Joe Biden jako prezident návratu k lepšímu včerejšku

Joe Biden jako prezident návratu k lepšímu včerejšku
22 / 3 / 2021 Vít Vojta

Jak může vypadat nová americká zahraniční politika v Asii ukázal poslední týden. Jen co skončilo zasedání čínského parlamentu, hostil prezident Biden jednání Čtyřstranného bezpečnostního dialogu (QUAD) a ministr zahraničí Blinken vyrazil na schůzky v Jižní Koreji a Japonsku a konec pracovního týdne mu vrcholil jednáním s čínskými protějšky v symbolicky ledové aljašské krajině.

Prezident Biden je zatím prezidentem návratů, kam také spadá mohutný návrat k Trumpem opomíjeným indo-pacifickým partnerům. Má to vést k „novým a lepším“ partnerstvím, aby Čínu „přehrál“ nabídkou praktických alternativ a pomoci regionu, spíše než jen silnými slovy.

 

Na virtuálním zasedání QUAD, neformální bezpečnostní spolupráce USA, Japonska, Austrálie a Indie, které před týdnem Biden hostil, přednesl i plán společné výroby miliardy dávek vakcín a její distribuce těžko dostupným komunitám regionu „až na poslední míli“. V rámci programu COVAX WHO vtáhl do projektu všechny čtyři partnery, aniž by výslovnou blokádou čínské vakcíny Sinovax nutil k volbě „s námi nebo s nimi“. Řada pozorovatelů to však stejně označila jen za protitah k čínské vakcínové diplomacii. Vedle vakcínové pracovní skupiny založil nově QUAD i skupiny pro klima a kritické technologie.  

 

Hned na to američtí šéfové zahraničí a obrany Anthony Blinken a Lloyd Austin vyrazili do Soulu a Tokia k jednáním ve formátu „dva plus dva“, který Trumpova administrativa nestihla v Soulu realizovat za celé funkční období. Současné bilaterální jednání ministrů zahraničí a obrany totiž dokáže systémově vyřešit většinu problémů přeshraničního pohybu zboží a osob. Pochopitelně pro Soul je zásadní otázkou denuklearizace Severní Koreje, se kterou má právě Čína nadstandardní vztahy. Pro Japonsko je problémem zase neobydlené souostroví Senkaku 尖閣諸島ve Východočínském moři (čínsky souostroví Tiao-jü-tao 钓鱼岛), na které si vedle Čínské lidové republiky dělá nárok i Tchaj-wan. Spojené státy tu podporují Japonsko zachováním status quo (Senkaku řadí Japonsko pod prefekturu Okinawa 沖縄県).

 

V návaznosti na jednání skupiny QUAD odletěl ministr obrany Austin do Indie, vedle partnerství v Pacifickém a Indickém oceánu tam jedná i o možné vojenské spolupráci proti Číně, vždyť QUAD bývá někdy označován za „asijské NATO“, i když podle čínského ministra zahraničí má blíž spíše k „mořské pěně“.  

 

Největší zájem byl pochopitelně o vrcholnou americko-čínskou schůzku. Byla svolána na půli cesty, symbolicky do mrazivého Anchorage na Aljašce, dříve frekventované čerpací stanice asijsko-americké letecké dopravy, významem odpovídající třeba Novosibirsku, kde tankují evropská vládní letadla cestou na východ Asie.

 

Aljašské město Anchorage, kde se setkaly vyjednávací týmy USA a Číny. (foto: Unsplash.com)

K ministru Blinkenovi, právníku bez velkých zkušeností s čínskými partnery, se letos přidal Jake Sullivan, bezpečnostní poradce prezidenta. Čínskou stranu vedl „diplomatický tygr“ Jang Ťie-čch‘, který začal v čínsko-amerických vztazích jako tlumočník už před dlouhými 43 lety, má osobní vztahy s řadou amerických prezidentů, a kromě neobyčejného přehledu v bilaterálních vztazích ještě děsí tlumočníky užíváním idiomů, kterými tisíciletá čínská civilizace oplývá. Stejně jako loni je s ním v tandemu služebně mladší ministr zahraničí Wang I.

 

Mrazivou atmosféru dokresluje i americké odmítání nazývat jednání dialogem, má je jen za „jednání k ujasnění vzájemných stanovisek a problémů“, kam zahrnuje Sin-ťiang, Tibet, Hongkong, Tchaj-wan, Jihočínské moře a tak dále. Ledovou odmítavost naznačilo USA už den před jednáním, když vyhlásilo sankce na 24 čínských a hongkongských úředních činitelů, spojených s prosazením zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu. A hned úvodní vstup, ještě za přítomnosti novinářů, při kterém čínská strana překročila dvouminutový limit, vyvolal napjatou reakci a obvinění z teatrálnosti. Dokonce se, velmi neobvykle, ani neplánovala žádná společná večeře obou stran, třeba nad místní specialitou z aljašského (kamčatského) kraba.

 

Krab kamčatský patří mezi tradiční pochoutky. Žádná společná večeře amerických a čínských diplomatů se ale tentokrát prý nekonala. (Foto: Unsplash.com)

Jednání probíhala znovu za zavřenými dveřmi a bez společného komuniké, a tak nezbývá než naslouchat komentářům a kontextu. Čína zdůrazňuje, že americký přístup zasahuje do její suverenity a územní celistvosti a že USA měří dvojím metrem. Velvyslanec ve Washingtonu Cchuej Tchien-kchaj k tomu poznamenal, že čínská strana, přes velkou přípravu v posledních dnech, stejně „nemá od úvodního jednání velká očekávání“. Spojené státy odůvodňují svůj postup čínským porušováním slibů a lidských práv, i když „v oblastech, kde není vzájemný nesouhlas, nechystají žádné střety“.

 

Pro novou americkou administrativu je dobré propojení zahraniční a domácí politiky nesmírně důležité, protože Spojené státy nemohou být funkčním světovým lídrem, aniž by byly silné v domácí politice, kterou musí sladit s potřebami střední třídy.

 

V České republice jsou sympatie k americké straně tradičně vysoké, řada komentátorů má dokonce blízko k černobílému zjednodušování problematiky. Přední český sinolog, působící na univerzitě v Heidelbergu, mě s úsměvem upozornil na přívlastek „komunistická“ Čína, opakovaně používaný českou státní televizí, zatímco v Německu i dál v Evropě se za objektivní považuje jen označení „Čína“, bez dalších ideových přívlastků. Časté podávání „komunistické Číny“ veřejnoprávními hlasateli s ustaranou tváří může pamětníkům připomínat „kapitalistické Spojené státy“, rezonující z Československé televize před rokem 1990. Takové přešlapy u nás bohužel dále devastují v podstatě neexistující odbornou diskusi o evropských a českých vztazích s Čínou a hrozivě dělí už tak rozhádanou českou společnost.

 

Vít Vojta, sinolog a právník

 

Článek vyšel ve zkrácené verzi dne 20.3.2021 v deníku Mladá fronta DNES