Vyhlášení stanného práva a jihokorejské výzvy domácí politiky

Předseda hlavní opoziční strany I Če-mjong, v listopadu podmíněně odsouzený za lhaní během volební kampaně, tento postup odsoudil, označil za protiústavní a vyzval všechny zákonodárce z jeho Demokratické strany, aby se shromáždili v parlamentu a hlasovali proti. Poslední zprávy ze Soulu ale říkají, že policejní autobusy blokují vstup do parlamentu. Naposledy bylo stanné právo v Jižní Koreji vyhlášeno v roce 1979 po atentátu na tehdejšího diktátora Pak Čong-hui, kterého zavraždila jeho vlastní tajná služba.

Jun Sok Jol, zastupující konzervativní People Power Party (PPP), je prezidentem od roku 2022. Byl zvolen s nepatrným rozdílem, když předstihl právě I Če-mjonga z Demokratické strany o méně než jedno procento. Předchozích 27 let své kariéry sloužil Jun na pozici prokurátora a v politice je tak poměrně nový.

Od posledních všeobecných voleb, kdy opozice v parlamentu získala drtivou převahu, je však Jun prezidentem velmi omezených pravomocí. Nebyl schopen prosadit zákony, které chtěl, místo toho zoufale vetoval všechny návrhy, které schválila opozice.

Jun také čelí několika skandálům, zejména kolem manželky, obviněné z korupce a protizákonného ovlivňování, proti které se opozice snaží zahájit zvláštní vyšetřování. Opozice tento týden seškrtala rozpočty, které vláda a vládnoucí strana předložily a návrh zákona o rozpočtu nelze vetovat. Současně se opozice chystá obvinit členy kabinetu z toho, že vyšetřování první dámy ještě nebylo nezahájeno.

„Probíhá spousta zmatků a všichni jsou ohromeni. Nevědí, co se právě teď děje,“ řekl k událostem Kenneth Čchö, mezinárodní redaktor The Chosun Daily, kterému se zdá, jako by Jun „neinformoval ani mnoho lidí ze svého nejbližšího okolí“, než stanné právo krátce před úterní půlnocí vyhlásil. Po vyhlášení stanného práva jihokorejský won prudce klesl vůči americkému dolaru na dvouleté minimum.

Základem Junova politického přístupu je tvrdý postoj k Severní Koreji, zatímco jeho předchůdce Mun Če-in upřednostňoval dialog s Pchjongjangem, Jun slíbil, že posílí jihokorejskou armádu a dokonce připustil preventivní úder, pokud uvidí známky zahájení útoku proti Soulu.

Polarizace vztahů USA – Čína komplikuje zahraniční politiku Jižní Koreje, která má silné vazby se oběma supervelmocemi: Spojenými státy a Čínou. Zatímco I navrhoval, že se pokusí obě vyvážit partnerství, Jun dává přednost USA a během volební kampaně prohlásil, že „Jižní Korea a Spojené státy sdílejí spojenectví vytvořené v krvi, když jsme spolu bojovali za ochranu svobody před tyranií komunismu“.

Po vítězství Donalda Trumpa ve volbách začal Jun údajně znovu po osmi letech cvičit golf, v rámci přípravy na ‚golfovou diplomacii” s prezidentem Trumpem.

Domácí jihokorejská politika čelí mnoha výzvám, je polarizovaná korupcí a genderovou válkou, která před volbami zesílila a mladí voliči se stále více rozdělují i podle pohlaví. Dokonce došlo k hnutí „antifeministek“, tvrdících, že na hyperkonkurenčním trhu práce, za prudce rostoucích nákladů bydlení, se snaha řešit genderovou nerovnost příliš převážila ve prospěch žen. Současně feministky poukázaly na rozšířené sexuální násilí v zemi, zakořeněné genderové předsudky a nízké zastoupení žen ve veřejných funkcích jako příklady rozšířené diskriminace žen.

Úvodní foto: Unsplash.com