O svátku dračích člunů
„Svátek dračích člunů", což je svátek připomínaný ve významné čísti východní Asie, letos připadl na pátek 6. června. Podle lunosolárního čínského kalendáře připadá na pátý den pátého měsíce, proto je také často nazýván Svátkem dvou pětek, Duanwujie (Tuan-wu-ťie). Slaví jej Číňané, Japonci, Korejci a Vietnamci, jeho obdoba jde i dál, přes Malajsii až do Indonésie. Je vázán na prastarý kult draka, v Asii původně božstva deště, spojeného i s pozemskou vodou.
Svátek připomíná mýtus o státníku a básníku Qu Yuan (Čchü Jüanovi, 340 – 278 př. n. l.), který žil ve státě Chu (Čchu) během doby Válčících států (475 – 221 př. n. l.). Čchü Jüan poznal, co je nevděk zkorumpovaných vládců, jichž byl oddaným a věrným služebníkem. I když byl donucen odejít do exilu, dál ve svých básních opěvoval rodnou vlast a jeho dlouhé žalmy zlidověly.
Zdrcený Qu Yuan (Čchü Jüan) nakonec spáchal sebevraždu, ale říká se, že jeho skokem do řeky Miluo (Mi-luo) chtěl uskutečnit oběť, díky níž se měla obnovit pouta mezi Zemí a Nebesy prostřednictvím vody.
Podle legendy lidé ihned vyrazili na člunech, aby básníkovo mrtvé tělo našli. Marně. Každý rok pak ve stejný den vyjížděli ve svých člunech na řeku, aby tak uctili básníkovu památku, házejíce bambusové listy naplněné rýží do vody, aby nasytili ryby a ty nechaly básníkovo tělo v klidu.
Do dnešních dnů je památka na básníka Qu Yuan (Čchü Jüana) živá a na výroční den se připravuje tradiční pokrm zongzi (cung-c'), což jsou plněné pyramidovité bochánky z lepivé rýže, které se balí do bambusových listů. Na severu v nich bývá sladká jojuba, což jsou čínské datle, na jihu zase dušený bůček.
U příležitosti tohoto svátku se také závodí na dlouhých a úzkých dračích člunech, se zdobnými řezbami a malbami dračích hlav a chvostů. Dvacet dva veslařů navádí kormidelník na zádi a bubeník na přídi, trať mívá jednu čínskou míli (li), což je asi 500 našich metrů. Vítězství bývá čestnou záležitostí, celé závody pak dobrou zábavou.
Odkaz básníka Qu Yuan (Čchü Jüana) se stal symbolem vlastenectví a uctívání správné cesty. Oslava jeho památky je zároveň i oslavou vítězství života. Již měsíc předem se ve všech rodinách peklo, smažilo a vařilo, aby na oslavu přicházejícího svátku bylo všeho dost.
V den svátku nebylo nikde jediného stavení, kde by scházela výzdoba z dlouhých pelyňkových listů. Nebylo jediného obětiště, kam by nebyly přinášeny dary bůžkům ohně a země. Velké chrámy a kláštery pak naplnily tisíce lidí.
Závody na dračích člunech jsou přirozeným vyvrcholením celého svátku, protože si jím lidé také uvědomují význam a důležitost vody. Ta byla a je obávaným a rozmarným božstvem. V přiměřeném množství zajišťuje spokojený život. Pokud je jí však málo, znamená to sucha a hladomory. Pokud hodně, pak katastrofy a záplavy.
Svátek Dračích člunů je tak ve svém okultním a hlubším významu především svátkem obnovy propojení nebes a země skrze oběť básníka Čchü Jüana, svátkem, který lidem přináší tolik potřebnou energii.