Uzavření investiční dohody mezi EU a Čínou se blíží, Peking chce do února naočkovat 50 milionů lidí
O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v uplynulém týdnu? Především o jednáních o investiční dohodě mezi Evropskou unií a Čínou. Věnovala se také pokračujícím sporům Číny a Austrálie nebo pokutě, kterou čínský antimonopolní regulátor uložil trojici technologických gigantů. Pozornost se rovněž pojila se zprávou o nucené práci etnických menšin v autonomní oblasti Xinjiang, s plánem Pekingu naočkovat do února 50 milionů lidí proti koronaviru či s obviněním aktivistů, kteří se v srpnu pokusili o útěk z Hongkongu na Taiwan.
Pozornosti se během uplynulého týdne opakovaně dostalo vyjednávání o investiční dohodě mezi Evropskou unií a Čínou. Server South China Morning Post například v tomto kontextu upozornil, že Čína redukovala seznam odvětví, do kterých mají zahraniční investoři omezený nebo nulový přístup. Jejich počet se snížil z loňských 131 na 123. Ke konci týdne pak server Financial Times uvedl, že podle oficiálních zdrojů panuje snaha uzavřít investiční dohodu do konce letošního roku.
Australský ministr obchodu Simon Birmingham ve středu uvedl, že vláda informovala protějšky v Pekingu o svém záměru „požádat o formální konzultace s Čínou“ na půdě Světové obchodní organizace. Důvodem je rozhodnutí Číny uvalit vysoká cla na vývoz ječmene. Zprávu přinesla mimo jiné agentura Bloomberg, která doplnila, že poslední z neshod je další známkou zhoršujících se vztahů mezi těmito dvěma klíčovými obchodními partnery.
Čínský antimonopolní regulátor uložil pokutu trojici velkých technologických společností za to, že nepřiznaly akvizice menších konkurentů. Úřad tak podle South China Morning Post stupňuje boj proti „monopolnímu chování“. Dceřiné společnosti Alibaby, Tencentu a SF Holding musely každá zaplatit pokutu více jak 76 tisíc dolarů.
V médiích rezonovala zpráva Centra pro globální politiku, která tvrdí, že v čínské autonomní oblasti Xinjiang bylo více než půl milionu příslušníků etnických menšin nuceno ke sběru bavlny. Mezinárodní trestní soud (ICC) již dříve uvedl, že nemůže s Čínou zahájit řízení kvůli zacházení s menšinami, protože není signatářskou zemí Římského statutu. Prokurátorka ICC nicméně uvedla, že případ zůstane otevřený. Tématu se věnoval Independent.
Agenturu Bloomberg zaujal ambiciózní cíl Číny naočkovat proti koronaviru 50 milionů lidí ještě před začátkem lunárního Nového roku, který připadá na první polovinu února. Vakcína čínské výroby nejprve poputuje ke klíčovým skupinám jako jsou zaměstnanci nemocnic, policisté či personál na letištích.
Čínské úřady formálně obvinily deset z dvanácti aktivistů zatčených v srpnu při pokusu o útěk z Hongkongu na Taiwan. Zatímco dva lidé z této skupiny byli obviněni z organizování nelegálního překračování hranic, osm bylo obviněno přímo z nelegálního překročení hranice, zbývající dva souzení jsou pak nezletilí. Skupinu sice soud teprve čeká, jak ale podotkl The Guardian, 99 procent lidí postavených před čínské soudy bývá ve výsledku odsouzeno.
Z dalších zpráv média zaujaly také zatčení čínské novinářky pracující pro agenturu Bloomberg, o kterém informoval například zpravodajský server BBC, nebo plánovaná cesta výzkumného týmu Světové zdravotnické organizace do Wuhanu. Cílem mise, o které napsal The Guardian, bude prošetření původu koronaviru a způsob jeho přenosu ze zvířete na člověka.