Asie v dubnu: Češi v jihokorejském jaderném byznysu a Babišova mise ve Střední Asii
Duben 2026 přinesl České republice v asijsko-pacifickém regionu několik klíčových momentů: rekordní česká účast na energetickém veletrhu v Busanu potvrdila ambice domácích firem v jihokorejském jaderném sektoru, premiér Babiš vedl dosud největší českou obchodní misi do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu a ministr zahraničí Macinka prosazoval rovnocenné partnerství mezi EU a ASEAN. Zároveň se v regionu vyhrotilo napětí kolem Tchaj-wanu a japonské finanční trhy zasáhla íránská krize.
Na energetickém veletrhu INEX 2026 v Busanu se v českém pavilonu – jednom z největších, jaký kdy česká ambasáda v Jižní Koreji zorganizovala – představilo rekordních čtrnáct firem. Tématem byla „jaderná energie pro svět poháněný umělou inteligencí“ a hlavní kontext byl zřejmý: jihokorejská společnost KHNP staví dva nové bloky v Dukovanech a Česká republika usiluje až o 60% podíl lokalizace zakázek, tedy o co nejširší zapojení domácích dodavatelů do kontraktů s vysokou přidanou hodnotou.
Jižní Korea čelí dramatickému růstu spotřeby elektřiny – do roku 2040 se očekává nárůst až o 30 % –, a to zejména kvůli požadavkům datových center provozujících modely umělé inteligence. Země proto masivně investuje do celostátní energetické sítě i do dalšího rozvoje jaderných technologií, včetně malých modulárních reaktorů. Nové Centrum pro podporu lokalizace KHNP v Praze přitom otevírá českým firmám dveře nejen k domácím projektům, ale i k potenciálním zakázkám na trzích třetích zemí po celém světě.
Babiš s padesáti firmami v Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu
Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu Karel Havlíček vedli v dubnu dosud největší českou vládní a obchodní misi do oblasti Kavkazu a Střední Asie. Delegaci tvořilo více než padesát českých firem. Cílem nebyla pouze průzkumná cesta, ale především uzavírání konkrétních smluv a zahájení reálných obchodních projektů.
V centru pozornosti stály energetika a dopravní infrastruktura. Ázerbájdžán zůstává pro Českou republiku klíčovým partnerem, neboť odtud pochází přibližně 42 % domácí spotřeby ropy. Delegace se zaměřila na strategické zakázky velkého rozsahu – například na dodávky metra do Ázerbájdžánu a vlakových souprav pro Uzbekistán – s výhledem na dlouhodobou spolupráci. Tato mise navazuje na obecnější trend, který CAPS sleduje: angažmá Česka ve Střední Asii se přesouvá od diplomatického průzkumu k pevné strategické přítomnosti.
Macinka: EU a ASEAN potřebují rovnocenné partnerství
Na setkání ministrů zahraničí EU a ASEAN vyzval český ministr zahraničí Petr Macinka k vytvoření skutečného, rovnocenného partnerství, které by odráželo dynamický hospodářský vzestup zemí ASEAN a přesun těžiště světového růstu směrem k Asii. Zdůraznil nutnost posílení konektivity ve fyzické, dopravní i digitální oblasti a odkázal na evropský program Global Gateway. Česká republika se přitom nabídla jako partner při zajišťování diverzifikovaných dodavatelských řetězců a jako poskytovatel odborných znalostí v pokročilé výrobě a průmyslové modernizaci.
Napětí kolem Tchaj-wanu: čínský plán po návštěvě lídryně KMT v Pekingu
Čína oznámila desetibodový plán zaměřený na obnovu přímých leteckých spojení, dovoz tchajwanských televizních seriálů a usnadnění prodeje tchajwanského zemědělského zboží. Impulsem byla vzácná cesta Čeng Li-wun, předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang, do Pekingu – první návštěva lídra KMT v Číně za posledních deset let. Prezident Si Ťin-pching při setkání zopakoval, že sjednocení je „historickou nevyhnutelností“.
Tchajwanská vláda plán odmítla jako „politickou transakci“ s cílem prohlubovat vnitřní rozdělení ostrova. Diplomatická iniciativa přichází v kontextu narůstajícího napětí mezi Pekingem a administrativou prezidenta Laje Čching-tea a v souvislosti s plánovaným summitem Si Ťin-pchinga a Donalda Trumpa. Čína se podle dostupných informací snaží ovlivnit americkou politiku v otázce zbrojních dodávek Tchaj-wanu.
Pohled na dynamiku v regionu nabídl v rozhovoru pro CAPS také George Yeo, bývalý ministr zahraničí Singapuru a člen poradního sboru CAPS. Upozornil, že evropské státy zastávající vůči Tchaj-wanu „jestřábí“ pozice nemají na výsledek případné krize v Tchajwanském průlivu fakticky žádný vliv, a předpokládá, že tyto země svůj postoj dříve či později přehodnotí, zejména s ohledem na ekonomické náklady zhoršených vztahů s Čínou.
Japonsko opouští pacifismus, jihokorejské akcie předstihly Británii
Japonská vláda premiérky Sanae Takaichi schválila historický obrat v exportní politice: japonské zbrojovky nově smějí vyvážet prakticky veškeré vojenské vybavení, pokud kupující stát není zapojen do aktivního konfliktu a projde přísným screeningem. Mitsubishi Heavy Industries a Kawasaki Heavy Industries se tak dostávají do pozice potenciálních dodavatelů střel, letadel a lodí pro USA, Británii a spojence v jihovýchodní Asii. Symbolem nové éry je miliardový kontrakt na dodávku jedenácti fregat třídy Mogami pro australské námořnictvo.
Japonské finanční trhy přitom v dubnu zasáhla vlna volatility v důsledku napětí na Blízkém východě: jen klesl pod hranici 160 jenů za dolar poprvé od července 2024, ceny ropy přesáhly 120 dolarů za barel a Japonská centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny, a to při výrazném zvýšení inflačních prognóz.
Na druhé straně spektra Jižní Korea předstihla Velkou Británii a stala se osmým největším akciovým trhem světa s celkovou tržní kapitalizací přes 4 biliony dolarů. Hnacím motorem jsou tituly vázané na umělou inteligenci – Samsung Electronics a SK Hynix dohromady tvoří přes 40 % indexu Kospi. Srovnatelnou trajektorii zaznamenal i tchajwanský trh, který Británii předstihl v dubnu.
Čína a EU: střet průmyslových politik
Peking varoval Evropskou unii před „protiopatřeními" v reakci na připravovaný zákon o průmyslové akceleraci, který má chránit evropské výrobce před levnějším čínským zbožím. Legislativa usiluje o zvýšení podílu průmyslu na HDP EU na 20 % do roku 2035 a zahrnuje přísné požadavky na zahraniční investice přesahující 100 milionů eur v strategických odvětvích – bateriích, solárních panelech či jaderné energetice. Čínská ministryně obchodu označila podmínky za diskriminační a v rozporu s pravidly WTO. Dle propočtů OECD přitom čínské průmyslové podniky dostávají státní dotace třikrát až devětkrát vyšší než jejich protějšky ve vyspělých ekonomikách.
Přehled zpracovala redakce Asiaskop na základě pravidelného monitoringu vydávaného Centrem pro asijsko-pacifická studia (CAPS) při CEVRO Univerzitě. Celé znění monitoringu v anglickém jazyce si můžete přečíst zde.