Největší světová zóna volného obchodu bez přítomnosti USA a Indie

Největší světová zóna volného obchodu bez přítomnosti USA a Indie
30 / 12 / 2020 Jan Veselý

V Hanoji byla virtuálně podepsána dohoda o největší zóně volného obchodu na světě, kterou tvoří patnáct asijsko-pacifických zemí. O podpisu jsme referovali v minulém článku. Otázce, proč se k liberalizaci obchodu nepřipojili USA a Indie a jaké dopady změny lze očekávat, se budeme věnovat v tomto pokračování.

Dohoda o volném obchodu, tzv. Regionální komplexní ekonomické partnerství (RCEP), byla virtuálně podepsána patnácti asijsko-pacifickými zeměmi 15. listopadu 2020 v Hanoji. K dohodě se nepřipojily USA a Indie, i když jsou významnými obchodními hráči oblasti.

 

Svou ekonomickou velikostí RCEP odpovídá největším světovým trhům, EU a USA, a zahrnuje 2,3 miliardy obyvatel. Jejich produktivita je stále relativně nízká a má prostor růst rychleji, než staré trhy a být tak světovým motorem ekonomického zotavení z následků pandemie.

 

Ekonomické přínosy dohody

Dohoda se týká 80 - 90 % cel na zboží, která by měla být během následujících dvaceti let snížena nebo úplně eliminována. Naopak se ve větší míře nevěnuje citlivějším položkám, jako jsou netarifní překážky obchodu, většině druhů služeb a zemědělství.

 

Vzhledem k širokému záběru různorodých členských států, mezi které patří i tradiční rivalové Japonsko a Čína, nemohla dohoda přinést výraznější změny. Její význam spočívá především v jejím širokém rozsahu. Zároveň tvoří základ pro budoucí jednání.

 

Největším přínosem je sjednocení stávajících dohod pod jednu střechu a ustanovení o původu zboží, které umožní firmám použít pouze jeden certifikát a využít stejná pravidla při přesunu zboží mezi členskými zeměmi. To povede ke snížení nákladů firem, které mají výrobu rozmístěnou ve více zemích dohody, a ke zvýšení konkurenceschopnosti regionu.

 

Změny jako cesta k ochranářské politice

I když je mezinárodní obchod v celkovém součtu výhodný, často s sebou přináší velké změny. Aby firmy odolaly mezinárodní konkurenci a zvýšily efektivitu, musí proto pracovníci v tradičních odvětvích buď zlepšit své procesy, nebo přesunout svou aktivitu do produktivnějších odvětví.

 

Těmito změnami struktury hospodářství, způsobenými nejen mezinárodním obchodem, ale i modernizací výroby, byly zasaženy značné skupiny obyvatelstva po celém světě. Ze strachu proto nejen v USA a Indii sílí podpora ochranářských opatření v podobě cel a bariér obchodu.

 

Odstoupení Indie

Původně měla být členem Regionálního partnerství i Indie, která ovšem minulý rok od dohody odstoupila. Jako hlavní důvody uvedlo Nové Dillí potřebu ochránit zranitelná odvětví před přílivem čínského zboží a též nenaplněný požadavek recipročního přístupu na čínský trh.

 

Indie má už nyní s Čínou masivní obchodní deficit ve výši 48 mld. ročně, její deficit roste i s ostatními asijskými zeměmi. Dohoda by umožnila ještě větší příliv dováženého zboží a měla by i výrazný dopad na neefektivní indické zemědělství a jiné oblasti průmyslu. Naopak dohoda výrazně nezlepšuje přístup indických firem a jejich vývoz na trhy s farmaceutickými produkty, informačními technologiemi a službami, které představují nejsilnější vývozní artikl a silnou stránku indické ekonomiky.

 

Absence USA

Spojené státy podepsaly pod vedením prezidenta Obamy v roce 2016 alternativní dohodu s asijskými zeměmi, tzv. Transpacifické partnerství (TPP). Dohoda byla komplexnější a zabývala se do větší hloubky nejen snížením cel, ale i pracovně-právními standardy, veřejnými zakázkami, zahraničními investicemi, duševním vlastnictvím, přístupy na trh, životním prostředím a dalším.

 

Bývalý prezident Obama prohlásil při jejím podpisu, že tyto dohody umožňují USA psát pravidla obchodu a utvářet 21. století. Pod vlivem nacionalistické vnitřní politiky a díky podpoře ochranářských opatření ovšem prezident Trump od dohody odstoupil. Náhradní smlouvu CPTPP sice vyjednali pod vedením Japonska asijsko-pacifické státy bez USA, nicméně její dosah a vliv se tím výrazně snížil.

 

Proklamovaným cílem prezidenta Trumpa bylo ochránit domácí producenty před zahraniční konkurencí a zachránit tím americká pracovní místa. Poněkud paradoxně ovšem může mít nepřítomnost v regionálních dohodách pro Spojené státy právě opačný efekt. Firmy působící uvnitř partnerství budou totiž platit nižší cla a budou pro ně platit výhodnější obchodní podmínky, což může motivovat firmy mimo region přesunout svoji výrobu do jedné z 15 zemí dohody.

 

Změny v asijsko-pacifické oblasti

Regionální komplexní ekonomické partnerství vyjednávané pod vedením států ASEAN mělo zahrnovat Indii, která by byla druhým ekonomicky největším státem a měla tak i odpovídající vliv na formování pravidel obchodu, vedle největšího participujícího státu, totiž Číny.

 

Kvůli nepřítomnosti USA a Indie v těchto dvou regionálních uskupeních budou menší asijské země při absenci alternativy daleko motivovanější vyhovět ekonomickým požadavkům Číny, která tím získává větší vliv na psaní pravidel obchodu podle svých představ.

 

Význam pro západní svět

Stále více můžeme pozorovat dynamiku růstu a přesouvání hlavního ekonomického centra do asijsko-pacifické oblasti. Velikost trhu RCEP se už nyní vyrovná starým trhům USA a EU a tato dohoda přinese zlepšení propojenosti regionu.

Při zachování současného trendu to budou v budoucnu právě státy asijsko-pacifické oblasti, které přerostou staré trhy a budou psát pravidla obchodu. Současná neúčast Indie a USA se dá proto přirovnat k odložení tužky v momentě, kdy ostatní sedí u stolu a píší pravidla hry.

 

Pro Evropu znamená dohoda především nepatrné zlevnění zboží. Jistou výhodu získají firmy, které působí lokálně přímo v oblasti, oproti firmám se sídlem v jiných částech světa. Pro Evropu je proto důležité nadále si s touto částí světa otevírat přístup zvenčí obchodními dohodami, a když je to třeba, tak onu pomyslnou tužku vzít do ruky a zlepšovat tak podmínky svých firem. Třeba proto, aby neodcházely do zahraničí.

 

Jan Veselý, Čínská studia, Fakulta mezinárodních vztahů, Renmin univerzita, konzultant pro veřejný sektor, EY

 

Použité zdroje:

DeutscheWelle. Grünes Licht für Asien-Pazifik-Handelszone.

Deutsche Welle. Why India pulled out of the RCEP free trade deal?

Josep Borrel. The Regional Comprehensive Economic Partnership - what does it mean for the EU?

Peterson Institute for for International Economics. East Asia Decouples from the United States: Trade War, COVID-19, and East Asia’s New Trade Blocks.

SCMP. What is RCEP and what does an Indo-Pacific free-trade deal offer China?