, ss. 93–119).
David Uher, sinolog, lingvista a pedagog
[1] https://www.vydavatelstviupol.cz/cz/978-80-244-5491-7
Zdroj foto: https://www.ff.upol.cz/nc/zprava/clanek/pamet-up-ma-vzpominky-profesora-jiriho-cerneho/