Situace na ropném trhu je dramatičtější, než to na první pohled vypadá
Situace na energetickém trhu je bezprecedentní. To alespoň tvrdí Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury. Není to člověk, který by mohl být podezírán z hysterie, v letošním Davosu hovořil o tom, že ceny ropy a zemního plynu půjdou dlouhodobě dolů. Jenže pak přišel útok Izraele a USA na Írán a najednou je vše jinak.
Na ropném trhu chybí 12 milionů barelů za den. Saúdské Arábii se podařilo navýšit kapacitu jejího ropovodu, což poněkud ubralo z oněch tak často uváděných 20 milionů barelů, před blokádou se podařilo vyvézt také íránskou ropu. Birol tvrdí, že tato situace je horší než oba dva ropné šoky v 70. letech plus konflikt na Ukrajině.
I proto doporučil uvolnění strategických zásobníků ve výši 400 milionů barelů. Vzhledem k situaci se nelze divit, že se uvažuje o dalším uvolnění, Čína začala ze strategických zásob také čerpat.
Obavy vzbuzuje nejen vysoká cena ropy, která je důsledkem nízké dostupnosti ropy a ropných produktů (zejména nafta a letecké palivo), ale také dlouhodobé poškození energetických zařízení v oblasti Perského zálivu. Nejhorší bude situace u zkapalňování zemního plynu, protože obnovit kapacitu v tomto případě může trvat roky.
Ropné futures vs. fyzický trh
Přesto ale ropné futures kolísají kolem 100 dolarů za barel, a přehnaně reagují na každičké prohlášení amerického prezidenta, který konflikt v Íránu již nejméně padesátkrát vyhrál, aby následně oznámil blokádu, vyhlazení civilizace, nebo další bombardování. Pokud bychom se ohlédli do historie, pak chaos na finančních trzích v roce 2007 výrazně ovlivnil trh ropy. Na začátku roku 2008 se ceny dostaly přes 100 dolarů za barel, což by v dnešních cenách bylo kolem 200 dolarů za barel. Tak proč je nyní ropa tak levná? Odpověď je nabíledni: v roce 2008 to byl finanční trh. Dnes je situace složitější, protože fyzický trh a ten papírový jsou výrazně odděleny.
Zatímco ropné futures neustále odrážejí naději, že „se vše brzy urovná" a předpokládají, že na konci roku se cena za barel Brentu dostane někam k 80 dolarům, pak fyzický trh s reálnými barely ropy vypadá hodně jinak. Asijské země, které jsou pod velkým tlakem, platí podstatně víc za barel, když už se jim ho podaří sehnat – klidně o 40 dolarů více, než jsou ropné futures.
Spotová cena: chaos mezi kontinenty
Spotová cena za fyzické barely se liší mezi zeměmi. Roli hrají dopravní náklady, skladování, pojištění. Rafinérie mají zoufalou potřebu najít fyzickou ropu. Pro ně platí – lepší drahá ropa, než žádná. Asijské rafinérie a americké rafinérie budou tedy operovat za velmi odlišné ceny, i když i v USA je patrné zdražení. V běžném stavu se papírový trh (Brent futures) a trh spotový nemusí tolik lišit, ale nyní prostě nejsme v běžné situaci.
Existuje několik cest, jak vyrovnat tlak vysokých cen ropy. Jedna už byla uvedena, využití strategických zásob, které slouží přesně k tomuto účelu. Mezinárodní měnový fond optimisticky tvrdí, že ekonomika je méně energeticky náročná než v 70. letech. A pokud nepomůže ani jedno, pak dochází k té nejbolestivější variantě – destrukci poptávky. Zavře se, nejezdí se, nelétá se – a s tím se propadá jak HDP, tak zaměstnanost. Dostat se v takové situaci do krize je velmi snadné.
Situaci na trhu, kdy je spotová cena výrazně vyšší než cena budoucí, říkáme backwardation. Je to typická situace pro havárie, narušení dopravy apod. v této situaci nyní jsme. Je tedy velmi důležité, jaké signály čteme. V Asii je to realita, surová jako ta ropa, která se tak zoufale shání. Ostatní země mohou situaci vnímat více zkresleně přes optimismus finančních trhů, které neustále očekávají jakousi mýtickou dohodu, přestože se stále více směřuje k zamrzlému konfliktu. Nakonec samozřejmě dojde ke "korekci" na finančních trzích, ale je lepší vnímat realitu s předstihem, než přijde šok.
Reálná ekonomika nakonec vždy zvítězí
Vážnost situace vnímá už řada vlivných aktérů. Mezinárodní měnový fond má sice základní relativní optimistickou předpověď světové ekonomiky, ale pod ní dva podstatně horší scénáře, jejichž pravděpodobnost se zvyšuje s každým dnem trvání konfliktu v západní Asii. Mezinárodní energetická agentura připravila soubor úsporných opatření, která jsou v ledasčem podobná tomu, co jsme zažívali za pandemie. Není cílem strašit, ale spíše si uvědomovat, že jsou situace, kdy finanční trhy mohou podávat až příliš optimistické informace a také to, že reálná ekonomika nakonec vždy zvítězí.
Ilona Švihlíková, ekonomka
Foto: Unsplash.com/Zbynek Burival