Severokorejští vojáci na Ukrajině: Nová dimenze ruské agrese a její dopady na dění v Asii
V posledních dnech se objevují zprávy o připravovaném nasazení severokorejských vojáků v rámci ruských invazních sil na Ukrajině. Vyvolaly výrazné mezinárodní znepokojení, zejména v Jižní Koreji a mezi jejími spojenci z NATO. Jak se situace vyvíjí a jaké může mít důsledky pro geopolitiku východní Asie a celého euroasijského kontinentu?
Podle serveru Politico Jižní Korea oficiálně vyzvala Rusko k „okamžitému stažení" severokorejských vojáků z Ukrajiny. „Odsuzujeme nelegální vojenskou spolupráci Severní Koreje, včetně vyslání vojáků do Ruska co nejdůrazněji," uvedl jihokorejský první náměstek ministra zahraničí Kim Hong-kjun. Jižní Korea zároveň varovala, že bude reagovat „všemi dostupnými prostředky" ve spolupráci s mezinárodním společenstvím.
Al Jazeera informuje, že severokorejští vojáci, včetně speciálních jednotek, již dorazili do Ruska a pravděpodobně se po aklimatizaci přesunou na frontové linie. Severní Korea dlouhodobě popírá, že by poskytovala Rusku vojenskou pomoc, avšak nedávné satelitní snímky a zpravodajské informace naznačují opak.
Kreml tyto zprávy vytrvale odmítá. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že spolupráce se Severní Koreou „není namířena proti bezpečnostním zájmům Jižní Koreje" a je v souladu s mezinárodním právem.
Mezinárodní reakce a možné důsledky
Severní Korea a Rusko posílily vojenské vztahy po červnovém setkání vůdců obou zemí, kdy politici podepsali komplexní smlouvu o strategickém partnerství. Podle ní se obě země zavázaly k vzájemné vojenské pomoci v případě útoku.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval Jižní Koreu, aby informovala Alianci o nasazení severokorejských vojáků. „Nasazení severokorejských vojáků by znamenalo významnou eskalaci," uvedl Rutte na sociální síti X.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Severní Koreu z přípravy vyslání 10 000 vojáků do Ruska a vyzval k silné mezinárodní reakci. „Máme jasné důkazy o tom, že ze Severní Koreje jsou posílaní lidé do Ruska, a nejsou to jen pracovníci v průmyslu, ale také vojenský personál," uvedl Zelenskyj.
V komentáři pro South China Morning Post Aidan Foster-Carter poukazuje na to, že severokorejsko-ruská spolupráce může mít hlubší dopady na vztahy v regionu. Zatímco Čína je tradičním spojencem Severní Koreje, Kim Čong-un nyní směřuje svou pozornost více k Rusku. „Když Kim označuje Putina za 'nejbližšího soudruha', musí to v Pekingu vyvolávat pozvednuté obočí," píše Foster-Carter.
Čína dlouhodobě podporuje Severní Koreu ekonomicky i politicky, avšak severokorejské sbližování s Ruskem by mohlo narušit rovnováhu sil v regionu. Peking může vnímat rostoucí vliv Moskvy na Pchjongjang jako hrozbu pro své vlastní zájmy na Korejském poloostrově.
Důsledky pro Jižní Koreu a její spojence
Podle Korea Herald Jižní Korea zvažuje rozšíření podpory Ukrajině, včetně dodávek „ofenzivních" zbraní. „Můžeme zvážit dodání obranných zbraní, nebo dokonce ofenzivních zbraní, pokud se situace bude dále zhoršovat," uvedl Kim Tae-hyo, jihokorejský zástupce ředitele pro národní bezpečnost.
Jižní Korea byla totiž dosud opatrná v poskytování vojenské pomoci Ukrajině, aby nevyvolala nepřátelskou reakci Ruska. Avšak přímé zapojení Severní Koreje do konfliktu může tuto její strategii změnit. To by mohlo vést k další eskalaci napětí mezi Soulem a Moskvou.
Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině představuje zcela novou a nebezpečnou dimenzi konfliktu, která může mít dalekosáhlé důsledky pro geopolitickou situaci ve východní Asii. Posilování vojenských vazeb mezi Pchjongjangem a Moskvou vyvolává obavy nejen v Jižní Koreji, ale i mezi jejími západními spojenci, ale hlavy nemůže nechávat chladné ani v Pekingu.
Otázkou tak zůstává, jak na tuto situaci zareaguje Čína, která je vnímaná jako nejsilnější hráč v regionu a nepochybně si tuto pověst chce uchovat. Další neméně důležitou otázkou je, jaké kroky podnikne mezinárodní společenství k zabránění další eskalace konfliktu na Ukrajině.
V čínských médiích zatím komentáře jen konstatují, že několik tisíc severokorejských vojáků, pěších a dělostřeleckých jednotek, prochází v Rusku výcvikem, přičemž jejich aktivity začaly údajně v Burjatské republice. Nejvíce se uvádí počet 10 až 12 tisíc vojáků k nasazení na Ukrajině, zvažuje se i jejich „diplomatičtější“ umístění na některá „odtržená“ separatistická území.
Obsáhlý článek serveru Baidu (Baijiahao) opatřený titulkem „Severní Korea vysílá vojáky podílet se na invazi ruské armády na Ukrajinu, ukrajinská válka tak může výrazně eskalovat“ přímo cituje mnoho západních zdrojů, odkazuje se také na jihokorejské (včetně NIS) a americké zpravodajské služby, které poskytly světovým médiím důkazy satelitními snímky a dává do souvislostí nedávné severokorejské odpálení přístupových cest do Jižní Koreje kolem 38. rovnoběžky, letošní rusko-severokorejská jednání o pomoci v oblasti bezpečnosti a konečně ruskou pomoc rodině Kimů k udržení jejich moci v Severní Koreji.
Zmiňuje také 18 severokorejských zběhů, kteří prý nevydrželi krutosti války a v závěru vyjadřuje obavu, že stále více indicií poukazuje na možný vstup vojsk NATO na ukrajinská bojiště, čímž by byla třetí světová válka na spadnutí.
Na tiskové konferenci Ministerstva zahraničí ČLR dne 21. října padl dotaz novináře. „Podle prohlášení jihokorejských a ukrajinských zpravodajských úřadů jsou už severokorejští vojáci na ruském území. Jak na to reaguje čínská strana? Bude čínská strana opravdu schopna si v této válce udržet jednoznačnou neutralitu?“ Na to odpověděl mluvčí Ministerstva zahraničí ČLR Lin Jian diplomaticky: „Vůči ukrajinské krizi je postoj čínské strany konzistentní a jasný, doufáme, že se všechny strany budou snažit zmírnit situaci a usilovat o politické řešení“.
Asiaskop