Evropská unie jednala o přístupu k Číně, zájem evropských investorů o jihovýchodní Asii roste
O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v uplynulém týdnu? Informovala především o závěrech summitu Evropské unie, který se zabýval unijní politikou vůči Číně. V kontextu oslav Národního dne Číny zaujalo prohlášení hongkongské správkyně Carrie Lamové o stabilizaci situace ve městě. Tamní policie nicméně opět zatkla desítky protestujících prodemokratických aktivistů. Rezonovaly také zprávy o růstu indické výrobní aktivity či politice čínské komunistické strany vůči autonomní oblasti Xinjiang. Z dalších zpráv byla věnována pozornost také plánům na posílení role čínské vlády v soukromém sektoru či růstu zájmu evropských investorů o soukromý kapitál v jihovýchodní Asii.
Pozornost médií se opakovaně pojila s politikou Evropy vůči Číně. Agentura Bloomberg například informovala o výzvě evropských lídrů, kteří apelovali na obnovení ekonomické rovnováhy s Čínou a větší reciprocitu na obou stranách. Unijní představitelé rovněž potvrdili záměr vyjednat do konce letošního roku komplexní investiční dohodu mezi Evropou a Čínou. V předvečer summitu EU, na kterém se o Číně jednalo, pak německá kancléřka Angela Merkelová představila plán přístupu k čínsko-evropským vztahům. Jak uvedl server South China Morning Post, Merkelová ve svém projevu o Číně ocenila klimatické závazky Pekingu, vyzvala ke spravedlivému nastavení obchodních vztahů a vyjádřila znepokojení nad situací lidských práv v zemi.
Agenturu Reuters zaujalo oživení indické výrobní aktivity. Ta v září rostla nejrychlejším tempem za posledních více jak osm let. Důvodem je nárůst poptávky i produkce v důsledku uvolnění restrikcí zavedených kvůli epidemii koronaviru. Známky oživení jsou pro třetí největší asijskou ekonomiku vítanou zprávou. Obecně se totiž očekává, že země letos zaznamená první celoroční pokles ekonomiky od roku 1979.
Čínský prezident Xi Jinping označil přístup k vedení autonomní oblasti Xinjiang za úspěšný. Jeho slova tak signalizovala, že kampaň komunistické strany, jejímž cílem je asimilovat miliony etnických muslimů u severozápadní hranice země, bude pokračovat. Podrobnosti přinesl The Wall Street Journal.
Pozornost se během týdne obrátila také k Hongkongu. Zatímco tamní správkyně Carrie Lamová u příležitosti oslav čínského Národního dne prohlásila, že se tři měsíce po zavedení zákona o národní bezpečnosti podařilo ve městě obnovit stabilitu, média následující den informovala o skupině minimálně šedesáti lidí, kteří byli zatčeni během prodemokratických protestů. Situaci v Hongkongu se věnovaly mimo jiné servery The Guardian a The Wall Street Journal.
V mediálním prostoru rovněž rezonovala zpráva o nových vládních pokynech, prostřednictvím kterých chce čínská komunistická strana posílit svou roli v soukromém sektoru. Jak uvedl server Bloomberg, cílem tohoto kroku je reagovat na rizika, která představuje rozrůstající se sektor soukromých podniků. Nová pravidla mají podle dokumentu „vytvořit jádrovou skupinu klíčových soukromých podniků, na které bude možné se v současné kritické době spolehnout.“ Například článek serveru Seznam Zprávy, který čerpal z informací Bloombergu, nicméně přijmutí nových pravidel interpretoval jako snahu čínského režimu „ideologicky si podmanit podnikání mimo státní sféru a vytvořit jeden propojený blok.“
Asijský zpravodajský server Nikkei Asia pak rozebral zvyšující se zájem evropských investorů o oblast soukromého kapitálu v jihovýchodní Asii. V Indonésii byla například založena společnost, jejímž cílem je propojit evropské finance s rostoucím indonéským soukromým kapitálem.