Jak se za devadesát let změnily drony?
Když se řekne dron, vybaví se vám s největší pravděpodobností dvě věci. První je dramatická změna vedení války na bojišti, které se začíná hemžit pozemními, vzdušnými a vodními drony. Pohybují se autonomně za využití algoritmů AI nebo jsou ovládány operátory stovky kilometrů daleko. Bojiště tak připomíná slavnou knížku „Enderova hra“, která se dočkala i filmového zpracování. Druhou je jejich mírové využití, ať již v hobby segmentu pro fotografování nebo natáčení videa z různých akcí jako svatby, jízda na kole s kamarády nebo při kontrole stavu budov, v zemědělství či v dopravě. Tento přelomový stroj je ovšem starší, než bychom si mysleli.
Drony, jako mnohé jiné technologie, mají kořeny v armádě, která začala nejprve používat tzv. bezpilotní letouny, v angličtině označované jako Unmanned Aerial Vehicle (UAV). Bezpilotní letouny jsou letadla bez posádky, která mohou být buď autonomní drony, nebo vzdáleně řízené stroje. Jsou schopné létat dlouhou dobu ve stanovené výšce a rychlosti a mají široké využití nejen v armádě.
První bezpilotní letouny vznikly během první světové války v Británii a USA. Britský Aerial Target byl testován v březnu 1917 a americký Kettering Bug v říjnu 1918. Přestože měly oba stroje potenciál, v bojových akcích použity nebyly. Ve meziválečném období vývoj pokračoval. V roce 1935 vytvořila Británie několik rádiem řízených letounů pro cvičné účely. Právě tehdy pravděpodobně vznikl termín „drone“ (dron) – inspirovaný názvem modelu DH.82B Queen Bee, který sloužil jako cvičný terč, zvaný „trubec“.
Vietnamská válka znamenala první masové nasazení dronů pro průzkum. Začaly se používat i pro další úkoly – jako návnady, odpalovače raket, nebo pro psychologické operace (např. shazování letáků). Po válce o dronovou technologii projevily zájem i další země. Nové modely měly lepší výdrž a mohly létat ve vyšších výškách.
Jestli armáda drony vymyslela, pak je čínská společnost DJI zpopularizovala. Firma DJI byla založena v roce 2006 Frankem Wangem (Wang Tao 王滔), který pochází z Hangzhou v Číně. Během studia na Hongkongské univerzitě vědy a technologie začal vyvíjet první prototypy dronů. Jako univerzitní kutil prokazoval své nadání pro „bastlení“ v různých soutěžích jako například ABU Robocon, ve které se umístil na třetím místě.
Své univerzitní projekty financoval prodejem součástek pro letové řízení univerzitám a energetickým firmám v Číně. To pak Wanga přivedlo do Shenzhenu, kde s malým týmem oficiálně založil DJI (大疆创新科技 dajiang chuangxin keji). Společnost čelila v počátcích problémům, například vysoké fluktuaci zaměstnanců kvůli Wangovu perfekcionismu. Pomohl však investiční příspěvek 90 tisíc dolarů od rodinného přítele Lu Diho, který firmu stabilizoval a zajistil další rozvoj.
V roce 2009 získala DJI výrazné uznání, když její komponenty byly použity v dronu, který obletěl vrchol Mount Everestu. V roce 2011 se DJI rozšířila do zahraničí otevřením DJI North America, čímž začala oslovovat dronové nadšence po celém světě. První dron od společnosti DJI Phantom 1 uvedený na trh v roce 2013, znamenal zásadní milník v oblasti dronové technologie. Umožnil létání i začátečníkům, přičemž nabízel funkce vhodné i pro profesionální použití. Díky němu se drony staly dostupnějšími široké veřejnosti – od nadšenců až po odborníky.
Společnost DJI své drony postupně vylepšovala, přidávala kvalitnější kamery, delší výdrž baterie a snadnější ovládání. Dnes se její drony využívají v různých oblastech, jako je fotografie, film nebo pro záchranné mise.
Kromě dronů vyrábí dnes DJI také kamerové systémy, stabilizátory, software a zařízení pro zemědělství. Do června 2024 ovládala přes 90 % světového trhu se spotřebitelskými drony. Ačkoliv DJI čelila obavám ohledně soukromí a bezpečnosti, zejména kvůli nasazení svých dronů ve válečných konfliktech, jako je ruská invaze na Ukrajinu, a byla sankcionována vládou USA, nadále dominuje trhu. Společnost neustále inovuje a její budoucí modely slibují ještě pokročilejší technologie a funkce.
Společnost DJI zná každý dronový nadšenec. Málokdo ale ví, že se i my v Česku můžeme chlubit úspěšnou společností vyrábějící drony, i když v podstatně menší sériích než DJI. Je jí Primoco UAV SE, jejíž specializované drony jsou určeny jak pro civilní, tak i vojenské účely. První model One 100 poprvé vzlétl v roce 2015 a jeho sériová výroba začala v roce 2016. V roce 2020 byla představena modernizovaná verze One 150M s výkonnějším motorem a lepšími letovými vlastnostmi, který jako první na světě získal vojenský typový certifikát NATO STANAG 4703.
Drony Primoco se používají v civilním letectví, ochraně hranic, monitoringu infrastruktury nebo kalibraci letištní techniky, ale i pro vojenský průzkum a cvičení. Do konce roku 2024 bylo vyrobeno 200 kusů a dodány byly na čtyři kontinenty. Primoco UAV SE je od roku 2018 dokonce veřejně obchodovaná na Burze cenných papírů Praha.
Od první světové války „uletěly“ drony velký kus cesty. Dnes plní mnoho funkcí – od sledování klimatických změn, přes hledání obětí přírodních katastrof, šetrném zemědělství, fotografování a filmování, až po doručování zboží. Nejznámějším a bohužel i nejkontroverznějším využitím je však to vojenské – pro průzkum, sledování a cílené útoky.
Ivo Procházka, odborník na digitální transformaci
Titulní snímek: Primoco UAV SE Media Kit.