Význam Vietnamu dál zostřuje rivalitu USA a Číny

Význam Vietnamu dál zostřuje rivalitu USA a Číny
11 / 10 / 2021 Jan Zahradil

V době, kdy mutace koronaviru zdaleka nemizí a letecký průmysl stále zápasí s návratem do normálu, překročila vietnamská letecká společnost Bamboo Airlines další důležitý milník. Dne 23. září vypravila svůj první přímý let mezi Vietnamem a USA.

Boeing 787-9 po 14hodinovém letu z Hanoje přistál v San Franciscu. Zpáteční let přepravil téměř 7 tun zdravotnického vybavení, včetně tisíce ventilátorů jako daru americké strany. Od americké vlády získala společnost povolení uskutečnit do konce listopadu dalších dvanáct takových zpátečních letů.

 

Vztahy mezi Vietnamem a USA, jejichž ozbrojený konflikt skončil před více než 40 lety, se za tu dobu změnily téměř k nepoznání. V paměti Západu sice ožily snímky pádu Saigonu v roce 1975 při srovnávání s proběhlou evakuací amerických vojsk z Afghánistánu, Vietnam si však tento hořký epilog již připomíná zřídka. Nepřátelství vystřídala pragmatická kooperace obnovením diplomatických styků obou států v roce 1995, která symbolicky vyvrcholila zrušením embarga na obchod se zbraněmi prezidentem Obamou v roce 2016.

 

Vietnamská strategie otevřené a konstruktivní politiky vůči USA se vyplatila. Vývozy z Vietnamu zaznamenaly dramatický nárůst, obzvlášť v posledních letech díky napětí ve vztazích mezi USA a Čínou. Někdejší společné vojenské cvičení v Jihočínském moři v posledních letech k nelibosti Číny pokročilo k bezpečnostnímu partnerství, obzvlášť poté, co Washington připozval Vietnam k bezpečnostnímu dialogu QUAD (Quadrilateral Security Dialogue), který založil v roce 2007 japonský premiér Shinzo Abe s podporou USA, Austrálie a Indie a USA jej převzaly jako nástroj své indo-pacifické politiky. V rámci zpečetění tohoto partnerství se vypravila Kamala Harris, jako vůbec první viceprezident USA, během léta na návštěvu Vietnamu, ve snaze posílit regionální vliv USA v tažení proti rostoucí síle Číny.

 

Její cestě těsně předcházela návštěva dalšího vysokého představitele USA, ministra obrany Lloyda Austina a ani jedno, ani druhé nebylo pro nikoho velkým překvapením. Vietnam byl jako jedna ze dvou zemí (vedle Singapuru) konkrétně zmíněn v koncepčním dokumentu nové americké administrativy „Prozatímní strategické pokyny pro národní bezpečnost“ (Interim National Security Strategic Guidance). Tato skutečnost dokazuje, jakou roli Vietnamu přisuzují USA ve svých úvahách o vývoji v regionu, vzhledem k jeho zeměpisné poloze, velikosti ekonomiky a obchodním i bezpečnostním vazbám. Prezident Biden popsal svou vizi Indo-Pacifiku jako „svobodný, otevřený, odolný a inkluzivní“ prostor. Vietnam je v této představě nepochybně důležitým faktorem.

 

Vietnamská návštěva viceprezidentky také zajímavě vyostřila rivalitu mezi Čínou a USA. Harrisová měla během setkání oznámit darování 1 milionu dávek vakcíny proti koronaviru pro Vietnam, dorazila však s několikahodinovým zpožděním. Peking situace využil a okamžitě vyslal svého velvyslance v Hanoji na schůzku s vietnamským premiérem Pham Minh Chinhem, aby Vietnamu symbolicky připomněl, kdo z obou obrů je mu blíže. Během této překvapivé návštěvy pak čínská strana slíbila darovat Vietnamu 2 miliony dávek vakcíny, což prakticky podkopalo následné oznámení ze strany USA. Tento incident podtrhl jasně nejednoduchou situaci pro americkou zahraniční politiku, která se bude muset smířit s tím, že vlády v regionu budou vždy vybalancovávat konkurenční zájmy USA a Číny - a využívat jejich sporů ve svůj prospěch.

 

Ostatně, že si Čína velmi dobře uvědomuje zvýšenou americkou aktivitu ve své blízkosti a snaží se ji neutralizovat, dokazuje i její šikovný tah z poloviny září, kdy náhle požádala o členství v dohodě CPTPP (Comprehensive and Progresive Agreement for Trans-Pacific Partnership). Tato dohoda je paradoxně pozůstatkem bývalého spíše „protičínského“ obchodního bloku TPP (Trans-Pacific Partnership Agreement), podepsaného v roce 2016, z něhož se ovšem USA stáhly již v roce 2017. Pokud se někdy budou chtít vrátit, bude mít Čína už v jednání značný náskok (mezitím již letos v únoru požádalo o členství v CPTPP i Spojené království, jako součást své „Global Britain“ strategie).

 

Čína navíc zveřejnila tento svůj záměr pouhý den poté, co vešel ve známost nový bezpečnostní pakt mezi USA, Británií a Austrálií, tzv. Aukus (který vzbudil značnou nelibost zejména Francie).  

 

Vietnamská reakce na čínský zájem byla, řekněme, zdvořilá. Mluvčí vietnamského ministerstva zahraničí oznámila na tiskové konferenci, že Vietnam je připraven sdílet s Čínou ohledně CPTPP své zkušenosti i informace o jednáních. Tomuto tématu i jeho širším souvislostem se budu věnovat v některém z dalších článků.

 

Jan Zahradil, poslanec EP, 1. místopředseda výboru EP pro mezinárodní obchod, člen delegace EP pro země ASEAN