Zakázat, nebo nezakázat investice (nejen) z Číny?

Zakázat, nebo nezakázat investice (nejen) z Číny?
9 / 12 / 2021 Jan Veselý

Už půl roku u nás platí zákon o prověřování zahraničních investic. Otevřenost mezinárodnímu obchodu a zahraničním investicím totiž není bezpodmínečná, i když představují pilíř tvorby pracovních míst a hospodářského růstu. Výhodnost prodeje klíčové technologie a výroby, které opravdu potřebujeme, totiž není tak jednoduché posoudit. Co nám tento krok přinesl a jaký příběh ho provází?

Nákup a prodej firem je zcela běžným aspektem otevřené mezinárodní spolupráce. Díky šíření technologií a nejlepších postupů výroby zlepšuje fungování světové ekonomiky. Většina zemí ale i tak zachovává jistá omezení přístupu zahraničních investorů v sektorech, které považují za klíčové pro bezpečnost a fungování státu.

 

Nový vlastník má totiž obvykle právo s koupenou firmou libovolně nakládat a přijímající země se bojí, že to nebude v souladu s jejími zájmy.

 

Touto optikou nahlíží na investice většina zemí světa, i když se takový přístup může lehce překlopit k ochranářství trhu, které není výhodné pro nikoho. Evropa, sledující prudký nárůst prodejů vlastní technologie, se zalekla také a už rok funguje mechanismus k prověřování zahraničních investic.

 

Technologický upgrade Číny

Evropané se dlouhá léta snažili prosadit větší otevřenost zahraničnímu obchodu a investicím i na čínských trzích. Rostoucí, ale stále chudá Čína, v minulosti nebyla pro Evropské firmy žádnou konkurencí. Menší otevřenost a přísnější podmínky na čínském trhu tak nepředstavovaly pro naše firmy větší problém. Řešení situace proto bylo odkládáno za účelem udržení dobrých diplomatických vztahů a rostoucího objemu obchodu.

 

S růstem Číny a její technologické a inovativní kapacity se ovšem tato situace změnila. Čínské firmy už se stávají v mnohých případech špičkou na světovém trhu. Evropě tak roste konkurence a je mnohem důležitější, aby si vyjednala rovné podmínky pro své firmy.

 

Prodej firmy Kuka, vyrábějící roboty, čínskému investorovi a potenciální odliv technologie zajišťující dobře placená pracovní místa byl proto velmi ožehavým tématem. Zvýraznil totiž nedostatky vzájemného partnerství. Evropský investor by si podobnou firmu na čínském trhu koupit nemohl, což poskytuje jeho čínským protějškům konkurenční výhodu a lepší postavení při vyjednávání obchodních vztahů.

 

S prodejem továrny na roboty Kuka potřebné pro automatizaci výroby se tak Německo a celá EU rozhodla pro jiný přístup a zavedla nástroj na prověřování zahraničních investic.

 

Inovace a růst hodnoty

Technologie a inovace jsou důležité, protože jsou jedinou cestou k trvale udržitelnému růstu ekonomiky. Díky volnému trhu se inovace lépe šíří, zvyšují efektivitu a bohatství světa. Problém proto představuje ochranářství domácích trhů způsobené ctižádostí států ulovit si klíčové technologie pro sebe a mít je pod kontrolou.

 

Všečínské shromáždění lidových zástupců si uvědomuje potřebu inovovat, a proto vypracovalo velkolepou strategii „Vyrobeno v Číně 2025“ srovnávanou s německou strategií Industrie 4.0. Hlavním cílem je kráčet kupředu, inovovat a postavit se čelem nastupující čtvrté průmyslové revoluci, která přinese do výroby především umělou inteligenci a pokročilejší robotizaci.

 

Čínská nákupní horečka

V Číně vypukla po přečtení strategie nákupní horečka. Státní úřady začaly ochotně povolovat odtok peněz, čehož využilo množství investorů k nákupu firem v zahraničí. Nadšením vyletěly i všechny grafy evropských statistických úřadů za hranice svého měřítka.

 

Číňané investovali v menším rozsahu do evropských gigantů dlouhá léta bez větších problémů. Prodej robotů Kuka ovšem vzbudil v celém Německu nevídaný rozruch! I když se jednalo o investici soukromého investora, převládl strach o zachování vlastní konkurenceschopnosti a pracovních míst, které představují základ úspěchu Německa.

 

Roboti dnes totiž vyrábí všechno. V moderním světě jsou potřeba stejně jako sůl, roušky nebo počítačové čipy. Neodmyslitelnou součástí jsou oranžoví Kukáci i ve Škodovce, která u nás přes své dodavatele zaměstnává půl miliónu lidí.

 

Konec výprodeje Evropy

Oranžoví roboti Kuka byly příkladem evropské technologické vyspělosti, otevřenosti obchodu a zahraničním investicím. Jejich prodej ovšem znamenal pravý opak. Už rok je plně funkční celoevropský ochranářský mechanismus prověřování zahraničních investic a půl roku prověřuje investice i Česká republika.

 

Podle komisaře pro obchod je EU i nadále otevřená obchodu a zahraničním investicím, jež představují pilíř tvorby pracovních míst a hospodářského růstu. Naše otevřenost však už není bezpodmínečná a musí být vyvážena ochotou spolupracovat.

 

Potenciální vliv čínských firem v Evropě totiž ničemu nevadí, pokud je vybalancován stejným vlivem evropských firem v Číně. Naopak. Tento způsob spolupráce by byl oboustranně prospěšný.

 

Pragmatické čínské uvažování ale doposud vedlo ke třem klíčovým politikám, které mají za cíl omezit potenciální vliv evropských firem v Číně. Platí zákaz prodeje klíčových firem evropským investorům. Doposud v některých sektorech nesmí cizinci podnikat vůbec a v jiných pouze ve spolupráci s čínským partnerem.

 

A tak to vypadá, že vyvážené spolupráce nebude dosaženo otevřením čínského trhu, ale přivřením vrátek do Evropy a vycvičením hlídacího psa. Třeba si tím paradoxně získáme respekt při budoucích vyjednáváních o přístupu na čínský trh.

 

Prověřování investic

Výhodnost zahraničních investic neurčuje pouze příliv peněz, ale především zájem a úmysly investora. Někteří se snaží firmu budovat. Někteří odvezou technologii nebo firmu přivedou ke krachu. Jedním z důležitých rysů atraktivního investičního prostředí je tak podle názoru ministerstva existence účinných nástrojů k obraně před rizikovými investory.

 

Ačkoli funguje mechanismus prověřování investic teprve rok, intenzivně se využívá. Evropská komise minulý týden vydala zprávu, podle které už prověřila 400 zahraničních investic. Samotné členské státy jako Německo nebo Česká republika jich ale zkontrolovaly ještě více.

 

Hlavní díl pravomocí, a tedy i zodpovědnosti, si pro sebe totiž z velké části zatím nechaly jednotlivé státy. Při implementaci tak uvidíme, jaké jsou jejich preference. Chtějí-li se podílet na dohodnuté celoevropské spolupráci a být při vyjednáváních EU a Číny zápasníkem ve stejné váze, anebo preferují dohody trpaslíků s obrem?

 

Doufejme, že výsledkem této spolupráce nebude prohlubování ochranářství domácích trhů, ale získání lepší vyjednávací pozice pro EU. Nechceme totiž skončit jako USA a Čína obchodní válkou. Cílem by mělo zůstat vyjednání stejných podmínek a vzájemná otevřenost obchodu a investicím, kterou měla přinést Komplexní dohoda o investicích.

 

Jan Veselýkonzultant EY pro veřejný sektor, ekonomický komentátor

 

Použité zdroje:

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Prověřování zahraničních investic. Zdroj: https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/proverovani-zahranicnich-investic/

Evropská komise. Obchod a bezpečnost: Komise vyzdvihuje práci v oblasti obrany zájmů a hodnot EU. Zdroj: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_1867

 

Zdroj foto: Unsplash.com, Lenny Kuhne