Stala se oscarová režisérka obětí nové studené války?

Stala se oscarová režisérka obětí nové studené války?
21 / 5 / 2021 Martin Kváča

Chloé Zhao se letos v dubnu zapsala do historie, když se stala první asijskou ženou a druhou ženou vůbec, oceněnou prestižním Oscarem za nejlepší režii. V Číně však její vítězství zahalila kontroverze.

Chloé Zhao (Zhao Ting 赵婷), narozená 31.3.1982 v Pekingu, vystudovala herectví na prestižní broadwayské Tisch School of the Arts a zůstala v Americe jako filmová režisérka, scénáristka a producentka. Na titulní stránky světových médií ji letos dostal dvojitý oscarový triumf jejího filmu „Nomadland“ (无依之地), s cenou za nejlepší snímek roku. Přesto byly zmínky o filmu na čínských sociálních sítích údajně potlačovány. Rovněž po vyhlášení výsledků čínská státní média o jejím vítězství nereferovala, uvedla CNN.

 

Film nebyl zpočátku považován za kontroverzní. O měsíc dříve, když Zhao jako první asijská žena získala Zlatý glóbus za nejlepší režii, zaplavili čínští uživatelé sociální sítě gratulacemi. Zhao, známá v Číně slavnou nevlastní matkou, komediální herečkou Song Dandan (宋丹丹) i otcem - úspěšným ocelářským magnátem, natočila videozáznam v čínském jazyce, propagující očekávané uvedení filmu v Číně, kde byl dokonce státními médii nazýván „čínskou pýchou“, jak uvedly Global Times.

 

Avšak potom, co uživatelé sociálních sítí objevili dva její starší rozhovory, všechno se změnilo.

 

Prvním bylo interview z roku 2013, poskytnuté americkému filmovému časopisu, ve kterém měla Zhao uvést, že vyrůstala v Číně, kde se „všude lže“. Druhý je z minulého měsíce, pro australský zábavní web, který ji nejprve nesprávně citoval slovy, že Amerika je „nyní“ (now) její zemí, ale až později web objasnil, že Zhao ve skutečnosti řekla, že „není“ (not) její zemí.

 

Brzy potom, co čínští internetoví „netizens“ obvinili Zhao z kritiky Číny, odkazy na „Nomadland“ – v Číně původně naplánované na 23. dubna – zmizely z filmových webových stránek a sociálních médií.

 

Pro obavy z této nesrovnalosti a rovněž pro oscarovou nominaci v Číně zakázaného dokumentu o hongkongských protestech, doporučily čínské úřady místním sdělovacím prostředkům nevysílat Oscary v reálném čase a zaměřit se na ceny, které nejsou považovány za kontroverzní, uvedl Bloomberg.

 

„Neblahé rozhodnutí neodvysílat „vítězství“ a ještě před několika týdny „pýchu Číny“, vyjadřuje sílící apel, aby se umění orientovalo na čínské politické scéně. Je to výzva zejména pro tvůrce čínského původu. Jak se v Číně stále více rozšiřuje nacionalistický sentiment, mnoho tvůrců se rozhodlo pro autocenzuru, aby se ochránili před možnou reakcí,“ poznamenal Daniel York Loh, britský filmař čínského původu.

 

Skutečnost, že velmi neškodné režisérčiny komentáře poškodily její pověst a nejspíše zablokovaly uvedení jejího filmu v Číně, je „děsivá“, uvedl Loh a vysvětlil, že to mluví o závažnosti dopadů eskalace geopolitického napětí na čínské tvůrce, toho času žijící v zahraničí. Dodal, že mnozí v tomto odvětví už vlastní díla podrobují autocenzuře, aby uspokojili čínský filmový průmysl, který přerostl Spojené státy a v loňském roce se stal největším na světě. „Co kdyby natočila film o ujgurské diaspoře?“ ptá se Loh. „Nedokážu si ani představit, jak by jí zatopili! Cenzura i autocenzura je všude! Je to ostuda! Jak budeme vyprávět své příběhy za deset patnáct let?“

 

Navzdory nacionalistické reakci „novopečená“ čínská oscarová režisérka Zhao získala určitou podporu i v samotné Číně. Tamní umělkyně Cai Jialan říká, že je hrdá na vítězství Zhao a že viděla příspěvky na sociálních sítích, které režisérku podpořily. Ti, kdo politizují vítězství Zhao a používají nacionalistickou rétoriku, aby ji odsoudili, jsou v menšině, která nereprezentuje čínský lid, ale jsou prostě jen „na internetu nejhlasitější“, uvedla. „Jsem na ni opravdu hrdá jako na Číňana a na ženu. Dává mi naději, že jednoho dne můžu být také úspěšná,“ řekla Cai. „Tato kontroverze mezi umělci v Číně vytvořila určité kolektivní rozhořčení. Pokud Chloé jednoho dne navštíví svou domovskou Čínu, přeji si, abychom jí dali vědět, že mnoho z nás má o její práci zájem a že jsme pyšní na to, čeho dosáhla.“

 

Chvatné zavržení oscarové režisérky Zhao dokazuje, jak moc se v posledních letech rozšířilo přepjaté nacionalistické cítění. Ve vyhroceném americko-čínském soutěžení pak spousta Číňanů neví, jak se postavit k jejímu vítězství. A vládní média nejspíše podle svých slov chtějí konečně sjednotit kolonialismem rozbitou zemi, prohloubit unifikaci a vlastenectví ve prospěch kolektivního zájmu. Chtějí řešit vlastní témata…

 

První „barevná“ oscarová „režisérka – žena“ Chloé Zhao ale od chvíle, kdy se proslavila, o Číně kriticky nemluvila. Je potom možné, že jediný, osm let starý komentář stačí ke zničení jejího image a k blokování jejího filmu v čínských kinech?

 

Když se podíváme na čínský „Google“ (Baidu), tak profesionální představení Chloé Zhao a odkazy na její oscarové vítězství najdeme na vyhledavači hned po vložení jejího jména. Najdeme tam i čínskou veřejnou diskusi, ve které vítězí zdravý rozum, vždyť Chloé Zhao nic neudělala a „Nomadland“ není jen „o problémech tamté země“ (“他们那个国家的问题”). Co však teď na Baidu opravdu nenajdeme, to jsou čínská kina, která její film budou uvádět.

 

Umění se těžko odděluje od doby a její atmosféry. Tím spíš je pak cenné nenechat si přetřít umělecké snímky terpentýnem dobových ideologií a politiky, protože nadčasové filmy dělá právě to nadčasové lidství – bez ideologických předsudků a klišé…

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog