Srí Lanka: ráj na pokraji bankrotu
Srí Lanka se ocitla v největší hospodářské krizi od dosažení nezávislosti v roce 1948. Dovolenkový ráj v Indickém oceánu se propadl do inflační propasti, jeho ekonomika se zhroutila a Mezinárodní měnový fond se Srí Lankou jedná jako se zbankrotovanou zemí. Protesty, odehrávající se od letošního března, zatím vyvrcholily vtrhnutím demonstrantů do prezidentské rezidence a zapálením sídla premiéra. Prezident Gotabaja Radžapaksa oznámil rezignaci, také premiér Ranil Vikremesinghe vyjádřil ochotu odstoupit.
Rodina Radžapaksů hraje v srílanské politice ústřední roli od roku 2005, kdy byl prezidentem zvolen Mahinda Radžapaksa. Jeho mladší bratr Gotabaja vyhrál s náskokem volby před třemi lety, poté co Mahinda již nemohl usilovat o třetí prezidentský termín a ustoupil do role předsedy vlády, a o rok později jeho strana získala drtivou převahu v parlamentu.
Nyní se Gotabaja stane první hlavou země, která nedokončí svůj mandát. Ústup z pozic pro vládnoucí dynastii však začal již letos v květnu, kdy se Mahinda vzdal premiérského postu. Z kabinetu odešel i jeho syn Namal, který se měl stát pokračovatelem celé dynastie.
Ještě předtím opustil funkci ministra financí další ze sourozenců Basil, který minulý měsíc rezignoval i na poslanecký mandát. Právě on má být tím, kdo zemi zavlekl do současné krize, když v roce 2021 z pozice muže obstarávajícího zákulisní dohody postoupil na post ministra financí. Tady však narazil na limity svých schopností, přesto zemi fakticky řídil on a klíčové vládní pozice obsadil svými lidmi. Nepřekvapivou výbavou politické moci Radžapaksů se stalo i praní špinavých peněz a korupce. Podle mezinárodního žebříčku korupce Srí Lanka zaujímá 108. místo.
Podle odhadů nelze s dynastií Radžapaksů přinejmenším pro několik příštích let počítat. Otázkou zůstává, jak moc ve hře zůstává samotná Srí Lanka. Aktuální truchlivá bilance zahrnuje to, že zemi schází finanční prostředky na import zboží, její devizové rezervy prakticky vyschly a Srí Lanka poprvé ve svých dějinách přestala splácet zahraniční půjčky.
S platebními problémy se země potýká již od padesátých let minulého století, doposud je řešila půjčkami, příjmy z cestovního ruchu a od pracovníků v zahraničí. Ve srovnání s loňským rokem stouply ceny potravin o padesát procent a mnozí lidé mají pouze jedno jídlo denně. Nedostává se pohonných hmot, přidělovaných pouze polici, hasičům a sanitkám. K tomuto opatření vláda sáhla jako první země od 70. let minulého století.
Odstupující prezident klade vinu za současné problémy epidemii covidu, která silně podlomila jeden z největších dodavatelů příjmů do státní pokladny – cestovní ruch, a teroristickým útokům na kostely v dubnu 2019, jenž také postihly turistický průmysl. Řada analytiků však poukazuje na chybnou hospodářskou politiku.
Vládní dluhy začaly narůstat již kvůli tři desítky let trvajícímu konfliktu mezi většinovými buddhistickými Sinhálci a hinduistickými Tamily, který si vyžádal asi 100 000 životů. Válku v roce 2009 ukončila mohutná ofenzíva centrální vlády, která gerily Tamilských tygrů porazila.
Zadlužení ještě prohloubila snaha o rychlé budování silnic, letiště i elektrické sítě. Rozsáhlé snížení daní na konci roku 2019 kabinet připravilo o příjmy od jednoho milionu daňových poplatníků. Minulý rok se vláda pokusila zastavit odliv deviz zákazem dovozu chemických hnojiv a jejich náhradou organickými. Výsledkem byla obrovská neúroda a nutnost nákupu potravin v zahraničí.
Východisko z krize se srílanský kabinet snažil hledat v úvahách o možnostech nákupu ropy z Ruska s výraznější slevou, i v pokusech o obnovení leteckého spojení s Moskvou a přilákání tamních turistů. Tyto snahy však ztroskotaly, nyní by se měla zemi pokusit vyvést z krize koaliční vláda. Dne 20. července pak má srílanský parlament zvolit nového prezidenta země.
Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii