Thajský Suez nejspíš nebude, vláda chce průplav nahradit mostem
Ten plán je starý už pár set let. Kdyby došlo k jeho naplnění, Thajsko by již v nejužším místě protínal kanál podobný Suezskému nebo Panamskému. Pravidelně oprašovaný a zase k ledu ukládaný projekt znovu ožil na konci letošního roku. Prastará myšlenka se nezměnila - zkrátit plavbu lodí, které se svým nákladem musí obeplouvat Malajský poloostrov, a nabídnout rychlejší spojení mezi Jihočínským a Andamanským mořem. V novém pojetí se však nemá jednat o vodní cestu, nýbrž o most mezi Chumphonem a Rayongem ležícím na východním a západním pobřeží. Oba přístavy má propojit také železniční a silniční systém.
Myšlenka vybudovat "thajský Suez" pochází již z roku 1677, kdy se král Narai obrátil na francouzského inženýra de Lamara, aby prozkoumal, nakolik je tento plán reálný. Vzhledem ke stavu tehdejších technologií byl projekt zavržen jako nepraktický, ale zcela neusnul.
V 19. století se o něj zajímala britská Východoindická společnost i stavitel Suezu Ferdinand de Lesseps, kterému průzkum v roce 1882 nepovolil thajský král. V roce 1897 se tehdejší Siam a britské impérium dohodly, že průplav stavět nebudou, aby byla zachována regionální dominance singapurského přístavu. V roce 1946 podepsalo Thajsko s Velkou Británií mírovou smlouvu, která ukončila válečný stav mezi oběma zeměmi během druhé světové války. Jeden z jejich článků zakazoval Thajcům kopat průplav bez souhlasu britské vlády.
Zdroj: The ASEAN Post
Mezi dlouhodobě se opakující překážky v následujících letech patřily i vysoké náklady, dopad na životní prostředí i geopolitické a domácí zájmy. Přitom se při pohledu na mapu myšlenka jeví jako zcela logická. Thajsko svým tvarem připomíná sloní hlavu s dlouhým chobotem, směřujícím k jihu Malajského poloostrova. V nejužším místě jeho šíje měří pouhých 44 kilometrů.
Přetnout ji by však také zároveň znamenalo oddělit vodním příkopem od zbytku země nejproblematičtější provincie thajského, převážně muslimského jihu - Pattani, Yala, Narathiwat a Satun. Toto území bývalého muslimského sultanátu Pattani zůstalo smlouvou z roku 1909 mezi Británií a tehdejším Siamem součástí dnešního Thajska. Od roku 1948 se celá oblast potýká se separatistickým hnutím, které přetrvává až do současnosti.
Thajský premiér prezentuje projekt přemostění, publikováno na sociální síti X (dříve Twitter)
Představu o nové podobě dávného plánu Thajsko vyjevilo na letošním investičním fóru v Pekingu ve velice slibných barvách. Náklady na tento globální megaprojekt by měly dosáhnout více než 35 miliard dolarů. Jeho dokončením by v Thajsku mělo vzniknout až 280 000 pracovních míst a hospodářský růst země se zvýšit o 5,5 %.
Přestože pozemní most by byl schůdnější než v minulosti zvažovaný průplav, někteří analytici upozorňují na to, že Bangkok možná se svým plánem přichází pozdě. Pozemní vzdálenost mezi Ranongem a Chumphonem je přibližně 90 kilometrů, námořní cesta mezi oběma přístavy, vedoucí Malackým průlivem měří asi 2 800 kilometrů a loď s kontejnery ji urazí za 4,5 dne.
Pozemní most však vyžaduje vyložení kontejnerů z lodi a jejich opětovné naložení a přepravu do konečného terminálu, kde opět musí být naloženy na loď, která je odveze na místo určení. Pro porovnání, 193 kilometrů dlouhý Suezský průplav, který je dodnes hojně využíván a představuje mnohem levnější alternativu k lodní dopravě okolo mysu Dobré naděje, ušetří kontejnerové lodi více než 15 dní cesty.
Životaschopnost thajského projektu by závisela zejména na jeho schopnosti přilákat dopravu z již zavedené globální východo-západní mezinárodní námořní cesty. Lodě, které po ní plují, směřují do hlavních regionálních přístavů, kde je jejich náklad překládán na menší plavidla a dále distribuován. Hlavními překládacími přístavy v Indickém oceánu jsou dubajský Jebel Ali, Kolombo a Singapur.
Tato centra již během své existence umořila náklady na výstavbu, které na Thajsko teprve čekají. A tak není vůbec jasné, zda by nový projekt skutečně přinesl úsporu času nebo nákladů a neopakuje se jen minulost, kdy se varianta thajského Suezu vynoří ve chvílích, kdy se domácí ekonomika ocitne v potížích.
Pavel Zvolánek, publicista a průvodce v jihovýchodní Asii