Technologické giganty nečekají kvůli zneužívání dat uživatelů hezké časy

Jako "Big Tech" se neformálně označují primárně ty IT společnosti, které ve své oblasti dosáhly téměř celosvětové dominance, a které jsou čím dál tím více obviňovány regulátory z monopolního chování. V Americe se jedná o firmy jako Apple, Google, Microsoft, Amazon, Meta nebo X, v Asii pak Alibaba, Tencent nebo TikTok.

Big Tech za poměrně krátkou dobu své existence neuvěřitelně byznysově vyrostly. Přišly na to, že mohou nejenom zadarmo sbírat data o svých zákaznících, ale také tyto data lukrativně monetizovat pro prodej cílené digitální reklamy. Ruku v ruce s byznysovým růstem však rostl i jejich rozpočet na právníky a lobbisty, aby si pojistily příznivé regulatorní klima. Big Tech firmy se zároveň naučily velmi dobře rozmělňovat stížnosti proti jejich monopolnímu chování, a otupovat případné regulatorní záměry.

Asie a Evropa se probouzí

Zdá se ale, že zákonodárcům a regulátorům dochází trpělivost, a že se regulatorní ledy konečně hnuly. Do hledáčku regulátorů se dostávají ve všech koutech světa z rozličných důvodů. Například v Japonsku vyšetřují Apple a Google ohledně blokování přístupu konkurence do jejich obchodu s aplikacemi a zvýhodňování jejich operačních systémů. Regulátor namítá, že přístup společností Google a Apple tím výrazně omezuje konkurenční prostředí. Podobné stížnosti padají i na platební metody, kde nic jiného než Apple Pay nebo Google Pay nevidíte. Austrálii se zase nelíbí, že společnosti X, Google a TikTok aktivně nebrání šíření obsahu, podněcujícího násilí na dětech. Australskému regulátorovi se zvláště znelíbila platforma X, na které se prý tento druh obsahu šíří lavinovitě.

Indonésie se zase snaží ochránit menší podniky před predátorským chováním sociálních platforem jako TikTok, které zprostředkovávají prodej zboží. Indická vláda představila nový zákon na ochranu osobních dat na internetu s cílem lépe regulovat, jak Big Tech nakládají s osobními daty, a Big Tech penalizovat za jejich případné úniky. Na závěr krátkého zastavení v Asii připomeneme čínské Big Tech, které se stále nevzpamatovaly z tvrdého regulatorního zákrokuz doby před více než dvěma lety.

V Evropě si regulátor ve Spojeném království vzal na mušku Amazon a Microsoft z důvodů přílišné dominance na místním cloudovém trhu. Regulatorní gigant Evropská unie donutila Microsoft, aby oddělil svoji, mezi podniky velmi oblíbenou komunikační aplikaci Microsoft Teams, od balíku Office. Tím firma unikla pokutě za protitrustové chování. Facebook od společnosti Meta se pro změnu pokouší dostat z regulatorních spárů EU kvůli zneužití reklam třetích stran na svých stránkách. Facebook je obviněn, že reklamy využívá jako inspiraci k vývoji svých vlastních produktů. Co se společnosti Google týče, EU zvažuje návrh na oddělení její reklamní divize, aby posílila konkurenční prostředí. No a konečně společnost Apple čelí v Evropě podobným obviněním jako v Japonsku. Svorníkem snah EU komplexně regulovat chování Big Tech je Digital Services Act, jehož ambicí je lépe chránit spotřebitele a podporovat konkurenční prostředí v digitálním světě.

Amerika se zatím jen rozcvičuje

Amerika se zatím v porovnání s Asií nebo Evropou jen rozcvičuje. Apple čelí vyšetřování, jestli náhodou není jeho systém odměňování poplatný tomu, jak jde na ruku Číně. A před rokem zákonodárci schválili nový zákon, který státním zástupcům dává větší pravomoce zažalovat Big Tech kvůli koupi firem, jejímž výsledkem je omezené konkurenční prostředí.

Není jisté, jaké státní zřízení je pro regulaci Big Tech výhodnější. Autoritářské režimy dokáží reagovat rychleji a rozhodněji. Rozhodnutí, ač svižně přijato, může být ale velmi těžké následně korigovat. V demokratickém zřízení se konsenzus hledá obtížně a vlády a parlamenty jsou náchylné podléhat lobbistickému tlaku různých zájmových skupin.

V případě regulace AI je autoritářský režim v nevýhodě, protože svoji paranoidní snahou mít vše pod kontrolou výrazně svazuje vývojářům ruce. Vývojáři zatím netuší, jak přesně AI algoritmus pracuje, a proto je pro ně velmi těžké na regulace smysluplně reagovat.

Jistá globální koordinace a tlak na Big Tech, které neznají státní hranice, bude nepochybně velmi prospěšná. Svůj byznys bezskrupulózně postavili na zneužívání osobních dat svých zákazníků, kteří často neví, co se s jejich daty opravdu děje.

Ivo Procházka, odborník na digitální transformaci