Zkratkovitý přístup Evropy k indické otázce

Zkratkovitý přístup Evropy k indické otázce
15 / 12 / 2020 Vít Vojta

Před 112 lety, 14. prosince 1908, napsal Lev Nikolajevič Tolstoj slavný „Dopis hinduistovi“, o konceptu lásky a nenásilí, klíčový pro další osud indického hnutí proti britské nadvládě. Mladý Mahátma Gándhí, jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie, byl tímto dopisem velmi inspirován k nenásilnému postupu, vrcholícímu v roce 1947 získáním nezávislosti Indie. O 111 let později od vydání dopisu, 11. prosince 2019, přijal indický parlament zákon o indickém občanství, který vyvolal odpor v Indii i v zahraničí. A v Evropském parlamentu vznikl návrh rezoluce, odsuzující hinduistický nacionalismus, určený indickému premiérovi Módímu.

Hinduismus je považován za třetí nejrozšířenější náboženství světa, po křesťanství a islámu. Více než náboženství je to však asi spíš způsob myšlení a pojetí světa, vrcholící dosažením osvícení, které ukončí koloběh samsáry. Slavný indolog Vladimír Miltner (1933-1997) interpretoval hinduismus jako „všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti“.

 

Premiér Módí a hindutva

Hinduisté jsou ale už skoro 1300 let konfrontováni s mnohem mladším islámem, který postupně hinduismu „vzal“ velkou část „duchovně blízké“ střední a jižní Asie. I proto prosadil indický předseda vlády Módí program hinduistického nacionalismu, na který se zejména v zahraničí pohlíží jako na snahu o autokracii. Narénda Módí (*1950) a jeho Indická lidová strana (BJP) zvítězila v roce 2014 ve volbách, a po celých 65 letech tak přerušila vládu Gándhího a Néhrúovy strany Indického národního kongresu.

 

Módí se přiklání k odkazu nacionálního extrémisty Vír Sávarkara (1883-1966), který v „Základech hindutvy“ (1923) popsal princip „hindu-iství“, indické kulturní, národní a náboženské identity. Byli to právě stoupenci jeho koncepce „státu jen pro hinduisty (a buddhisty)“, sdružení do organizace Národního svazu dobrovolníků (1925, RSS), kteří zavraždili 30. ledna 1948 Mahátmu Gándhího. Ten do právě osvobozené Indie přijímal i muslimskou a anglo-indickou populaci.

 

Součástí nacionálně laděného programu je novela zákona o udělování státního občanství z 11.12.2019 a zákon o národním registru obyvatelstva (původně občanů), který by mohl umožnit ztrátu občanství migrantů (po roce 1971) a jejich dětí. Oba předpisy vyvolaly velké protesty, neboť mohou vést k exodu milionů uprchlíků bez státní příslušnosti. Mnoho obyvatel Indie nemá rodný list a nedokáže svůj původ zdokumentovat.

 

Nedokončená rezoluce Evropského parlamentu

V Evropském parlamentu vyústil nesouhlas s postupem Indické lidové strany do návrhu rezoluce (leden 2020), kritizující diskriminaci muslimů při urychleném udílení státní příslušnosti hinduistům, sikhům, buddhistům, džinistům, Pársům (zoroastristům) a křesťanům, prchajícím před pronásledováním z muslimského Afghánistánu, Bangladéše a Pákistánu.

 

Zákon ale opomíjí zejména uprchlíky z Bhútánu, Myanmaru, Nepálu a Šrí Lanky a také vylučuje menšiny, jako šrílanské Tamily a Rohingy z Myanmaru. Jinými slovy, muslimům neposkytuje stejnou ochranu jako příslušníkům jiných náboženství. Nadto se europoslanci vymezili i proti, nyní v Indii častému „znázorňování muslimských občanů jako teroristů nebo jako společenství, jehož cílem je likvidace hinduistů v Indii“.

 

Návrh rezoluce také „co nejostřeji kritizoval soukromou návštěvu skupiny nejméně 22 poslanců EP“, kterou předseda vlády Módí údajně využil k „legitimizaci svého nacionalistického programu“. Mluvčí EP Jaume Duch Guillot se od soukromé návštěvy 27 poslanců (22 z nich je považováno za krajní pravici) distancoval. V Indii zase bylo slyšet hlasy, které se ptaly, proč nesmí faktický vůdce opozice Rahul Gándhí navštívit Kašmír, když tam vláda vpouští krajně pravicové europoslance.

 

Účastníkem setkání s předsedou Módím, které se odehrálo shodou okolností na náš státní svátek 28.10.2019, byl i jeden český europoslanec. Ze vzniklých nedorozumění opět plyne poučení, že do vzdálených asijských zemí je dobré jezdit jen s dobrou znalostí věci a hlavně s jasným zahraničně-politickým programem. Ať už se jedná o Kašmír nebo třeba Tchaj-wan.

 

Zdroj: https://www.telegraphindia.com/india/22-of-27-eu-parliamentarians-visiting-kashmir-are-from-right-wing-parties/cid/1714921


Přijetí rezoluce Evropským parlamentem totiž bylo nakonec pozastaveno, aby se vyčkalo, jak se budou právní předpisy vůbec aplikovat v praxi. Indická vláda zdůvodňuje novou právní úpravu ochranou uprchlíků ze tří dominantně muslimských zemí. Severovýchodní indické státy proti tomu protestují, protože vlna uprchlíků z Bangladéše zatíží jejich již tak omezené zdroje a ohrozí jejich jazyk a kulturu. Druhým a rozšířenějším důvodem protestů je právě vylučování muslimů a menšin. Protestů se mimořádně – kromě studentů – účastní všechny sociální vrstvy a na Indii nemalý počet žen.

 

Ale ani mezi orgány Evropské unie v otázce postoje k postupu indické vlády nenastala shoda a indická vláda to tak vnímala jako diplomatické vítězství.

 

Složitá a nepochopená Indie
Západní mediální obraz demokratické Indie, s tolerantní starobylou kulturou, která je zajímavým tržním partnerem, dnes už vykresluje vláda Indické lidové strany. Ta díky rychlému rozvoji technologií a bohatnutí střední třídy přece jen může světu ukazovat úspěšný indický příběh. Obraz je reálný jen zčásti, protože vzniká systematickou prací indické vlády, která komunikaci se Západem, na rozdíl třeba od Číny, rozumí.

 

Na hlubší a komplexní objasňování problémů, protože indická společnost je pro cizince složitá a nečitelná, si západní média zatím čas příliš nenacházejí. A tak místo systémových analýz převládá zkratkovitá, osobně cílená kritika premiéra Módího a jeho vlády. Pro úspěšný dialog Evropy a Asie je ale nezbytné si na indické výzvy čas udělat. Protože s 1,35 miliardy velmi rozličných obyvatel, s desítkami hlavních jazyků, obklopená státy, se kterými má nedořešené spory, to indická vláda nemá vůbec lehké.

 

A jestli bude při řešení svých nekonečných problémů směřovat více k sekulární demokracii nebo k etnicko-náboženské demokracii izraelského typu, to záleží, vedle jejich domácích potřeb, trochu i na úrovni, na níž tento dialog povedeme my na Západě.

Vít Vojta, sinolog, etnolog a právník