Před sedmdesáti lety otevřel objev DNA cestu ke klonování

Před sedmdesáti lety otevřel objev DNA cestu ke klonování
26 / 4 / 2023 Martin Kváča

Objev, který všechno změnil, oznámili biologové Francis CrickJames Watson 25. dubna 1953. Objevili totiž strukturu DNA. Představili její model, dvojitou šroubovici kyseliny deoxyribonukleové, základní kámen pozemského života. Objev zasáhl snad všechny vědní obory. Dodnes vědu fascinuje a posouvá dál, někdy však spornými směry. Jednou z citlivých otázek je například klonování.

Od prvního úspěšného naklonování ovce Dolly se technologie velmi zdokonalily a dnes je běžné klonovat domácí mazlíčky, farmářská zvířata, a dokonce i závodní koně. Pro mnoho lidí je tato informace možná šokující, zejména pokud nevědí o rychlých změnách v tomto vědeckém oboru v průběhu posledních dvaceti let. Nicméně se tak skutečně děje.

 

Klonování lidí je ve většině zemí světa protizákonné ve smyslu „vytvoření“ celého člověka z buněk jiného člověka. Co ale ve většině právních systémů nezákonné není, to jsou pokusy s klonovanými tkáněmi. Jsou tak například legální experimenty s pěstováním orgánů z buněk člověka. Pokud by například srdce nebo ledviny byly vytvořeny z kožních buněk jiné osoby, nemusí to být nutně etický problém. Ten se ale dostaví, když pokusy zahrnou zárodečné buňky – to znamená vytvoření klonovaného zárodku a jeho následné zničení kvůli využití jeho buněk.

 

Výše zmíněné postupy se už zdají být na hranici přijatelnosti, přichází ale ještě něco horšího: neexistují technologické překážky, které by bránily klonování lidských bytostí. Věda pokročila tak daleko, že jsme nyní schopni dělat věci, jež byly ještě nedávno pokládány za nemožné. Včetně právě klonování lidí.

 

V rozvinutých zemích existují příslušné zákony, které klonování lidí zabraňují, příznivci klonování nicméně neustále posouvají hranice těchto zákonů. Linie mezi legálním a nezákonným, morálním a nemorálním je čím dál tím méně zřetelná. A to může být nebezpečné.

 

Editace genomu není klonování. Může být ale stejně kontroverzní

V dubnu 2016 vydalo ministerstvo zemědělství USA nenápadnou zprávičku, oznamující, že žampiony vyšlechtěné tak, aby po nakrájení nehnědly, nejsou považovány za geneticky modifikované a před jejich prodejem nejsou nutné žádné další testy. Zpráva by asi zapadla nepovšimnuta, nebýt toho, že patrně šlo o první potravinu na trhu, při jejímž šlechtění byla použita technika CRISPR/Cas9. K čemu ji mohou využít šlechtitelé rostlin?

 

CRISPR/Cas9 umožňuje snadno a s dosud nebývalou přesností zasahovat do genomů všech živých organismů. Existující geny mohou být deaktivovány a místo nich lze na stejnou pozici vložit geny nové. Hovoří se o tzv. editaci genomu. Dokud se zasahuje do žampionů, šlo by asi „přivřít ono pověstné oko“. Ono ale nezůstalo jen u těch nebohých žampiónů...


Na jedné straně Pacifiku oznámil 26. listopadu 2018 čínský vědec
He Jiankui, že vytvořil první geneticky upravená novorozeňata. Editoval tak lidský genom, když upravil genomy lidských embryí. Časopisem Time byl zařazen mezi sto nejvlivnějších lidí za rok 2019.

 

Klinický projekt probíhal tajně až do 25. listopadu 2018, kdy MIT Technology Review prolomila příběh lidského experimentu na základě informací z registru čínských klinických studií. Donucen situací, He Jiankui oznámil narození dětí s upraveným genomem v sérii pěti videí na YouTube v ten samý den.

 

První dvě děti, známé pod pseudonymy Lulu  (露露) a Nana (娜娜), jsou dvojčata narozená v říjnu 2018. Třetí dítě, narozené v následujícím roce 2019, se jmenuje Amy. Uvedl, že děti se narodily zdravé.

 

Poté, co 28. listopadu 2018 prezentoval svůj výzkum na Druhém mezinárodním summitu o úpravách lidského genomu na Hongkongské univerzitě, čínské úřady následující den pozastavily jeho výzkumnou činnost a 30. prosince 2019 byl shledán vinným z padělání dokumentů a neetického chování. Byl odsouzen ke třem letům vězení s pokutou tři miliony jüanů (430.000 USD). Jeho asistenti Zhang Renli a Qin Jinzhou dostali 18 měsíců vězení, pokutu 500.000 jüanů a doživotní zákaz práce v technologii asistované reprodukce.

 

V noci 26. listopadu vydalo 122 čínských vědců prohlášení kritizující tento výzkum. Prohlásili, že experiment byl neetický, „šílený“, a „obrovskou ranou pro globální reputaci a rozvoj čínské vědy“. Čínská akademie lékařských věd  (Peking Union Medical College 北京协和医学院; Běijīng Xiéhé Yīxuéyuàn), vydala 5. ledna 2019 odsuzující prohlášení, v němž mimo jiné uvedla: „Jsme proti jakékoli klinické operaci úpravy genomu lidského embrya pro reprodukční účely… Čínská vláda zakazuje genetickou manipulaci s lidskými gametami, zygotami a embryi...“ Ani zbytek světa, včetně WHO, nezůstal k tomuto experimentu vlažný.

 

Právo na informace

Ani na druhé straně Pacifiku se nezahálí. Na povrch prosakují zprávy, mnohonásobně zastiňující příběh klonu ovce Dolly z devadesátých let minulého století (5. července 1996). Bylo by velmi naivní žít v představě, že se od té doby genetický výzkum na tomto poli zastavil. Zprávy insiderů o genetických experimentech, včetně klonování, jsou tak závažná, že posunují Snowdenova odhalení z roku 2013 o jiných nekalých praktikách moci výkonné na úroveň banality.

 

Emery Smith na mnoha místech odhaluje svou práci v tajných biologických zařízeních. V případě Emeryho Smithe nemáme konkrétní dokumenty, jak je tomu bylo u Edvarda Snowdena – amerického disidenta, whistleblowera, bývalého zaměstnance CIA. Máme tu pouze ústní svědectví, které je ale nezávisle potvrzováno dalšími bývalými pracovníky tajných vojenských programů. Ale i kdyby jen zlomek těchto zpráv byl pravdivý, bude neméně znepokojující. Fakt, že je těmto lidem vyhrožováno, i úroveň zamlčování a manipulací s informacemi může být náznakem vážného stavu věcí.

 

Před těmito zprávami nelze strkat hlavu do písku. Je naopak nezbytné je otevírat, ověřit a skládat z nich skutečný obraz.

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog

 

Uvodní fotografie: The University of Nottingham