Památka s nejdražším vstupným? I to je indonéský div světa Borobudur

Památka s nejdražším vstupným? I to je indonéský div světa Borobudur
7 / 7 / 2022 Pavel Zvolánek

Indonésie chce výrazně zvýšit vstupné do buddhistického Borobuduru, chrámového divu světa. Prohlídka této památky by se tak stala jednou z nejdražších vůbec. Zatímco dvoudenní lístek do rozsáhlého kambodžského chrámového komplexu Angkor stojí 37 dolarů, návštěva čínské Dlouhé zdi 6 dolarů a královského paláce v Bangkoku 14 dolarů, zájemci o Borobudur si budou muset nachystat sto dolarů, přibližně čtyřikrát tolik než doposud.

Také domácí návštěvníci by si měli připlatit, prohlídka by je měla přijít oproti turistům ze zahraničí na cca 52 dolarů. Podle indonéských úřadů má toto opatření přispět k zachování historických a kulturních hodnot země. Buddhistické Thajsko často kritizovalo většinově muslimskou Indonésii za to, že nebere ohled na náboženský význam chrámu a přistupuje k němu jako k čistě turistickému místu. Archeologové navíc doporučují úplně zakázat přístup až na samotný vrchol Borobuduru.

 

Plány na výrazné zvýšení vstupného však narážejí na negativní ohlas veřejnosti a také na politickou realitu blížících se prezidentských a parlamentních voleb, které se budou konat v roce 2024. Jeden z potenciálních uchazečů o nejvyšší úřad, guvernér Ganjar Pranowo zvýšení cen podpořil, ale dodal, že nové poplatky se nebudou týkat návštěvníků, kteří chtějí vstoupit pouze do parku kolem chrámu. Konečné rozhodnutí tak bylo zatím odloženo.

 

Obří svatyně Borobudur patří k jednomu z divů světové kultury a řadí se mezi nejpozoruhodnější buddhistické památky. Stavba nacházející se na střední Jávě je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. V nejpočetnější muslimské zemi světa buddhistický Borobudur přetrval jako svědek dávných království, která tento region ovládala ještě před příchodem islámu. Tyto civilizace našly nejvhodnější podmínky ve vnitrozemí, na území zúrodňovaném okolními vulkány. V těsném sousedství se zde nacházejí buddhistické i hinduistické památky, pocházející z přibližně stejného období.

Borobudur se narodil hned třikrát. Poprvé, když ho někdy na přelomu osmého a devátého století našeho letopočtu za vlády dynastie Sailendrů postavily zručné ruce jeho tvůrců, kteří vymysleli důmyslný systém spojování kvádrů vulkanického andezitu i neméně promyšlenou soustavu drenáží, aby si svatyně, stojící na uměle navršeném pahorku, zachovala pružnost a dokázala odolávat otřesům i rozmarům tropického podnebí.

 

Podruhé si Borobudur do svého rodného listu vepsal rok 1814, kdy tehdejší guvernér Jávy a pozdější zakladatel Singapuru Thomas Stamford Raffles vyslal dvousetčlennou výpravu, aby ověřila zprávy o monumentu, ztraceném v džungli. Zasypaný hlínou a porostlý trávou Borobudur přečkal příchod islámu, války i úder blesku do své centrální stúpy, ale na začátku sedmdesátých let minulého století se zdálo, že neodolá silám přírody. A tak se za pomoci UNESCO zrodila sedm let trvající unikátní záchranná operace, během které byla celá svatyně, skládající se ze dvou milionů kvádrů, kompletně rozebrána a zase složena zpět.

Obří Borobudur jeho stavitelé koncipovali jako obrovskou kamennou knihu, která poskytuje výklad buddhistického světa. Ze čtvercové základny vyrůstá šest galerií, na něž navazují tři kruhové terasy se dvaasedmdesáti zvonovitými stúpami, se sochami sedících Buddhů, korunované ústřední prázdnou stúpou. Středem každé strany svatyně prochází schodiště se vstupní branou zdobenou hlavou kaly, jako symbolem času. Stavba má při pohledu shora podobu kolosální mandaly.

Buddhistická kosmologie rozdělila Borobudur do tří částí. Nejnižší, nazývanou kámadhátu, svět tužeb, obývají obyčejní lidé, prostřední, rúpadhátu, svět tvarů, patří těm, kteří již dosáhli očištění a nejvyšší část, arúpadhátu, beztvarý svět, je vyhrazena bohům. Celý monument zdobí 504 Buddhových soch. Pokud se navíc dokážete dotknout ruky těch, které jsou uschované uvnitř zvonovité pagody, přinese vám to prý štěstí. Polovina ze skulptur však již byla poničena obchodníky s uměním nebo náboženskými fanatiky během bombového útoku v roce 1985. Stavba je vybavena kvalitním odvodňovacím systémem, který se vypořádává s vysokým odtokem dešťové vody v regionu. Obdivovat můžete i více než 2600 kamenných reliéfů po obvodu tohoto velkolepého díla.

 

Borobudur ročně přiláká více než pět milionů turistů, denně jich sem průměrně přijde 13 000, během prázdnin jejich počet stoupá až na 300 000. Zvýšení vstupného by měl provázet také maximální návštěvnický limit 1200 lidí.

 

Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii

 

 

Úvodní foto: Unsplash.com, steffen_b