Co víme deset let od zkázy malajského letadla MH 17?

Moskva se vyjádřila, že nikoho z nich nevydá a nebude platit ani náhradu škody. V soudní síni nestane ani Vladimir Putin. Nizozemští vyšetřovatelé sice vloni oznámili, že narazili na stopy, podle kterých o vyslání systému Buk, použitého při střelbě na letoun, rozhodl osobně ruský prezident, ale nepodařilo se jim získat dostatečné důkazy pro zahájení trestního stíhání. Smutné výročí si připomněla i Malajsie, která přišla o 43 svých občanů. Přesto právě v této zemi však nebyl náhled na celý průběh a závěry vyšetřování zcela jednoznačný.

Před pěti lety rozčeřil diplomatické vody tehdejší malajsiský premiér Mahathir Mohamad, který mezinárodní vyšetřování označil za protiruské spiknutí motivované snahou obvinit Moskvu a dodal, že nebyly předloženy žádné důkazy a Rusko bylo obviněno předčasně ještě před ukončením pátrání. Svým komentářem, že se jedná o pouhé povídačky, se malajsijský předseda vlády dotknul nejenom pozůstalých po obětech letu MH 17, ale dostal se i do rozporu s vlastním zástupcem ve vyšetřovacím týmu,  který uvedl, že předložené závěry zcela podporuje.

Skeptický postoj však vyjádřili i další. Podle Fauziahy Taibové, malajsijské velvyslankyně v Nizozemsku, v době tragédie MH 17 byla od počátku cítit snaha držet její zemi stranou, i když jako vlastník zříceného letadla měla právo jmenovat pozorovatele při vyšetřování a být informována o jeho výsledcích. Jako rovnocenný člen týmu však byla Malajsie přizvána až více než čtyři měsíce po pádu letadla.

Podle této diplomatky důvodem izolace měly být údajně srdečné vztahy panující mezi Kuala Lumpurem a Moskvou. Oficiální diplomatické styky obě země navázaly již 3. dubna 1967, k opravdovému oživení však došlo až na konci Mahathirova prvního období ve funkci premiéra, kterou zastával v letech 1981-2003 a poté opětovně mezi roky 2018 až 2020, kdy svůj úřad v 95 letech opustil.

Když Nizozemsko a Austrálie v květnu 2018 oznámily, že za sestřelení letu MH 17 budou činit právně odpovědným ruský stát, Malajsie byla o tomto kroku informována až těsně před jeho zveřejněním, kvůli obavám, že tyto záměry předá Moskvě prostřednictvím svých diplomatických kanálů. To vše pak mohlo vést k náhledu na Rusko jako obětního beránka a pocitu, že pátrání po viníkovi až příliš ovlivňují geopolitické zájmy.

Přestože malajsijská vláda schválila  rozhodnutí nizozemského soudu odsoudit tři separatisty za jejich podíl na sestřelení letu MH17, domácí deník New Strait Times svůj loňský článek opatřil titulkem "Sestřelili let MH 17 společnosti Malaysia Airlines ukrajinští separatisté?". Jednoznačně kladnou odpověd na tuto otázku nedal ani plukovník Sakri Hussin, který před deseti lety vedl dvanáctičlenný malajsijský tým vyslaný beze zbraní na nebezpečnou misi na území ovládané proruskými separatisty s cílem získat přístup k sestřelenému letadlu, vyzvednout těla obětí a zajistit důkazy, včetně černé skřínky.

"Nestraním nikomu, ale když vidím, jak dodrželi svůj slib - že důkazy nikomu nepředají, dokud nepřijedu do Doněcku, ukazuje to, že chtěli Malajsii pomoci prosadit pravdu, tedy že to nejsou oni, kdo by měl být obviňováni z pádu letadla,“ uvedl Sakri Hussin.

Malajsie se ve snaze dosáhnout spravedlnosti v případu letu MH 17 ocitla na složité geopolitické šachovnici a v této konstelaci jí schází účinné nástroje. V rusko – ukrajinském konfliktu sice odsoudila ruskou invazi, ale jinak se snaží zachovávat neutrální stanovisko, nepodporovat žádnou ze zapojených stran a přispívat k nalezení mírového řešení. Tento opatrný postoj vede i k tomu, že různá prohlášení se vyhýbají byť jenom zmínit Rusko nebo prezidenta Putina.

Podle průzkumů veřejného mínění je válka vzdáleným konfliktem, který nemá pro region jihovýchodní Asie žádný strategický význam a země by si neměla vybírat stranu, na kterou se přidá.

Na formování  těchto postojů se podílí relativně uspěšná proruská propaganda, ale zejména protizápadní nálady v této většinově muslimské zemi, kde z 32 milionů se k islámu hlásí více než šedesát procent obyvatel. Podle nich Západ hraje negativní roli v konfliktech, do nichž jsou zapojeni muslimové, zejména v Palestině a Jemenu. Jakákoliv kritika Ruska je pak vnímána jako podpora západního světa.

Důsledky rusko – ukrajinské války Malajsie zaznamenala především ve snížení objemu vzájemného obchodu, který však tvoří jenom 0,5 procenta celkové obchodní bilance. Dopady konfliktu pocítila zejména v oblasti průmyslové výroby čipů, neboť Rusko i Ukrajina jsou producenty neonu a palladia, hlavních materiálů pro výrobu polovodičů.

Pavel Zvolánek, publicista a průvodce v jihovýchodní Asii

Titulní fotografie: Wikipedia