EU, Čína a rizika globální kultury zadlužování
Za pandemie Čína zjednodušila firmám přístup k úvěrům, aby udržela ekonomiku v chodu. Půjčky nicméně získaly i vysoce zadlužené podniky, které mohou mít problém peníze vrátit. Mezinárodní měnový fond Čínu proto varoval, že by měla snížit rizika zadlužování korporací.
Mezinárodní měnový fond upozornil Čínu ve své zprávě o globální finanční stabilitě na potenciální rizika spojená se zjednodušeným přístupem firem k úvěrům. Díky snadnému přístupu k půjčkám, určenému pro podporu ekonomiky v době pandemie, totiž získaly peníze i rizikové podniky, které v budoucnu mohou mít problém peníze vrátit.
Čína velmi rychle a úspěšně řešila ekonomickou krizi, spojenou s důsledky pandemie COVID-19 a jako jedna z mála zemí vykázala v roce 2020 hospodářský růst. Nic ovšem není zadarmo a je důležité porozumět i rizikům, spojeným s podporou ekonomiky na dluh.
Podobně jako u nás a v jiných zemích Evropské unie, zavedla Čína společně s uzavřením ekonomiky i opatření na podporu firem v podobě zjednodušeného přístupu k laciným úvěrům, což zachránilo mnohé podniky před okamžitým krachem. Mnohé se ale potýkají se zvýšenou zadlužeností, která byla problematická již před krizí.
Zdravá zadluženost
Zdravé zadlužení podniků samozřejmě podporuje fungování ekonomiky. Díky úvěrům se dostanou nečinné úspory střadatelů do rukou podnikatelů, kteří je efektivně využijí k výrobě a rozmnoží bohatství. Problém ovšem vzniká v momentě, kdy jsou peníze příliš snadno dostupné a dostávají se i do rukou rizikových a často neefektivních firem, které nastřádané bohatství rozházejí.
Větší dostupnost levných úvěrů a existence implicitních státních záruk sice může krátkodobě podpořit ekonomický růst a pomoci naplnit ambiciózní cíle 6% ročního růstu, nicméně často s sebou přináší i příliš vysoké úvěry, které pak firmy nemusí být schopné splatit. Čínská ekonomika díky tomu krátkodobě sice rostla rychleji. Ale na dluh.
Podpora v době krize
Obzvláště v době krize, kdy je podpora státu na místě, se začíná projevovat problematičnost zjednodušeného přístupu k úvěrům nedbajícího na rizika příliš vysokého zadlužení.
Už před krizí byla zadluženost čínských firem na velkých číslech a během pandemie ještě narostla. Nikdo si nepřeje hromadný krach neefektivních podniků a globální ekonomickou krizi. Čína tak čelí velmi delikátní otázce. Nechat operovat neefektivní předlužené firmy zpomalující růst v dlouhém období nebo ukončit jejich podporu a potýkat se s nepříjemnými krachy podniků v době globální pandemie.
Problémy s vysokým zadlužením neexistují jen v Číně, ale i v mnoha státech Evropské unie. V Evropské unii je sice oproti Číně mnohem palčivějším problémem zadlužení států, ale i u nás se ukazuje, že příliš vysoké zadlužení není optimální.
Do krize jsme tak podobně jako Čína vstoupili s velkými dluhy, které během pandemie ještě narostly. Ale místo toho, abychom za pandemie sáhli do prasátka s úsporami, otevíráme skříň se starým kostlivcem - v podobě příliš vysokého dluhu.
Jan Veselý, Čínská studia, Fakulta mezinárodních vztahů, Renmin univerzita, konzultant pro veřejný sektor, EY
Použité zdroje :
- International Monetary Fund. Global Financial Stability Report, April 2021: Pre-empting a Legacy of Vulnerabilities.
- South China Morning Post. IMF urges China to reduce corporate debt risk made worse by heavy pandemic lending.
- International Monetary Fund. Nonfinancial corporate debt, loans and debt securities.