Země ASEAN jednaly o Myanmaru, Čína udělala zásadní krok ke spuštění vesmírné stanice

Země ASEAN jednaly o Myanmaru, Čína udělala zásadní krok ke spuštění vesmírné stanice
2 / 5 / 2021 Asiaskop

O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v uplynulém týdnu? Obsáhle se věnovala situaci v Myanmaru, o které mimo jiné jednali zástupci zemí ASEAN. Rezonovala také zpráva o vypuštění základního modulu čínské vesmírné stanice na oběžnou dráhu. Pozornost se dále pojila s kritikou Evropské unie vůči aktivitám Číny v Jihočínském moři nebo s novým hongkongským imigračním zákonem. Média zaujala také nová protišpionážní pravidla, jež budou muset dodržovat některé čínské firmy. Z dalších událostí dostaly prostor například schválení dohody RCEP japonským parlamentem nebo informace o údajném poklesu čínské populace.

Lídři zemí jihovýchodní Asie uvedli, že se na sobotním summitu dohodli s myanmarským velitelem junty Min Aung Hlaingem na plánu na ukončení krize v zemi. Jak ale upozornil server CNN, Hlaing výslovně nereagoval na požadavky na zastavení zabíjení civilistů. Myanmarský vůdce následně naznačil, že se plně neztotožňuje s pětibodovým plánem zemí ASEAN, prostřednictvím kterého by mělo dojít k deeskalaci násilí. Místo toho uvedl, že armáda navržené body zváží až v momentě, kdy dojde ke „stabilizaci“ země. Vojenská vláda v prohlášení, které shrnul server South China Morning Post, rovněž zdůraznila, že prioritou je v současnosti „udržení zákona a pořádku“ a „obnovení míru ve společnosti“. Server CNN pak poukázal na varování Organizace spojených národů, podle které by mohla krize způsobená převratem a epidemií koronaviru uvrhnout do chudoby až polovinu myanmarské populace.

 

Čína vynesla na oběžnou dráhu základní modul nové vesmírné stanice, která by měla být v provozu do roku 2022. Jedinou vesmírnou stanicí, která je v současné době na oběžné dráze, je Mezinárodní vesmírná stanice, z níž je Čína vyloučena. Podrobněji se tématu věnoval server BBC.

 

Evropská unie v souvislosti s přítomností čínských lodí u útesu Whitsun zkritizovala aktivity Číny v Jihočínském moři a obvinila ji z ohrožování regionálního míru a stability. Server South China Morning Post rovněž připomněl, že Unie nedávno představila strategii pro indicko-pacifickou oblast, ve které zvažuje vyslaní válečných lodí, jež by v regionu hlídkovaly.

 

Peking schválil nové předpisy, které zavazují organizace k větší odpovědnosti v boji proti zahraniční špionážní činnosti. Vybrané společnosti tak budou muset například speciálně vyškolit personál, a to především před zahraničními cestami. Podrobnosti přinesl zpravodajský web CNN.

 

The Guardian napsal o imigračním zákonu, který přijala hongkongská vláda. Nová legislativa zavádí pravomoc zabránit jedincům ve vstupu nebo v opuštění města. Toto ustanovení vyvolalo obavy mezi aktivisty, advokátní komorou i některými podnikateli. Zákon totiž nevyžaduje žádný soudní příkaz, neexistuje proti němu odvolání a jak podotkla advokátní komora, pověřenec pro imigraci bude mít „neomezenou moc“.

 

Japonský parlament ve středu schválil připojení k Regionálnímu komplexnímu ekonomickému partnerství, největší dohodě o volném obchodu na světě. Informoval o tom server South China Morning Post a doplnil, že dohoda RCEP byla podepsána v listopadu loňského roku a zahrnuje deset zemí Sdružení národů jihovýchodní Asie, Čínu, Japonsko, Jižní Koreu, Austrálii a Nový Zéland.

 

Server Financial Times uvedl, že podle zdrojů obeznámených s daty ze sčítání lidu Peking oznámí první pokles populace za pět desetiletí. Naposledy Čína úbytek obyvatel evidovala v důsledku velkého hladomoru. Zprávu, která rezonovala napříč médii, ale čínská vláda vyvrátila a naopak oznámila, že došlo k růstu počtu obyvatel. Konkrétní data ale zatím nezveřejnila. Reakci vlády sdílel server The Wall Street Journal.