Další diplomatická roztržka mezi Čínou a Austrálií, Indie hlásí propad do recese
O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v uplynulém týdnu? Informovala především o odsouzení hongkongského aktivisty Joshuy Wonga a obvinění mediálního magnáta, a rovněž příznivce prodemokratického hnutí, Jimmyho Laie. Pozornost se pojila také s propadem indické ekonomiky a růstem aktivity v čínském výrobním i nevýrobním sektoru. Psalo se rovněž o roztržce mezi Čínou a Austrálií kvůli tweetu čínského ministerstva zahraničí nebo o zprávě NATO, podle které může Čína představovat vojenskou hrozbu. Sledovaným tématem byly i zákony proti mezináboženským sňatkům, které zvažuje několik indických států. Prostor byl věnován také přistání čínské sondy na Měsíci či ambicióznímu čínskému programu modifikace počasí.
Pozornost se v uplynulém týdnu dostala hongkongskému prodemokratickému hnutí. V médiích rezonovala především zpráva o odsouzení aktivisty Joshuy Wonga k 13 a půl měsícům ve vězení, a to kvůli neoprávněnému protestu před policejním ředitelstvím v červnu loňského roku. Další prodemokratičtí aktivisté Agnes Chow a Ivan Lam byli odsouzeni k deseti, respektive sedmi měsícům ve vězení. Kauzou se zabýval mimo jiné The Guardian. Kromě Wonga média skloňovala také jméno hongkongského mediálního magnáta Jimmyho Laie, který je zároveň podporovatelem prodemokratického hnutí. Jak informoval zpravodajský server BBC, Lai byl obviněn z podvodu a zadržen bude až do soudního jednání v dubnu příštího roku.
Z kraje týdne server CNN napsal o hospodářské recesi v Indii, do které se země propadla poprvé za téměř čtvrt století. Pandemie koronaviru má na třetí největší asijskou ekonomiku i nadále velký vliv, a ekonomové varují, že cesta k oživení bude náročná. Dařilo se naopak čínské ekonomice. Země ohlásila růst výrobní aktivity, která se dostala na tříleté maximum. Aktivita v nevýrobním sektoru pak dokonce vykázala nejlepší výsledky za posledních osm let. Podrobnosti přinesl The Wall Street Journal.
Mezi Čínou a Austrálii v minulých dnech probíhala diplomatická roztržka týkající se tweetu čínského ministerstva zahraničí. Resort v něm sdílel upravenou fotografii, na které je vyobrazen australský voják podřezávající afghánského chlapce. Snímek odsoudila také Evropská unie, která jej označila za nezodpovědný a netaktní. Informoval o tom server The Guardian.
Severoatlantická aliance publikovala zprávu, podle které může Čína představovat vojenskou hrozbu pro Evropu i Spojené státy. Dokument, jenž nastiňuje zaměření NATO v následujících deseti letech, nicméně ignoruje opakované sliby tvrdící, že se Čína chce stát mírumilovnou globální supervelmocí. Zprávu NATO rozebral server South China Morning Post.
Zpravodajský server CNN se zaměřil na zákony zabraňující uzavírání mezináboženských sňatků, které chce přijmout několik indických států. Cílem nové legislativy je zakázat takzvaný „milostný džihád“. Tento výraz odkazuje na domnělý fenomén, podle kterého si muslimští muži berou ženy jiných vyznání, aby je přiměli konvertovat k islámu.
Média, například Independent, i nadále sledovala cestu čínské sondy, která v úterý přistála na Měsíci, kde začala shromažďovat vzorky hornin. Server The Guardian pak přiblížil plány Pekingu na rozšíření programu modifikace počasí. Do roku 2025 by měl program pokrývat plochu minimálně 5,1 milionů kilometrů čtverečních.