Roboti v Číně obsadí miliony pracovních míst

Roboti v Číně obsadí miliony pracovních míst
19 / 5 / 2022 Jan Veselý

Roboti mají podle analýzy Oxford Economics do roku 2030 obsadit 14 miliónů pracovních míst ve výrobě, která dnes v Číně zastávají lidé. Čína zároveň čelí odlivu firem i pro rostoucí mzdy a snižující se počet lidí v produktivním věku. Vyřeší robotizace výroby problémy Číny, nebo naopak ještě zvýší nezaměstnanost?

Čína se poučila ze své minulosti a dnes plnou náručí vítá inovace a získává nové technologie. Nebylo tomu tak vždy. Když po jedenácti měsících plavby, v srpnu 1793 dorazila britská diplomatická mise do Pekingu, nikdo nechápal rozměr, kterým první průmyslová revoluce v Británii promění celý svět.

 

Císař Qianlong přijal Macartneyho jako zástupce vazalské země a vůbec nedokázal ocenit technologickou hodnotu jeho darů - hodinky, teleskopy, zbraně, textil a jiné. Nabídka otevření Číny obchodu se Západem pro něj proto neměla žádnou cenu a jednoduše ji odmítl s tím, že už má vše a nic dalšího nepotřebuje.

 

Uzavření se světu a omezení přílivu moderních technologií se ukázalo jako historická chyba. Čína zpomalila svůj technologický rozvoj a Velká Británie postupně převzala její pozici největší ekonomiky tehdejšího světa.

 

Technologický vzestup Číny

Čína nesmírně touží vrátit se na své původní místo, a proto přijala v roce 2015 průmyslovou strategii „Vyrobeno v Číně 2025“, srovnávanou s německou koncepcí Industrie 4.0. Cílem je zvyšování pracovní produktivity a přeměna čínské továrny světa na centrum inteligentní výroby s vysokou přidanou hodnotou, zajištující další ekonomický růst. Často jde o nahrazení monotónních a opakovaných úkonů ve výrobě automatizovanými výrobními linkami a prací robotů.

 

Aktuální vlna modernizace probíhá na celém světě. Rostoucí náklady na zaměstnance a pokles cen průmyslových robotů zvýhodňuje nahrazování lidské práce roboty. Zatímco před pěti lety lopotilo v továrnách 1,5 milionu robotů, dnes už jich máme ve světě dvakrát tolik. Za tu dobu se jejich počet v Číně dokonce zpětinásobil ze 49 průmyslových robotů na 10 tisíc obyvatel na 246 robotů na 10 tisíc obyvatel v roce 2020.

 

Mezinárodní porovnání počtu robotů na 10 tisíc obyvatel. Zdroj: Mezinárodní federace robotiky, 2020

 

Vzorovým příkladem tohoto trendu je společnost Changying Precision Technology, vyrábějící telefony v jihočínském městě Dongguan. Průmyslovými roboty nahradili 90 % zaměstanců a zvýšili produktivitu práce o 250 %.

 

Nejen malé firmy zvyšují efektivitu práce nasazováním robotů. V rozhovoru pro BBC se i firma Foxconn, vyrábějící mimo jiné iPhony pro Apple, pochlubila, že se jim inovativní výrobou a pokročilejším inženýrstvím daří nahradit lidskou repetitivní práci Foxboty, vyvinutými ve spolupráci s pekingskou univerzitou Tsinghua.

 

Vezmou roboti lidem práci?

Vedle pozitivních zpráv o růstu produktivity firem ovšem narůstá nejistota ohledně budoucnosti pracujících lidí. Zní to logicky – stroj byl vytvořen, aby nahradil lidskou práci. Nepotřebuje spánek, jídlo ani peníze. Pro firmy ideální zaměstnanci, zvedající efektivitu i příjmy. Ne vždy ale ekonomika funguje tak, jak se na první pohled zdá.

 

Strach o práci je přirozený a provázel všechny průmyslové revoluce. Už při té první, v 18. století, ničilo hnutí ludditů textilní stroje, nakonec bylo ovšem rozprášeno. Průmyslová revoluce tak mohla pokračovat, Velká Británie se stala průmyslovým gigantem a na konci devatenáctého století zaměstnával britský textilní průmysl čtyřikrát více lidí.

 

Podobná očekávání má i Čínská akademie sociálních věd, podle které nepovede nástup robotů k „významnému" rušení pracovních míst. Tento názor potvrzuje i predikce poradenské společnosti PwC. Kvůli novým technologiím bude sice muset do roku 2037 změnit práci cca 26 % pracovníků, ale v celkovém efektu růstu produktivity, reálného příjmu a spotřeby Číňanů zvýší počet pracovních míst o 90 miliónů.

 

Když má firma víc robotů, může mít totiž i víc práce, protože je efektivnější. Vyrábí levnější výrobky, které se lépe prodávají a firmu se díky tomu mohou rozšířovat. Řadě lidí to ale i tak přinese velké nepohodlí. Když je nahradí robot, budou se muset přesunout na jinou pracovní pozici a například se rekvalifikovat.

 

Čtvrtá průmyslová revoluce a problémy vyspělého světa

Světe div se, ale ani Číňanů není nekonečně mnoho a úspěšný rozvoj jim přináší podobné problémy jako Evropě. Počet pracovníků v produktivním věku (16 - 59 let) tam už od roku 2013 pozvolna klesá a dá se očekávat, že Číňané budou řešit, stejně jako my, problém stárnoucí populace.

 

Čínský rozvoj ekonomiky zároveň vysokým tempem zvyšuje mzdy, což způsobuje přesun firem za levnější pracovní silou do Vietnamu a Indie. Pokud si chce Čína udržet status továrny světa a zůstat konkurenceschopnou podobně jako Německo, musí inovovat a zvyšovat produktivitu práce. 

 

Roboti tak můžou Číně pomoci nejen postarat se o stárnoucí populaci, ale vyšší produktivitou a přidanou hodnotou i zaplatit stále dražší pracovní sílu.

 

Jan Veselý, absolvent Renmin univerzity v Pekingu, senior konzultant v EY

 

Zdroje:

BBC. Foxconn replaces '60,000 factory workers with robots'.

Oxford Economics. How robots change the world.

PwC. What will be the net impact of AI and related technologies on jobs in China?