Baduy: Civilizace, které se koronavirus zatím vyhýbá

Když jsem se před několika lety poprvé vydal k Baduy, cítil jsem se provinile. Tak jako když se chystáte odloupnout ze starověké památky kousek zdi a omlouváte si to nějakým vyšším cílem nebo nicotností svého kroku. Po staletí mají příslušníci tohoto etnika minimální kontakty s vnějším světem a vstup do jejich izolovaných komunit je otevřený pouze pro domácí turisty, a to ještě v doprovodu prostředníka.

Technicky není cesta k Baduy nijak náročná, nemusíte zdolávat nehostinné bažinaté nížiny, ani se prodírat horskou džunglí jako při výpravách k papuánským etnikům na východě Indonésie. Z poslední vesnice, kam až vede silnice, není k cíli dál než třicet minut chůze.

Vypadá to jako zázrak, ale jedna z posledních moderním světem nedotčených etnických skupin nežije skrytá v hluboké izolaci, kdesi uprostřed nepřístupného pralesa, nýbrž se nachází pouhých sto šedesát kilometrů západně od indonéského hlavního města Jakarty. Oba světy však dělí kosmická vzdálenost.

Na jedné straně hektická metropole plná mrakodrapů a obřích nákupních center a na druhé domy bez elektřiny postavené pouze z přírodních materiálů, bez jediného hřebíku nebo použití jakýchkoliv železných nástrojů. Na jedné straně silnice ucpané automobily, na druhé nerovné kamenité chodníky, na kterých potkáváte lidi s pletenými nůšemi na zádech, kteří vás krátce zaregistrují pohledem plachého zvířete.

Ve chvíli, kdy vkročíte do jejich vesnic, ocitnete se v čase o několik set let nazpět, ale v jistém slova smyslu jsou Baduy civilizací zcela moderní a svým ohleduplným vztahem k přírodě naši společnost předběhli. Voda pro ně představuje zdroj života, a proto ji neznečišťují mýdlem, ani pracími prášky. Podobně s rozvahou přistupují k výběru stromů, které ve svém lese pokácí. Svým ekologickým přístupem jsou tak Baduy zelenou společností v pravém slova smyslu a díky svým striktním tradicím jsou považováni za ochránce rovnováhy s přírodou.

Každý rok jejich kněží vykonávají na odlehlém posvátném místě rituál, během kterého se modlí za dobro celého světa. Podle jejich víry tento obřad nemůže provést nikdo jiný, protože žádná z lidských bytostí nežije tak blízko duchovnímu světu jako oni a bez těchto modliteb by svět mohla postihnout katastrofa nevídaných rozměrů.

Izolovanému etniku je připisována schopnost číst myšlenky, předvídat budoucnost nebo ovlivnit štěstěnu. Díky tomuto údajnému nadání Baduy dokázali přežít i v obklíčení mnohem silnějších sousedů. Nepodařilo se je ovládnout islámu a z jejich vesnic je nevytlačili ani Nizozemci. Na svoji obranu nepotřebují žádné zbraně, vždyť jakákoliv změna v jejich životě by vedla ke změnám v kosmu. Právě tyto údajné magické schopnosti lákají do jejich domovů i lidi zvenčí.

„Mnoha lidem se po návštěvě Baduy prý začalo mnohem více dařit v obchodě, třeba to vyjde i mně,“ svěřovala se mi při návštěvě jedné z vesnic obchodnice z Jakarty. Pověrami silně ovlivněný bývalý indonéský prezident Suharto dokonce nechal postavit sloupy, kterými ohraničil jejich území.

Domov Baduy se nachází v horské oblasti v provincii Banten. Na rozloze okolo padesáti čtverečních kilometrů žije asi dvanáct tisíc lidí. Jejich předkové se sem uchýlili zřejmě v šestnáctém století, kdy ztratili svůj zápas s islámem, který se postupně stával dominantní silou na ostrově Jáva. Od té doby si Baduy podrželi svůj životní styl plný tradic a tabu.

Nejstriktněji se jich drží lidé nazývaní vnitřní Baduy, jejichž vesnice obklopují prstence méně ortodoxních vnějších Baduy, kteří jsou více otevření vnějšímu světu a slouží jako nárazníkové ochranné pásmo. Podobnou roli vnější Baduy sehrávají i v čase koronavirové pandemie.

Jejich přístup se blíží zásadám známým u nás jako 3 R – ruce, roušky, rozestupy. Každý z komunity vracející se z oblasti mimo území etnika, prošel zdravotní prohlídkou, a i tito vnějšímu světu více otevření Baduy přerušili styk s velkými městy, kde je koronavirus rozšířený nejvíce. Po měsíce se do jejich vesnic nedostali žádní návštěvníci zvenčí. Svojí izolovaností si Baduy po staletí udrželi vlastní kulturu, nyní je chrání i před pandemií, která již rok otřásá celým světem.

Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii

Článek byl publikován v Mladé frontě DNES 13.3.2021