Vezme umělá inteligence Čechům práci? Na lepší časy se neblýská

Vezme umělá inteligence Čechům práci? Na lepší časy se neblýská
19 / 4 / 2022 Ivo Procházka

Budou lidé v budoucnosti rozbíjet počítače, protože jim berou práci, jako luddité na počátku devatenáctého století rozbíjeli stroje? Necháme se překvapit. Jen dopředu upozorňuji, že útok na počítače, umístěné většinou ve vzdálených a dobře zabezpečených datových centrech, půjde mnohem obtížněji, než kdysi na stroje, umístěné přímo ve výrobě.

Přední poradenská společnost v technologiích Gartner se nedávno zeptala zaměstnanců ve Spojených státech, jakou práci by mohla převzít takzvaná umělá inteligence (AI – Artifical Intelligence). Pod AI se často rozumí i první krok na cestě k plné umělé inteligenci, a to technologie strojového učení (ML – Machine Learning). Technologie ML a AI jsou založeny na principu neuronových sítí, ze kterých se skládá mozek člověka. Neuronové sítě pak v podstatě kopírují přístup mozku k učení a následnému provádění různých činností.

 

Imperativ zvyšování efektivity povede k nahrazování člověka

Když se podíváme na výsledky průzkumu, uvidíme nahraditelné činnosti jako zpracování dat, automatizace úkolů, zjednodušení procesu, kopírování apod. Ano, jsou to úkoly, které jsou pro mnohé zaměstnance ubíjející svojí monotónností a také malou přidanou hodnotou ze zapojení člověka. Zároveň jsou ale přesně tím typem úkolů, které současná AI dokáže zcela nahradit. Zcela na opačné straně je například analýza výsledků radiologického vyšetření.

 

Optimisté prohlašovali, že AI při analýze radiologických snímků a následném stanovení diagnózy rychle nahradí „lidské“ lékaře. Ukazuje se však, že na první pohled jednoduchá analýza obrazu je pro současnou AI neřešitelný problém. Radiologové v nemocnicích a další experti, jejichž úsudek je pro nás zcela nezbytný, se tak nemusí v dohledné době obávat, že jim počítače vezmou práci.

 

V situacích, kdy se zaměstnanci z různých důvodů, jako je třeba ochrana soukromí, bojí používat AI, Gartner manažerům proaktivně doporučuje, aby zaměstnancům vysvětlili, že jim AI práci usnadní, nikoli vezme. Budou se prý moci věnovat práci s přidanou hodnou. V přechodné době tak tomu jistě může být.

 

Pokud budou ale korporace podřízeny pouze imperativu zvyšování efektivity, s cílem dosažení vyššího a vyššího hospodářského výsledku, nové technologie jako AI začnou lidem brát práci zcela záměrně. Ač si respondenti průzkumu slibují, že jim AI práci ulehčí, AI je začne paradoxně nahrazovat.

 

Některé pozice budou nahrazeny rychle, jiné, jako je zmíněná radiodiagnostika, později. Již nyní vidíme velkou mezeru mezi zcela manuální činností (například šití bot na míru) na jedné straně a velmi komplexní a sofistikovanou činností (například vývojem a údržbou SW) na straně druhé, kde se AI nejvíce uchytí.

 

Obě krajní skupiny budou vyhrazeny jen úzké skupině lidí, kteří se nebudou bát manuální práce a budou manuálně zruční, nebo budou vysoce vzdělaní. Velká masa lidí uprostřed, jako administrativní pracovníci, právníci, novináři, agenti a zaměstnanci v pojišťovnách a bankách, lidé ve skladu nebo ve výrobě, lidé poskytující různé služby zákazníkům a mnozí další však přesně spadají do kategorie „činnosti, které se AI a robotika mohou naučit“. Rozmach AI zasáhne nejen zaměstnance s malou kvalifikací, ale na rozdíl od ludditů i kvalifikované zaměstnance. AI si bude neustále své znalosti rozvíjet, dovednosti zdokonalovat a vše uchovávat a jednoduše replikovat. AI nebude mít pracovní den, dovolené, nebude nemocná, ani nepůjde do důchodu. 

A co u nás v Čechách?

Dopadneme stejně jako zbytek vyspělého světa, jen vysoce kvalifikovaných lidí, schopných vyvíjet, udržovat a používat sofistikovaný software jako AI, u nás bude z různých důvodů méně a méně. Příčinou bude mimo jiné obecně špatný stav českého vzdělávacího systému, malá přidaná hodnota českého průmyslu, který špičkové experty nezaplatí, a odliv talentů do zahraničních korporací. Naše ekonomika začne nevyhnutelně upadat. Snad se bude dařit jen některým manuálním činnostem, jako již zmíněnému šití bot na míru, zemědělství apod., ale jen pokud si nastupující generace převezmou a uchovají potřebné dovednosti.

 

Drsná technologická realita tak nemůže být vzdálenější slibovanému empatickému přístupu k zaměstnancům, kteří se obávají o svoji práci. Nové technologie jako AI začnou nevyhnutelně člověka nahrazovat a „brát lidem práci“. V honbě za neustálým růstem a efektivitou se člověk stane nepotřebným.

 

Ivo Procházka, specialista na digitalizaci a internet věcí

 

Foto: Unsplash.com, Alex Knight