Zemětřesení zasáhlo vedle Turecka a Sýrie také východ Asie a Indonésie
Tento týden zasáhla silná zemětřesení Sýrii a Turecko a hned vzápětí o něco slabší otřesy udeřily na východ Indonésie a na Tchaj-wan. Jak ovlivňují kolize zemských ker globální index rizikovosti a jak šťastná je podle vědců Česká republika?
Devastující zemětřesení o síle až 7,8 stupňů Richterovy stupnice za sebou na jihovýchodě Turecka a severozápadě Sýrie zanechalo 7. a 8. února obrovské škody a desítky tisíc mrtvých. Současně udeřilo podobně silné zemětřesení ve střední Indonésii a o dva dny později zemřeli v indonéské provincii Papua čtyři lidé, když se při zemětřesení o síle 5.5 stupňů do moře zřítila plovoucí restaurace.
Ve stejný den zasáhlo zemětřesení i Tchaj-wan (5,1) a další oblasti východní Asie. Zemětřesení nad 5 stupňů Richterovy škály se považují za středně ničivá a fatálnost zásahu pak roste s každým dalším stupněm (až do 8+).
Zemětřesení způsobují kolize a tření tektonických desek, které se trvale pohybují s průměrnou rychlostí 5 až 10 cm ročně. Celý zemský povrch tvoří 7 velkých a 12 malých zemských ker, jejichž hranice jsou zpravidla pod hladinou oceánů a v blízkosti těchto hranic se soustředí zemětřesení a vulkanická činnost. Malá Filipínská deska tak vstupuje do kolize s Australskou, Anatolská s Arabskou a velkou Africkou, velká Euroasijská deska se Severočínskou deskou či Deskou Jang-c‘ a tak dále.
Nebezpečí prohlubují vulkány a následné vlny tsunami, vyvolané zemětřeseními.
Anatolská deska, zdroj Wikipedie
Z šesti nejvražednějších zemětřesení od roku 1950 se, mimo katastrof na Haiti 2010 a v Peru 1970, čtyři odehrály v Asii. Nejvíce obětí, oficiálně 242 000, ale ve skutečnosti možná skoro trojnásobek, zahynulo v čínském Tchang-šanu v roce 1976. Další ničivé zemětřesení na indonéské Sumatře v roce 2004 si vzalo 200 000 obětí, desítky tisíc lidí zemřely v čínském Sečuánu v roce 2008 a v pakistánském Kašmíru v roce 2005.
V posledních třiceti letech jsou zeměmi s nejčetnějšími zemětřeseními Čína (182), Indonésie (161) a Irán (108).
Přes svou ničivost jsou však přírodní katastrofy jako zemětřesení, tsunami, záplavy a sucha pro lidstvo jen částí problému, jak to ukazuje i Globální index rizikovosti, vydávaný každoročně od roku 2011 aliancí devíti německých organizací Bündnis Entwicklung Hilft a Institutem pro mezinárodní právo míru a ozbrojených konfliktů na Ruhr University Bochum.
Původně 27 indikátorů rizikovosti se rozroslo již na 100, přičemž je zřejmé, že dobře strukturovaná a organizovaná společnost je mnohém méně zranitelná, protože dokáže rizika předvídat a včas na ně reagovat.
Zdroj: Bündnis Entwicklung Hilft
Nejrizikovější desítkou zemí byly v loňském indexu Filipíny, Indie, Indonésie, Kolumbie, Mexiko, Myanmar, Mozambik, Čína, Bangladéš a Pakistán. Hned jedenáctá byla Ruská federace. Nejlépe (190. - 192.) dopadly malinké a bohaté země Evropy - San Marino, Andorra a Monako, velké a složitější Německo bylo 101. Česká republika sdílela se Slovenskem svorně velmi bezpečné 180. místo.
Vedle Indexu rizikovosti již pochopitelně existuje i Světový index štěstí, vydávaný od roku 2012 síťí Sustainable Development Solution Network při OSN. Tento index sleduje 14 oblastí (obchod a ekonomika, občanská angažovanost, komunikace a technologie, sociální diverzita, vzdělanost a rodina, emoce a well-being, životní prostředí atd.) ve 150 zemích světa, které porovnává navzájem a také každou i s hypotetickou zemí Dystopia (Antiutopie). Za rok 2022 vyhrálo znovu Finsko, následované Dánskem, Islandem, Švýcarskem a Nizozemím. Nejhorší index štěstí mají podle sociálních inženýrů lidé v Afganistánu, Libanonu, Zimbabwe, Rwandě a Botswaně, ale na chvostu je i Indie (136. ze 150). Vysokou míru štěstí inženýři naopak přisuzují naší zemi, která obsadila skvělé 18. místo za USA (16.) a Velkou Británií (17.), o prsa před Belgií (19.).
Redakce Asiaskop
Titulní obrázek: zdroj Freepik