Proč zvládá Japonsko inflaci lépe než další rozvinuté ekonomiky?
Silné ekonomické oživení po skončení pandemie Covid-19 způsobilo, že ceny zboží a služeb podle OECD v roce 2021 v mnoha rozvinutých zemích vzrostly. Dříve rostla inflace mnohem pomaleji a během prvního roku pandemie dokonce stagnovala. Jak jsou na tom Spojené státy ve srovnání s Japonskem? A jak si stojí Čína ve srovnání s Evropou? A co Česká republika?
Spotřebitelé, kteří se po pandemii probudili a dohánějí, co v minulých letech zameškali, vytvořili vyšší poptávku, a tím i atmosféru nedostatku, protože celosvětové dodavatelské řetězce se ještě nevzpamatovaly z neblahých dopadů pandemie. Invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 pak byla pomyslnou poslední kapkou, která způsobila skutečný tlak na celosvětovou nabídku zboží kvůli následným sankcím a vyšší poptávce po ukrajinských obilovinách a výrobcích, chybějících na trzích. Již tak vysoká inflace šla nahoru ještě více.
Zatímco USA byly tímto vývojem zasaženy nejvíce, ceny zůstaly stabilnější v Japonsku. Japonské prostředí zvyšování cen nepřeje, a toto zvyšování se jim i v současné době zmatků vyhýbá i na globálním trhu.
V době, kdy Američané a Evropané zápasí s rostoucí inflací, Japonsko ukazuje, jak udržet spotřebitelské ceny prakticky na stejné úrovni. Po desetiletích velmi nízké inflace se japonští nakupující brání placení vyšších cen a podniky se je jen zřídka snaží zvedat. Společnosti hromadí peníze a omezují investice a udržují trh práce rigidní, takže pracovníci nemohou snadno přejít do rostoucích podniků a dosáhnout zvýšení platů.
Podle Wall Street Journal je stratifikovaný trh práce jedním z důvodů, proč mají v Japonsku nízkou inflaci. Tím druhým důvodem má být fakt, že výrobní společnosti místo investování raději šetří.
První příčina nízké inflace, tedy stratifikace, může být v současné společnosti „rovných příležitostí“ diskutabilní až kontroverzní. Vždyť „stratifikace trhu práce“ není o nic méně a o nic více než fakt, že ve vyspělých kapitalistických zemích je trh práce organizován hierarchicky a je rozvrstvený podle rasy, etnické příslušnosti, pohlaví a společenské třídy.
Tou druhou příčinou, jež má stát za nízkou mírou inflace v Japonsku, a která japonským ekonomům dělala nemalé vrásky, nicméně se nakonec ukázala jako prozíravá, je výše zmíněný fakt, že firmy místo investovaní raději šetří. V současné situaci se tak japonský nízkorůstový přístup ukázal jako výhodný.
Vliv války na Ukrajině je však patrný i na japonských spotřebitelských cenách. V dubnu vzrostl index spotřebitelských cen OECD meziročně o 8,3 % ve Spojených státech, kde inflace v květnu pokračovala na 8,6 %, zatímco v Evropě byl nárůst v dubnu 7,4 % v Německu (květen 7,9 %), 7 % ve Spojeném království (květen 9 %) a 4,8 % ve Francii (květen 5,2%). V Japonsku dosáhla inflace v dubnu skromných 1,2 % a v květnu povyrostla na 2,1%.
Roční míra inflace v Číně v dubnu a květnu 2022 pak zrychlila na 2,1 % z březnových 1,5 %, což je více než předpovídaly tržní prognózy ve výši 1,8 %. Jednalo se o nejvyšší hodnotu od loňského listopadu, a to uprostřed logistických výpadků, způsobených přísnými opatřeními proti onemocnění COVID-19. Ceny potravin vzrostly poprvé za pět měsíců, přičemž míra inflace byla nejvyšší od října 2020.
Meziroční míra inflace v České republice zrychlila již desátý měsíc v řadě na 14,2 % v dubnu a na 16 % v květnu 2022, což je nejvíce od prosince 1993 a nad původní odhad. V tomto srovnání si tedy nestojíme příliš dobře.
Martin Kváča, sinolog a pedagog
Foto: Unsplash.com, jun rong loo