USA a Čína si uvědomují důležitost mikročipů, Evropa se vystavuje bezpečnostnímu riziku

USA a Čína si uvědomují důležitost mikročipů, Evropa se vystavuje bezpečnostnímu riziku
8 / 8 / 2022 Ivo Procházka

Význam Tchaj-wanu v rámci americko-čínského soupeření nespočívá jen v samotné strategické poloze jeho ostrovů, ale zejména v síle tchajwanských technologií. Tchaj-wan je největším výrobcem v odvětví strategicky významných polovodičů, kde Asie a tzv. Velká Čína výrazně předstihla Spojené státy, snažící se současnou situaci zvrátit i novým zákonem „Chips+“.

K nejvíce diskutovaným tématům poslední doby, které koronavirová krize vnesla do popředí zájmu veřejnosti, je drobná součástka z křemíku, zrozená v Americe v roce 1947 v podobě tranzistoru. Od té doby uplynulo mnoho vody a čipy, ve které se tranzistor jejich těsnou integrací vyvinul, najdeme všude kolem nás. Od domácích spotřebičů přes elektroniku, auta až po moderní zbraňové systémy. A byl to právě nedostatek čipů, na který mnohé automobilky od začátku pandemie svádí potíže s výrobou aut.

 

Spojené státy, Evropa a Čína si velmi dobře uvědomují klíčovou roli čipů nejen pro své ekonomiky, ale zejména pro svou bezpečnost. Z čipů se stává geopolitické téma, a tak nepřekvapuje, že americký prezident Joe Biden nedávno podepsal zákon „Chips+“, cílící na podporu domácí výroby čipů. Spojené státy na subvence vyčlení až 280 miliard dolarů, z nichž 52 miliard je určeno americkým firmám na zvýšení domácí produkce a posílení výzkumu a vývoje. Pojďme se proto z různých pohledů na dění kolem výroby čipů podívat podrobněji.

 

Tzv. Velká Čína dominuje výrobě a exportu mikročipů. Zdroj: Statista.com

 

Nejdříve se ale vraťme k nedostatku čipů v automobilovém průmyslu. Automobilový průmysl je pro výrobce čipů malým zákazníkem, protože odebírá jen asi 11 % jejich produkce. Automobilky, zvláště ty evropské, zaspaly v zajištění dodávek čipů v momentě, když dodavatelský řetězec po prvotním zpomalení začal v roce 2000 prudce akcelerovat. A aby to bylo ještě horší, automobilky spoléhají na zastaralé čipy, které se producentům již nechce vyrábět.

 

Daleko větší trh, než je výroba automobilů, představují pro výrobce čipů počítače a komunikační technika, zaměstnávající téměř dvě třetiny výroby. A automobilový průmysl předběhla i výroba čipů pro spotřební zboží a průmyslové využití. Pokud jsou tradiční automobilky na chvostu zájmu výrobců čipů, měly by v prvé řadě přejít na moderní verze čipů jako to udělala Tesla.

 

A teď k samotné legislativní iniciativě Spojených států. Na první pohled se může čtenáři zdát schválená podpora neuvěřitelně velká. 52 miliard, proinvestovaných v následujících letech, je však v porovnání s pravidelnou výší investic světového lídra, tchajwanské společnosti TMSC, jen kapka v moři. TMSC již dlouhou dobu kontinuálně investuje desítky miliard dolarů ročně. Spojené státy by jen na budování výrobních kapacit musely v následujících deseti letech ročně vynakládat 20 miliard dolarů, aby náskok TMSC dohnaly. Pro porovnání - jedna továrna na výrobu čipů stojí cca 10-20 miliard dolarů.

Největší výrobci čipů. Zdroj: Statista.com

 

Výroba pokročilých produktů, jako jsou čipy nebo třeba léky a podobně, není jen o hrubé síle v podobě výrobních kapacit, ale především o procesní znalosti, která začíná u výzkumu a vývoje a končí vlastní výrobou. Procesní znalosti jsou často uloženy v hlavách lidí, jak se ostatně přesvědčila americká armáda, když na konci druhé světové války probírala archivy nacistického Německa, s cílem převzít jejich technologie. Zjistili, že jim byly archivy bez procesních znalostí k ničemu. Spojené státy a nejenom ony, by proto dnes měly primárně investovat do podpory výzkumu na vysokých školách nebo do startupů, které plodí nejenom pokrok na úrovni základního výzkumu a vývoje, ale vychovávají i výroby znalé odborníky, bez kterých se samotná výroba neobejde. Tito odborníci jsou klíčovými nositeli procesních znalostí.

 

Poslední dobou se často hrozí Čínou. Ze statistik však vyplývá, že ač se Čína směle dere do popředí nejenom výroby čipů, je před ní stále obrovský kus práce. Pro více informací bych čtenáře odkázal na graf „SEMICONDUCTOR INDUSTRY VALUE ADDED BY ACTIVITY AND REGION 2019 (%)“ ve zprávě asociace Semiconductor Industry Association „2021 State of the U.S. Semiconductor Industry“. Čína se ve výrobě čipů zatím drží v oblasti s malou přidanou hodnotou. Ambice má velké. Je otázkou, zda a kdy Čína pronikne do ostatních oblastí a zda a kdy se ji podaří dosáhnout výše zmíněných procesních znalostí.

 

A konečně snad k nejdůležitější motivaci amerických zákonodárců pro schválení výše zmíněných subvencí - k bezpečnosti státu. Bedlivému pozorovateli průběhu války na Ukrajině neunikla klíčová role přesných zbraňových systémů jako jsou drony nebo tolik opěvované raketové systémy HIMARS. Sofistikované zbraňové systémy se zabudovanými čipy samy vyhledají a s velkou přesností doručí ničivou sílu na statické i mobilní cíle. Jsou to právě přesné zbraňové systémy, které budou určovat úspěch v budoucích konfliktech. Spojené státy a Čína si uvědomují strategickou důležitost vlastní výroby čipů pro svoji bezpečnost, a proto masivně investují. Jen Evropa se v blahé nevědomosti zabývá svým Zeleným údělem a vlastní výrobě čipů nevěnuje náležitou pozornost.

 

V globálně propojených dodavatelských řetězcích však není jednoduché soběstačnost vybudovat. Plně to platí i pro výrobu čipů. V následujících letech bude velmi zajímavé sledovat všechny tři geopolitické hráče, jak se postaví nejenom k výrobě, ale hlavně k budování procesních znalostí.

 

Ivo Procházka, expert na internet věcí

 

Úvodní foto: Unsplash.com, Chris Ried