Podcenila Čína boj s epidemií COVID-19?

Podcenila Čína boj s epidemií COVID-19?
13 / 3 / 2020 Mikuláš Nozar

Odborný časopis Science přinesl 6. března rozhovor s předním americkým virologem Cliffordem Lanem. Lane byl vybrán jako jeden ze dvou amerických vědců, aby se připojil k třináctičlennému mezinárodnímu týmu Světové zdravotnické organizace (WHO). Tito vědci světového formátu spolu s dvanácti čínskými kolegy navštívili pět čínských měst, včetně Wu-chanu, s cílem získat bližší informace k probíhající epidemii COVID-19. Na společné misi od 16. do 23. února, jak sdělil Lane “měl tým unikátní možnost seznámit se s podrobnostmi klinického průběhu COVID-19 a se stavem čínské epidemiologie. Svým rozsahem je finální zpráva ojedinělá”.

Na časové ose v minulém článku jsme se ptali, zda Čína po počátečním váhání udělala pro boj s novým typem koronaviru dostatek. Oficiální stanovisko expertního týmu WHO nám dává jasnou odpověď: ANO a nad všechna očekávání. Nezmiňuje však, za jakou cenu.

 

Zaskočeni izolací

Když 23. ledna 2020 zavedla municipalita Wu-chan karanténní izolaci, devítimiliónová populace (dalších 5 miliónů zde pracuje a bydlí bez domicilu) této megapole nebyla na něco podobného připravena. Číňané z měst jsou zvyklí stravovat se na ulici, fenomén “street food” je s Asii úzce spojený. Na oběd si v běžných firmách zaměstnanci skočí do podnikové kantýny, snídaně se nejčastěji řeší plněným masovým knedlíčkem, porcí nudlí, vaječnou omeletou či jinou plackou po cestě do práce. Po obědě následuje hodina a půl odpočinku na pracovním místě, proto standardní pracovní doba končí v 17:30, kdy následuje večeře, nejčastěji opět v nejbližší jídelně/restauraci.

 

Velká část dne se tak v Číně odehrává mimo domov. Není proto důvod mít doma zásoby k vaření, naopak se vždy klade důraz na čerstvost sezónních potravin. Mnozí z generace mladších městských Číňanů neumí uvařit ani základní jídla, jí se prostě venku. Dne 23. ledna vrcholily přípravy spojené s oslavami Nového čínského roku a zásadní změna situace nezůstala bez odezvy.

 

Život v karanténě

V únoru došlo ve Wu-chanu k nařízení neopouštět domovy, s výjimkou naléhavých případů s následným povolením, kdy se zástupci domácnosti jednou za tři dny mohli vydat na nákup. Uvězněni ve výškových budovách, typických pro čínská města, ve spojení s nedostatkem informací, ze kterého plynou nejistota a strach, za stavu zcela přetížených zdravotnických zařízení a s přihlédnutím k celkové nepřipravenosti (viz odstavec výše) se pro místní obyvatele muselo jednat o psychicky nepředstavitelné vypětí. Nespokojené reakce na online platformách způsobila mašinérie cenzury.

 

Dne 6. března informovala světová, a kupodivu i čínská média, o návštěvě vicepremiérky ČLR Sun Čchun-lan (Sun Chunlan 孙春兰) v distriktu Čching-šan ve Wu-chanu (Qingshan District 青山区), na sdíleném videu jsme svědky pokřikování z oken a balkónů sídliště, že jde o “lež” a “vše jsou jen lži” (jia de 假的,quanbu dou shi jia de全部都是假的). Deník South China Morning Post (SCMP) chování obyvatel zdůvodnil tím, že před inspekcí vládní delegace bylo vše “narafičeno”, ulice uklizeny a dodávky jídel do domácností zajištěny sekundanty. Z čehož plyne, že v předchozích dnech to tak dle reakce místních rezidentů nefungovalo, a nejspíš nejen v této lokalitě. SCMP v této souvislosti dodává, že na členku politbyra a vicepremiérku Sun sílí tlak ve vnitrostranickém mocenském boji.

 

Postupně zahájit výrobu

Ve zbylých oblastech Číny, kde se díky rázným opatřením vyskytovaly spíše ojedinělé případy nákazy COVID-19 a smrtnost je násobně nižší než v nejhůře zasažené provincii Chu-pej, se od druhé poloviny února postupně pod heslem “zpět do práce pokračovat ve výrobě” (fugong fuchan复工复产) vracejí lidé do kanceláří a závodů. Virolog Clifford Lane vyjádřil v rozhovoru pro magazín Science mimo jiné překvapení, že mu na jeho dotazy ve stejném duchu odpověděl guvernér provincie i lidé z místního trhu a komunitního centra.

Podobně s obdivem zmínil rychlou adaptaci měnících se přístupů zdravotnického personálu v místě krize. Již od založení ČLR jsou centrální nařízení aplikována formou kampaní, jež jsou implementovány na všech administrativních stupních, od úrovně provincie až dolů po nejnižší správní jednotky. Na všech úrovních pak probíhá zpětná kontrola úřadů, zda je zadání z ústředí řádně plněno, stejně jako je tomu u kampaně “pokračovat v práci”. Vybrané případy jsou pak publikovány v místních a celostátních médiích.

 

Symbolicky přelomovou se stala návštěva prezidenta a generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v epicentru nákazy, ve Wu-chanu, kam 10. března přijel podpořit lékaře a další pracovníky z první linie boje s epidemií. Ty během videokonference uskutečněné v nově postavené nemocnici nazvané “Hora bohů ohně” (Huoshenshan Hospital 火神山医院) oslovuje “svými nejmilejšími” (zui ke´ai de ren 最可爱的人).

 

Pro doplnění kontextuálního rámce, plíce jsou v tradiční čínské medicíně spojeny s elementem kovu, a kov v učení pěti elementů bývá překonáván právě ohněm (火克金), ohněm ze symbolického názvu nemocnice operované Čínskou lidovou armádou. Volba této konkrétní nemocnice pro „prezidentskou vizitu“ nebyla náhodná, kulturní souvislosti ve svém článku rozebírá Vít Vojta.

 

Fotografie a záběry generálního tajemníka z Wu-chanu plní veškerá čínská média, lékaři a další „nešetří srdečnými díky Straně za podporu a slibují, že ve své misi budou kvalifikovaně reagovat na zájmy Strany a lidu“ - v tomto pořadí (使用实际行动向党和人民交出合格答卷). Propaganda šlape na plné obrátky, hlavním poselstvím návštěvy čínského prezidenta proneseném na rozhodujícím místě v boji s koronavirem je jediná možnost: ZVÍTĚZIT (bisheng 必胜).

 

Čína a Wu-chan dnes

Od 30. prosince 2019, kdy byl ve Wu-chanu potvrzen první případ nákazy, se během 74 dní v Číně celkem nakazilo přes 80 tisíc obyvatel. Dne 12. března ve Wu-chanu přibylo 8 nových případů, poprvé se jedná o jednociferné číslo nárůstu, v celé ČLR přibylo 18 nových případů celkem. K tomuto datu se vyléčilo přes 60 tisíc obyvatel, 4 tisíce zůstávají v kritickém stavu, počet úmrtí přesáhl 3 tisíce případů. Virus je v současné době v Číně „oficiálně pod kontrolou“. Čeho se nyní čínská vláda obává, je nové rozšíření nákazy ze zahraničí, proto jsou veškeří cestující z rizikových oblastí podrobně monitorováni.

 

Odhodlaný a bezprecedentní postup Číny potvrzují účastníci expertní mise WHO, kterou tvořilo celkem 25 mezinárodních odborníků z Číny, Německa, Japonska, Koreje, Nigérie, Ruska, Singapuru a Spojených států amerických. Ve zprávě je uvedeno, že “Čína vzhledem k dosud neznámému viru vyvinula možná nejambicióznější, nejaktivnější a nejagresivnější úsilí v zadržení šíření nemoci v historii.” Je na místě vyzdvihnut koordinovaný a obětavý přístup na úrovni provincií a také získání času a vědeckých metod pro další země, aby se na boj s virem mohly lépe připravit.

 

I když nic není černobílé, závěry expertního týmu WHO ostře kontrastují s hodnocením sinoložky Olgy Lomové v rozhovoru na irozhlas.cz, kde Lomová hodnotí, že “čínští komunisté nechali problém s koronavirem dva měsíce vyhnít”.

Bohužel, ideologie zatím vítězí nad fakty. V nadcházejících těžkých chvílích, čekajících Evropu, lze již alespoň ke zvládnutí sílící epidemie využít poznatky z jejího průběhu a potlačení v Číně.

 

Nezbývá než tento článek uzavřít v podobném duchu jako ten předchozí. Tentokrát to však bude: EVROPO, DO TOHO!

 

Mikuláš Nozar, sinolog