Pandemie Covid-19 může mít původ v plánované francouzsko-čínské laboratoři ve Wuhanu

Pandemie Covid-19 může mít původ v plánované francouzsko-čínské laboratoři ve Wuhanu
25 / 5 / 2020 Jan Oliva

Stačí se porozhlédnout po sociálních sítích a člověk hned narazí na různé teorie o původu pandemie Covid-19. Spojené státy americké a Austrálie se právě snaží prosadit mezinárodní nezávislé šetření původu pandemie a příčin jejího dlouhodobého podceňování státními činiteli a veřejnoprávními institucemi ve světě. Společná laboratoř P4 ve Wuhanu je na pozadí pandemie příkladem složitostí mezinárodní spolupráce mezi Francií a Čínou.

My se zde omezíme jen na názory, které se šíří ve francouzských médiích. Ptáte se určitě, čím může Francie do této debaty přispět? Jde o důležitý, možná dokonce klíčový prvek celé skládačky, o možné místo objevení se tzv. „pacienta nula“ celé pandemie. Jedná se o laboratoř, ze které podle jedné z diskutovaných teorií mohl totiž uniknout vir, který pak zamořil průmyslové velkoměsto Wuhan a po něm pak postupně, díky množství zde sídlících mezinárodních firem, celý svět.

 

Francie se počítá mezi velmoci. Není obsahem tohoto příspěvku diskutovat do jaké míry a ve kterém oboru si Francie (ještě) tuto kvalifikaci zasluhuje, ale je jisté, že stále existují obory, ve kterých tento v poměru k Číně menší stát, může miliardovou velmoc ještě lecčemus naučit. Je tomu tak například v badatelské činnosti ve vysoce technologicky náročných laboratořích typu „P4“, činných v oblasti virologie.

 

Tato barbarská zkratka skrývá laboratoře, jejichž aktivity zahrnují patogenní látky („P“) nejvyššího stupně („4“), typu Ebola, Lassa, SARS atd. Koloniální minulost Francii na dlouho zavedla také do tropických a subtropických oblastí jihovýchodní Asie a Afriky, kde se její občané, obchodníci, podnikatelé, armáda a státní zaměstnanci dostávali do styku s nemocemi, na které evropská imunita nebyla připravena a jejichž léčení se musela francouzská metropole postupně učit. Francie se tak po desetiletích vypracovala na světovou špičku tropické a cestovní medicíny díky shodě několika faktorů, jako velice vyspělému státnímu zdravotnickému systému, aktivní veřejné badatelské činnosti a dynamickému soukromému farmaceutickému průmyslu.

 

Ve Francii existují tři takové laboratoře, dvě jsou vojenské a jedna jediná civilní - laboratoř Jean Mérieux-Inserm v Lyonu[1]. Je místem, kde se v extrémních bezpečnostních podmínkách skladují nejnebezpečnější na člověka přenosné viry naší zeměkoule, a kde mají badatelé z celého světa možnost s nimi pracovat.

 

Čína v posledních letech aktivně proniká do Afriky a buduje tam obchodní vztahy především v zemědělské výrobě a těžbě surovin. Přestože má sama své zkušenosti s tropickými virovými nemocemi z jihočínských provincií Yunnan, Guangdong a z oblasti Guangxi, a s pravidelným výskytem epidemií, přece jen projevila zájem o spolupráci s Francií, aby byla v co nejkratší době připravena na případný přenos nemocí z afrického kontinentu[2].

 

Základním kamenem projektu byla návštěva presidenta Jacquesa Chiraca v Číně v roce 2004, během níž dohodl s presidentem Hu Jintao vědeckou spolupráci a vybudování laboratoře typu P4 právě ve Wuhanu. V tomto vědeckém joint-venture mělo na jedné straně dojít k přenosu know-how pro vybudování a vybavení objektů a vyškolení odborných pracovníků podle francouzských zkušeností, na straně druhé měla tato nová laboratoř umožnit zhruba padesáti Francouzům dlouhodobě pracovat v Číně na tamních výzkumných programech. Francouzská vláda dokonce vyhradila milion eur ročně jako finanční příspěvek na provoz laboratoře.

 

Jak se ale někdy stává v takovém typu dlouhodobě dopředu a teoreticky naplánované spolupráce, v poslední fázi projektu došlo k neshodám mezi stranami. A tak, po oficiálním otevření „Wuhanské národní laboratoře biologické bezpečnosti P4“ (Wuhan P4 National Biosafety Laboratory) v únoru 2017, na které přijel i tehdejší francouzský premiér Bernard Cazeneuve, se spolupráce „brutálně přerušila. Žádný z padesáti francouzských vědců, kteří měli v laboratoři P4 pracovat, tam nikdy nenastoupil[3].“

 

Reportáž francouzské televize, která o situaci informovala, popsala především ztrátu nad kontrolou projektu francouzskými vědci a zdůraznila pochyby o kvalitě vyškolení čínského personálu, pracujícího v kritických podmínkách laboratoře. Konkrétně jde například o práci ve skafandrech, v podtlakových prostorách, v dezinfekčních přechodových místnostech, pod neustálou videokontrolou a třeba v několika bezpečnostních přístupových bariérách. Jinými slovy jde o náročné technické procedury, vyžadující odborné zkušenosti, speciální zaškolení a každodenní důsledný přístup.

 

Několik členů vědeckého personálu dokonce před lety prošlo školením ve Francii, právě v Lyonu tak, aby byli schopni převzít zodpovědnost v nově vznikající čínské laboratoři. Mezi nimi byla i Shi Zhengli, dnešní zástupkyně ředitele v laboratoři P4, světově známá odbornými pracemi z oblasti virologie a také přezdívkou „paní batman“, vzhledem ke svým výzkumům na netopýrech.

 

Na rozdíl od různých polemických příspěvků se francouzští vědci přiklánějí spíše k náhodnému úniku viru z některé laboratoře ve Wuhanu, možná i z té, která právě vzešla z francouzského joint-venture[4], anebo i z jiné, neboť ve městě se nachází ještě dvě další laboratoře, které také pracují s různými nebezpečnými virovými kmeny. Zklamání z čínského přístupu je ale patrné, ani ne tak ohledně vzniku epidemie jako takové, jako spíše z přerušení badatelské spolupráce, které potvrdilo, že „v Číně je bádání především instrument ve službě státní moci. Je vedeno v neprůhledných podmínkách, bez anebo jen s malým respektem k vědecké a lékařské etice. A to pak otvírá cestu všem možným pochybením[5].“

 

Jan Oliva, historik a kulturolog působící ve Francii

 

Zdroje:

[1] https://www.fondation-merieux.org/ce-que-nous-faisons/renforcer-capacites-recherche/laboratoires-recherche/laboratoire-p4-jean-merieux-inserm/

[2] Cf. článek v Le Monde z 9. února 2015, aktualizován v srpnu 2019: La Chine et la France dans un ménage à trois avec l’Afrique, https://www.lemonde.fr/afrique/article/2015/02/09/la-chine-et-la-france-dans-un-menage-a-trois-avec-l-afrique_4572735_3212.html

[3] Reportáž France télévision „C dans l’air“ z 26. dubna 2020 „Le mystérieux laboratoire chinois - Sur le terrain“, Source: https://youtu.be/sBEqZOiPVPU

[4] Tvrzení, kterému se paní Shi Zhengli brání v publikaci časopisu Scientific American, June 2020, „How China’s ‘Bat Woman’ Hunted Down Viruses from SARS to the New Coronavirus“,

https://www.scientificamerican.com/article/how-chinas-bat-woman-hunted-down-viruses-from-sars-to-the-new-coronavirus1/

[5] Cf. článek v Le Monde z 25. dubna 2020: Coronavirus : les laboratoires de Wuhan, épicentres de la rumeur, citující neurobiologa Alexise Génina, který se zajímal o Čínu jako vědecký poradce sdružení proti nezákonnému obchodu s orgány DAFOH.