Sociální napětí v Evropě v důsledku epidemie roste, v Asii dochází k propadu obchodní výměny 

Sociální napětí v Evropě v důsledku epidemie roste, v Asii dochází k propadu obchodní výměny 
14 / 12 / 2020 Viktor Muchin

Pandemie koronaviru se bezesporu stala tématem číslo jedna roku 2020. Prostor věnovaný této problematice zaplnil téměř všechny tuzemská i zahraniční média. V návalu negativních zpráv si lidé postupně zvykali na nová omezení a učili se žít s „nezvaným hostem“. Nový virus ovlivnil veškeré fungování společnosti a způsobil krizi v mnoha oblastech, včetně té ekonomické, politické a sociální. Zvolený přístup obnovy jednotlivých světových regionů se však do značné míry odlišoval dle různých politických systémů.

Evropa nebyla na vypuknutí infekce úplně připravena. I přesto, že se očekával dovoz nemoci ze zahraničí, politické špičky zpočátku nepřijaly preventivní protiopatření. Chaos, který propukl s prvními případy nemoci, razantně okleštil základní svobody člověka a přinutil ho zůstat doma v izolaci.

 

Postupně se zavírala veřejná místa pro společenská setkávání. Došlo k celosvětovému ekonomickému propadu v cestovním ruchu (o 65 % v první polovině 2020), gastronomii (bankrot šestnácti restauračních řetězců), zkolabovala i námořní nákladní přeprava mezi Evropou a Asii. Nezastavitelná ekonomická recese se k nám hrne mílovými kroky a žene mnoho lidí do ulic k protestům.

 

Nespokojenost s vládními nařízeními a rostoucí nezaměstnanost způsobily sociální napětí v evropských zemích. Do francouzských protivládních demonstrací se poněkolikáté angažují tzv. žluté vesty. Ve střední a východní Evropě se dostaly ke slovu populisticky orientované strany, společně s nacionalisty. Politická atmosféra v Evropě v mnohém připomíná meziválečné období a následnou krizi způsobenou Velkou depresí. I dnes se na vlně pesimistických nálad ze současných vlád mohou k moci dostat radikální anarchisté a nacionalisté, což byl případ vzestupu Hitlera v poválečném Německu.

 

Situace v Asii

Ani asijské země nebudou vykazovat pozitivní prognózy. Průmyslový sektor si v důsledku pandemie značně uškodí. Zvláště textilní a oděvní průmysl čekají těžké časy, jelikož spotřeba v Evropě a USA se dynamicky snižuje. Země jako Srí Lanka nebo Bangladéš proto nenaleznou na západních trzích svá dosavadní odbytiště. Navíc asijské pobřežní státy mohou očekávat podstatně snížený objem exportu ryb a mořských plodů.

 

Čína je zemí, kde byl COVID-19 poprvé zaznamenán. Někteří analytici odmítají věřit čínským statistickým údajům a považují je za politicky zaujaté. Dnes se dá ovšem s jistou nadsázkou říct, že právě díky vynucené disciplíně se Číňanům podařilo nad nemocí zvítězit. Čínská ekonomika se od začátku pandemie propadla, ve třetím čtvrtletí 2020 meziroční růst HDP zrychlil na 4,9 procenta, z 3,2 procenta ve druhém kvartálu. Hospodářský růst však zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej odhadovali na 5,2 procenta. 

 

Co s tím dál?

Evropská komise na jaře letošního roku přijala záchranný plán obnovy evropských ekonomik. Z celkově vyčleněných 750 miliard eur půjde 70 miliard eur na přímou podporu rozpočtu členských zemí. Dalších 100 miliard eur bude použito na financování krátkodobých pracovních poměrů na udržení zaměstnanosti v regionu. A 200 miliard eur poskytne Evropská investiční banka na rozběhnutí skupinového financování pro jednotlivé podniky.

 

Asijské země tentokrát nemohou spoléhat na pomoc západních zemí, které samy řeší krizi doma. Pro většinu asijských států tak zůstává jednou z nadějí například Asijská rozvojová banka. Ta schválila finanční částku ve výši 5,4 miliard amerických dolarů pro státy jihovýchodní Asie na překonání ničivých důsledků pandemie. Samotná Čína poskytla Srí Lance půjčku v hodnotě 500 milionů amerických dolarů.

 

K dnešnímu datu (14. prosinec 2020) dosáhl počet nakažených ve světě 72 655 939, z toho je uzdravených 50 874 955. Z Asie je nejvíce postižena Indie 9,8 miliony nemocných a Turecko 1,8 miliony. Irán hlásí milion případů a na čtvrtém místě skončila Indonésie s 618 tisíci nakaženými. Na pandemii zemřelo 1 619 077 osob.

 

Viktor Muchin, ekonom, mezinárodní vztahy, Čínská studia, Zhongnan univerzita ve Wuhanu

 

Použité zdroje:

Alaae Sbai. How COVID-19 impacted travel & tourism industry globally.

Euronews. AfD trägt Corona-Proteste in Bundestag und schockt mit Nazi-Vergleich.

K. Karunathilake. Positive and negative impacts of COVID-19, an analysis with special reference to challenges on the supply chain in South Asian countries.

iRozhlas. Čínská ekonomika se dál zotavuje z koronaviru. Ve třetím čtvrtletí zrychlila na 4,9 procenta.

European Commission. Jobs and economy during the coronavirus pandemic.

Angela Clare. Covid-19 in South and Southeast Asia: a quick guide.

Asian Development Bank. ADB’s rapid COVID-19 response in Southeast Asia.

Worldometer. Covid-19 coronavirus pandemic.