Ovládne letošní klimatickou konferenci OSN frustrace ze západního klimatického pokrytectví?

Ovládne letošní klimatickou konferenci OSN frustrace ze západního klimatického pokrytectví?
22 / 6 / 2022 Martin Kváča

Konference OSN o změně klimatu, plánovaná na letošní listopad do egyptského Sharm el-Sheikhu, je už 27. konferencí OSN o změně klimatu. Některé čtenáře možná překvapí, jak je vnímána mimo naši euro-americkou zónu.

Nebude to první konference OSN o změně klimatu (COP), která se bude konat uprostřed krize rostoucí ekonomiky. Nebude to ani první konference COP poznamenaná napětím mezi „rozvinutými“ a „rozvojovými“ zeměmi pro otázky rovného přístupu. Jisté je, že COP27, naplánovaná na listopad do egyptského Sharm el-Sheikhu, se téměř jistě ponese v duchu frustrace ze západního klimatického pokrytectví, které ohrožuje zájmy Západu v jiných oblastech politiky a podkopává reputaci v diskuzi s autoritářskými zeměmi, jako je například Čína.

 

Hospodářská krize je pro rozvojové země vážná: světové ceny potravin dosáhly v březnu rekordních výšin, protože ruská invaze na Ukrajinu narušila trhy, které se již snažily vynahradit neúspěšné sklizně minulých let. Vysoké náklady na plyn a ropu vytvářejí další problémy, zejména proto, že zemní plyn je klíčovou složkou pro výrobu hnojiv na bázi dusíku.

 

Vysoké ceny komodit a problémy s dodavatelským řetězcem, umocněné přímými a druhořadými účinky ruské války a obchodními omezeními, jako je indonéský zákaz vývozu palmového oleje nebo indický zákaz vývozu pšenice, pohánějí inflaci a hlad po celém světě. To vše se děje v době, kdy je mnoho vlád zavaleno obrovskými dluhy z pandemie koronaviru.

 

Jestliže COP26 ve Skotsku byla primárně o přijímání nových emisních závazků, COP27 v Egyptě má být především o plnění starých příslibů a poskytování pomoci zemím „zranitelným“ v oblasti klimatu. Ale v obou ohledech se Evropě a Spojeným státům nedaří dostát jejich vlastní rétorice.

 

Zatímco válka na Ukrajině by měla ve střednědobém horizontu urychlit energetickou transformaci Evropy, okamžitou reakcí Evropy bylo upřednostnit energetickou bezpečnost a cenovou stabilitu před klimatickou krizí. Prezident COP26 Alok Sharma ze Spojeného království byl dohnán k slzám, protože nedokázal přesvědčit Indii a Čínu, aby souhlasily s postupným vyřazováním uhlí v Glasgowské deklaraci a kdy vláda Spojeného království zvažuje otevření nového uhelného dolu v roce 2022 s odůvodněním, že uhlí by mohlo nahradit dovoz ruské ropy a plynu.

 

Mezitím evropské tahanice o odkoupení globálních dodávek zkapalněného zemního plynu, které by nahradily ruský plyn, ponechaly Pákistánu a Indii hladovějící po palivu jen málo možností, než spálit více uhlí na klimatizaci uprostřed rekordní vlny veder. Ti samí „bohatí“ Evropané, kteří od roku 2009 slibují odstranění dotací na fosilní paliva, projevili jen malé výčitky svědomí ohledně dotování ropy a plynu v roce 2022.

 

Dotace plynu byly předmětem tvrdých jednání na únorovém summitu EU a Africké unie. Evropské země loni na COP26 oznámily, že již nebudou utrácet veřejné prostředky na podporu zemního plynu v chudých zemích s malými emisemi. Když ale africké země na summitu hledaly výjimky pro financování projektů zemního plynu, nedokázaly získat od Evropanů pevný příslib.

 

Kromě toho se Kongresu nepodařilo přidělit finanční prostředky potřebné pro svůj podíl ve výši 100 miliard dolarů ročně na financování klimatu po splatnosti, ke kterému se rozvinuté země zavázaly v roce 2009. Ačkoli bohaté země budou diskutovat o reparacích klimatu známých jako financování „ztráty a poškození“, v nadcházejícím měsíci si asi nelze představit, že by Spojené státy (nebo Evropa) vypsaly velký šek, o který budou „zranitelné země“ usilovat na COP27.

 

Jednou z mála jistot v mezinárodních záležitostech je, že v nadcházejících desetiletích se dopady klimatu zhorší a klimatická politika bude významnější. Spojené státy, Evropa a další demokracie s vysokými emisemi uhlíku musí vzít v úvahu, že jejich špatná klimatická pověst je bude stále více tížit v jiných oblastech politiky. Nejvyšší čas přejít na volnou energii(free energy), chtělo by se říci...

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog

 

Foto: Unsplash.com, Ivo Lukačovič