Poroste železniční nákladní přeprava z Asie do Evropy i po skončení pandemie?

Poroste železniční nákladní přeprava z Asie do Evropy i po skončení pandemie?
20 / 7 / 2021 Viktor Muchin

V nákladní přepravě zboží mezi Čínou a Evropou narůstá, vedle letecké a námořní, i význam železniční přepravy. Je rychlejší než námořní, ale současně závislá na subvencích vlád tranzitních zemí.

Čínské investice, zejména v rámci Iniciativy pásu a cesty, zpřístupňují železniční nákladní přepravu ze severní a střední Číny do Evropy. Cesta vlakem z čínského terminálu do cílové stanice v Evropě ideálně trvá jen 15 až 18 dní (během pandemie se tento čas prodloužil na přibližně 20 až 25 dní), v závislosti na plynulosti trasy a dalších dopravních podmínkách. Za normálních podmínek se tak dostává bezmála jen na polovinu času, potřebného pro námořní přepravu.


S ušetřeným časem přepravy mohou podniky flexibilněji reagovat na měnící se požadavky trhu, uvolnit provozní kapitál a snížit kapitálové náklady. Kratší přepravní časy navíc vedou k většímu oběhu zboží a tím k menším zásobám v dodavatelském řetězci.

 

Další výhodou je úspora nákladů na úrokové platby ze skladu. Železnice jsou proto atraktivní alternativou námořní dopravy, například pro elektronické zboží s vyšší přidanou hodnotou.

 

Otázka přepravních nákladů

Námořní přeprava ovšem nabízí nejnižší přepravní náklady, zejména pro přepravní kapacitu lodí, mnohonásobně vyšší než na železničních nákladních vozech. Otevřené přístavy, zóny volného obchodu a speciální ekonomické zóny přispívají k rozvoji mezinárodního byznysu a námořní přeprava tu potkává méně obchodních bariér než přeprava železniční. Transkontinentální železniční spojení často komplikují hraniční kontroly, otázka bezpečnosti a v zimním období i nízké teploty, pro které je přeprava některého zboží v běžných kontejnerech vyloučena.

 

Časově trvá námořní přeprava nejdéle a už vůbec se nedá porovnávat s leteckým tranzitem, který je však přirozeně nejnákladnější. Kupříkladu čtyřicetistopý kontejner pojme 22 tun zboží, vlakem se cena někdy před půl rokem pohybovala kolem 8 000 amerických dolarů, po moři stejná zátěž stávala kolem 4 000 amerických dolarů, zatímco letecky tehdy náklad vyšel až na necelých 6 dolarů za kilogram. Dnes se cena přepravy po moři z Číny do Evropy pohybuje kolem 16 000 dolarů, zatímco letecké náklady mírně poklesly na 4,34 dolarů za kilogram. Železniční přeprava na trase z Číny do Moskvy stojí přibližně 10 000 dolarů.

 

Sazby za kontejnerový náklad, přepravovaný po železnici z Číny přes Rusko do Evropy, zůstávají velmi volatilní. Po prudkém nárůstu koncem roku 2020 a začátkem roku 2021 klesly přepravní tarify téměř o polovinu ve srovnání s březnem a téměř trojnásobně ve srovnání s lednem letošního roku. Červen je tradičně měsícem vysoké poptávky na čínském trhu železniční nákladní dopravy, zejména ve směru do Evropy. Důvodem jsou specifika zásilek sezónního zboží, včetně oděvů a obuvi. Dalším z důvodů kolísání sazeb v průběhu roku byl nedostatek kontejnerů v důsledku celosvětového hospodářského zpomalení a klesajícího obchodního obratu.


Námořní nákladní doprava přitom z hlediska emisí CO2 zůstává nejekologičtější. Ve srovnání s leteckou nákladní dopravou jsou emise CO2 u námořní dopravy podstatně nižší, což vytváří důležitý argument v oblasti ochrany a udržitelnosti životního prostředí.

 

Železniční nákladní cesty mezi Čínou a Evropou

Pro nákladní vlaky, přecházející asijským a evropským kontinentem, existují dvě hlavní trasy s řadou dílčích tras. Jižní trasa prochází přes Kazachstán a jižní Rusko a je nejvhodnější pro nákladní přepravu do a ze střední Číny čili regiony obklopující Chengdu, Chongqing a Zhengzhou. Severní trasa prochází Sibiří a je ideální pro kontejnerovou dopravu do severních oblastí kolem Pekingu, Dalianu, Suzhou a Shenyangu. Po překročení evropské hranice Schengenského prostoru jsou nejdůležitějšími terminály Varšava, Duisburg a Hamburk.

 

Převážná část železničních zásilek z Asie do Evropy je určena pro průmyslová odvětví jako jsou automobilový průmysl, spotřební zboží, maloobchod a móda, průmyslová výroba a technologie. Většina produkce je pro největší evropský trh Německa, dodávky směřují též do okolní Belgie, Nizozemska, Francie, Dánska, Švýcarska, často i do Velké Británie, Španělska a Norska.

 

DSV: Global Transport and Logistics

 

Podle údajů čínské celní správy bylo v prvním čtvrtletí letošního roku z Číny do Evropy odesláno 1 941 železničních vagonů. Celkový náklad tvořil 174 000 kontejnerů v ekvivalentu dvaceti stop (TEU), což je o 15 a 18 procent více než za první tři měsíce roku 2020. V květnu 2021 dosáhl celkový počet nákladních vlaků, jezdících na trase Čína-Evropa, 38 tisíc a přepraveno bylo 3,4 milionu TEU. Čínské zboží bylo doručeno do 151 měst ve 22 evropských zemích.

 

Jedním z pravidelných zákazníků a uživatelů transkontinentálního železničního spojení je čínsko-italský společný podnik Saic Fiat Powertrain Hongyan Co., Ltd., vyrábějící dieselové motory a komponenty vyvážené do Evropy. Během pandemie společnost dosáhla nejlepších výsledků od svého vzniku v roce 2007. Na konci května 2020 prolomila vlastní výrobní rekord – 8 367 jednotek spalovacích motorů. Oproti dubnu (7 000 jednotek) výroba meziměsíčně vzrostla o 16,41 %. Železniční přeprava podnikateli ušetřila na cestě až 10 dní, zvláště po zablokování námořní přepravy přes Suezský průplav.  

 

Byznys prosperuje i na evropské straně

Z čínsko-evropské železniční přepravy těží i Evropa. Vlaky nejen zásobují evropské státy protiepidemickými medikamenty, průmyslovým čínským zbožím, nevyhnutelným pro mezinárodní společenství, ale na zpáteční cestě do Číny dodávají evropští podnikatelé velké množství vysoce kvalitních zahraničních produktů.

 

Čína není jen továrnou světa, ale také světovým trhem se 400 miliony spotřebitelů střední třídy. V aglomeraci Zhengzhou, hlavního města provincie Henan, je mnoho místních zvyklých nakupovat dovážené výrobky. Velmi oblíbené jsou zde německé plnotučné mléko, belgická čokoláda, francouzské červené víno a další zboží. V čínských ulicích můžete spatřit luxusní automobily, dovážené právě po železnici.

 

Trend snižování čínských subvencí

Jednou z nevýhod železniční přepravy je pokles subvencí partnerských států. Během posledních tří let Čína výrazně omezovala dotace na železniční dopravu s Evropou. Finanční podpora nemohla činit více než 50 % nákladů na dopravu v roce 2018, v roce 2019 podpora nemohla být větší než 40 % a v roce 2020 hranice subvencí nesměla překročit 30 % veškerých nákladů na dopravu.

 

Oficiálním důvodem jsou prázdné kontejnery, které se vracejí zpátky do Číny. Jenom za listopad 2020 Čína vypravovala do Evropy přibližně 10 plných vlaků týdně. Na druhé straně maximálně 2 vlaky směřovaly na východ v týdenní frekvenci. Čínská vláda se proto rozhodla, že bude na zpáteční cestě z Evropy dotovat pouze plné kontejnery.

 

RailFreigt.com

 

Problém s přemisťováním prázdných kontejnerů se přitom dá jednoduše vyřešit prostřednictvím moderních technologií. Dnes už existují internetové platformy pro logistické společnosti, kde mohou členové najít partnery, kteří jim pro jednosměrné přesuny kontejnerů přizpůsobí náklad a zařízení třetích stran. Navíc na platformách lze sjednávat obchody, sledovat převážené kontejnery a využívat nízkých poplatků za zdržení a zadržení zboží.

 

Subvence ostatních tranzitních zemí

Zakládajícím členům Eurasijského ekonomického svazu (Rusku, Kazachstánu a Bělorusku) hodně záleží na železniční nákladní přepravě z Evropy do Číny. Bývalé země Sovětského svazu poskytují výrazné slevy bez ohledu na negativní obchodní bilanci a značný objemový deficit evropského zboží. Hlavním důvodem je podpora zaměstnanosti, ekonomiky a těžení ze strategické polohy, spojující oba kontinenty.

 

Samotné Rusko poskytlo v roce 2020 40% slevy na návrat kontejnerů z Evropy do Číny. Při odesílání prázdných kontejnerů přes bělorusko-polské hraniční přechody na trase z Krasnogo do stanice Kanisaj nebo Kartaly (obě na hranicích s Kazachstánem) činila sazba v loňském roce 294 a 364 amerických dolarů.  

 

Viktor Muchin, ekonom, mezinárodní vztahy, Čínská studia, Zhongnan univerzita ve Wuhanu

 

Použité zdroje:

DSV Global transport and logistics. Rail freight transport between China and Europe, fast and cost-effective.

Li Yan. China-Europe freight trains bring win-win results to countries along routes in past decade.

Huilin Shi. Is the elimination of Chinese subsidies a good idea?

Transmetrics. Solving empty container repositioning problem with AI.