Vzdálené jemenské útoky na obchodní lodě zasáhnou i naše peněženky
V posledních dnech a týdnech jsme byli svědky nejméně dvaceti raketových a dronových útoků jemenských hútíjských povstalců zejména na obchodní lodě. Napadeny byly i kontejnerové lodě proplouvající Rudým mořem a Adenským zálivem směrem k Suezu. Zatím nedošlo ke ztrátám na životech ani k rozsáhlejším materiálním škodám, ovšem narůstající problémy znovu ohrožují hlavní dopravní tepnu, přepravující zboží mezi Asií a Evropou.
Většina přepravců již začala přesměrovávat své lodě směřující na Suez na trasu kolem jižního cípu Afriky, kolem mysu Dobré naděje. Tudy obvykle jezdí jen ty největší nákladní lodě, trasa je totiž výrazně delší a může přidat dva až čtyři týdny plavby. V současné ekonomické recesi totiž rejdaři v rámci úspor sáhli ke zpomalení už tak nízké plavební rychlosti 18,5 uzlů (1 uzel = 1,85km/hod), takže se čtyřistametroví giganti vlečou sotva dvacetikilometrovou rychlostí za hodinu.
Je to však pochopitelné, náklady na paliva jim vzrostly a až čtrnáctiválcové lodní motory o velikosti čtyřpatrového domu mohou při nehospodárném provozu spotřebovat i 250 tun paliva denně. I když často spalují jen těžké topné oleje, tedy „levnější” zbytek z destilace a krakování ropy, při čtyřicetidenní plavbě z Číny na sever Německa bývají náklady na paliva přímo gargantuovské. Dlužno však poznamenat, že námořní přeprava je vzhledem k jejímu rozsahu ve srovnání se silniční kamionovou stále ekologičtější.
Desetiletá jemenská válka na jihu arabského poloostrova, která západní, ale především pak česká média prakticky nezajímá, probíhá v historických oblastech, bezprostředně u jedné z nejstarších námořních cest světa. Jemenská diaspora Hadramů se již od předislámských dob vydávala za obchodem do vzdálených oblastí Afriky a Asie a jejich potomky tak nalezneme až na Filipínách, v Indonésii, Singapuru, Somálsku, ale i v Izraeli.
Nynější útoky Hútíů dovršily současné problémy námořní přepravy. Ohrožování rudomořské globální tepny je nástrojem jejich nátlaku. Vymiňují si jím otevření přísunu potravin a zdravotnické pomoci do Izraelem blokovaného pásma Gazy a jako šíitští spojenci Iránu se tím snaží zlepšit si svůj obraz u arabských zemí. Vždyť nejen Saúdové označují Hnutí Hútíů za teroristickou organizaci.
Do oblasti Adenského zálivu již vojenské lodě vyslaly Francie, Velká Británie, USA, Japonsko a Izrael. Než však bude v oblasti připraven ozbrojený doprovod, zkusí mnoho přepravců delší trasu kolem Afriky. Ostatní budou snad své lodě nadále směrovat přes Suezský kanál, ale budou nuceni čekat na vojenské lodě a proplouvat kritickou oblastí v konvojích.
Úzké hrdlo Báb-al-Mandab je průliv mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. V překladu znamená Brána slz. Průliv má šířku asi 30 km a hloubku 180 až 320 m. Jedná se o důležitou dopravní cestu, kterou musejí proplouvat všechny lodě na své cestě mezi Středozemním mořem a Indickým oceánem s využitím Suezkého průplavu. Právě v této oblasti útočí ozbrojenci na nákladní lodě.
Z hlediska přepravních časů i cen jde o velmi špatnou zprávu. Kromě až měsíčního obeplouvání Mysu Dobré naděje navíc asi opět dojde k tomu, že se lodě budou hromadit před přístavy vykládek, jak jich bude dojíždět více ve stejném období. To kromě zpomalení přepravy vyvolává i tlak na zvýšení cen námořného, které v těchto dnech rejdaři zkoušejí vyšroubovat na čtyřnásobek (z 2.500USD na 10.000USD), protože se blíží vrchol sezóny a západní trhy chtějí v lednu před čínským Novým rokem dovézt maximum zboží. A tuto další sázku rejdařů na zvýšení námořného zaplatí zase, stejně jako už mnohokrát v posledních letech, spotřebitelé, tedy my všichni.