Needhamova otázka se znovu vrací

Needhamova otázka se znovu vrací
24 / 2 / 2021 Milan Kreuzzieger

Tímto článkem navazujeme na předchozí texty, zaměřené na eurasijský dialog. Joseph Needham, po němž je pojmenováno výzkumné centrum a pozice profesora čínské historie, vědy a civilizace na Univerzitě v Cambridge, nebyl svou původní profesí sinolog, ale biochemik. Jeho intelektuální záběr, se spektrem od přírodních věd přes historii, sinologii až k diplomacii, byl však obdivuhodný.

Needham v mnoha ohledech sebestředné Evropě a zvláště Británii připomínal, že asijské civilizační velmoci, především Čína a Indie, byly po dlouhá staletí centry šíření obchodu, vědeckých objevů a vynálezů, které si Evropa osvojila často až s velkým zpožděním. Jeho přínos pro vzájemné poznání „Východu“ a „Západu“, je neopominutelný a s odstupem spíše narůstá. Málokdo tak výrazně změnil „západní“ pohled na Čínu jako právě on. Needhamovo jméno nese i výzkumný ústav s jedinečnou knihovnou a archivem, který pomáhal vybudovat (Needham Research Institute). A není bez zajímavosti, že Needhamovu pracovnu na Caius College Univerzity v Cambridge získal neméně inspirativní vědec – kosmolog Stephen Hawking.

 

Čínské setkání

Joseph Noel Joseph Terence Montgomery Needham (1900–1995) se v počátcích své kariéry ve 20. a 30. letech 20. století věnoval biochemii a embryologii. Už tehdy se u něj projevil zájem o historii vědy. Pochopil, že pro moderní vědu je velmi důležité porozumět i její historii a trajektoriím vědeckého myšlení. Needham se účastnil veřejných debat o vztahu mezi vědou, náboženstvím, filosofií, historií a politikou. V roce 1937 do jeho biochemické laboratoře nastoupila skupina čínských studentů. Na oplátku se od nich učil čínštinu (ovládal sedm jazyků) a svůj zájem rozšířil i o čínskou kulturu a civilizaci.


V roce 1938 se seznámil s Lu Gwei-djen (Lu Guizhen, 鲁桂珍 1904-1991), která přišla do Cambridge na postgraduální studium. Záhy se projevily vzájemné hluboké osobní sympatie a stali se blízkými celoživotními spolupracovníky. Po smrti Needhamovy manželky Dorothy jejich vztah dokonce vyústil ve sňatek (1987).

 

Britským diplomatem vědy

Období druhé světové války formovalo Needhama a předznamenalo jeho profesní orientaci do konce života. V roce 1941 byli pracovníci čínských univerzit, během Druhé čínsko-japonské války, donuceni se stáhnout z ohrožených pobřežních oblastí do vnitrozemí. Britská vláda založila Čínsko-britskou kancelář vědecké spolupráce (Sino-British Science Co-operation Office) v Chongqingu, aby nabídla čínským akademikům pomoc ve snaze udržet intelektuální život. Proto byl Needham v roce 1942 vybrán jako diplomatický zástupce Velké Británie a vedoucí britské vědecké mise v Číně, která probíhala až do roku 1946.

 

Needhamova otázka

Během pobytu v Číně, kromě diplomatických povinností, rozšiřoval síť kontaktů, cestoval, studoval a sbíral doklady o historii vědeckého poznání. Postupně si uvědomoval, že čínská věda, objevy a vynálezy mají mnohem hlubší kořeny, než se všeobecně soudilo a byl překvapen, do jaké míry je Čína vytěsněna z dějin západní historie vědy. Začal se poprvé zabývat otázkou, ke které se vracel celý život: proč se moderní věda nerozvinula v Číně (nebo v Indii) ale v Evropě, když byla až do renesance mnohem vyspělejší?

 

Čínské vynálezy byly impulsem rozvoje moderního světa

Vývoj vědy, technologií a medicíny ve starověké historii probíhal do značné míry v oblastech mimo Evropu. To je i případ Číny, kde došlo k mnoha vědeckým a technologickým objevům a vynálezům, které Evropa využila a zdokonalila až mnohem později. Mnohé objevy jsou dobře dokumentovány i díky rozvoji čínského znakového písma za dynastie Shang (asi 1600–1046 př. n. l.). Čínské písmo je oproti mezopotámskému klínovému písmu nebo egyptským hieroglyfům mladší, ale jeho výhodou je civilizační kontinuita a nepřerušené užívání do současné doby (byť v novodobých variantách). Málokdo si uvědomoval, že už v 9. století byl v Číně vynalezen knihtisk (dlouho po vynálezu papíru a šest století před Gutenbergem!); přibližně ve stejné době byl vynalezen střelný prach. Čínští námořníci začali využívat už v 9. – 10. století kompas, více než století před tím, než se objevil v Evropě.

Z Needhamových zjištění vyplývá, že více než polovina objevů a vynálezů má svůj původ v Číně a rozvoj moderního zemědělství, lodní dopravy, astronomických pozorování, matematiky, medicíny nebo využívání střelného prachu a zbraní, je bez importu z Číny nepředstavitelný. Z Číny pochází i základní schéma parního motoru, uskutečnily se zde první lety horkovzdušnými balóny, byly vynalezeny padáky, koňské třmeny, papírové peníze, šachová hra, deštník, rybářský naviják trakař, brandy, whisky a mnohé další. Bez navigačních a námořnických vynálezů (např. kormidlo, kompas, stěžeň) by se neuskutečnila éra zámořských objevů a Evropa by se nikdy nestala centrem mocných koloniálních říší.[1]

 

Cambridge a projekt Science and Civilisation in China

Po návratu do Evropy se stal Needham ředitelem sekce přírodních věd (1946–48) nově založené UNESCO. Jeho přičiněním se součástí této instituce stala i vědecká sekce, takže především jemu vděčíme za písmeno/slovo science, vložené do jejího názvu. Po návratu na Univerzitu v Cambridge postupně krystalizuje jeho celoživotní projekt Science and Civilisation in China (SCC), zaměřený na historii vědy, technologií a lékařství obecně. Vychází od roku 1954 v mnohosvazkových vydáních a reedicích až do současné doby (poslední vydání obsahuje sedm dílů ve 27 svazcích).

 

Na projektu se od 60. let začala podílet řada spolupracovníků a specialistů v daných oblastech, z nichž k nejznámějším patří jeho pozdější manželka Lu Gwei-djen, Wang Ling (王铃 1917-1994) a Ho Peng Yoke (He Bingyu, 何丙郁 1926-2014). Needham se v závěrečné etapě svého života zaměřil spíše na editování než na psaní. Ale ani v roce jeho úmrtí (1995) nebylo vydání celého souboru dokončeno. SCC představuje jeden z nejambicióznějších a nejvýznamnějších pokusů systematicky dokumentovat 25 století čínských objevů v matematice, fyzice, chemii, technologiích, medicíně a dalších vědních oborech. Needhamova snaha porozumět lépe čínské civilizaci je i přínosem pro lepší pochopení „západní“ kultury, proto je souborné dílo právem řazeno mezi nejvýznamnější knihy 20. století.

Needham výrazně sám přispěl nejen k vzájemnému poznání, ale i k organizaci specializované badatelské aktivity založením výzkumného centra. Byl přesvědčen, že moderní věda a technologie, vzniklé v „západním“ světě, dluží za mnohé myšlenkovým podnětům pocházejícím z východní Asie. Mark Elvin, historik vědy v Číně, si v úvodu k 17. svazku SCC v roce 2004 postesknul, že půl století od prvního vydání je dopad Needhamova projektu na obecné i komparativní zkoumání dějin vědy poměrně malý. Od té doby se však situace výrazně změnila.

 

Globální obrat v historii vědy

Především s tzv. globálním obratem v historii jsme svědky enormního nárůstu vydaných knih, zkoumajících dějiny vědy a technologií v interkulturním srovnání a souvislostech. Současně význam Needhamových průkopnických výzkumů výrazně narostl a posunul se do hlavního proudu historického bádání. Přechod od eurocentrického k eurasijskému náhledu, s otázkami cirkulací myšlenek, zboží, lidí i náboženských střetů utvářejících moderní vědu a eurasijské modernity, se v současné době stal důležitým a přitažlivým tématem. Byl to právě Needham, kdo inicioval zájem o dějiny vědeckého poznání v širokém sociokulturním kontextu, v němž může být položena klíčová otázka, dnes již s větší nadějí na uspokojivější vysvětlení: „Proč byla čínská civilizace mezi 1. stoletím př. n. l. a 15. stoletím n. l. mnohem efektivnější a úspěšnější ve využití poznatků v praxi než západní civilizace, ale proč se pak moderní věda rozvinula v Evropě a nikoli v Číně?“ [2]

 

Milan Kreuzzieger, filozof a vědecký pracovník

 

[1] Komplexní informace najdeme v různých vydáních mnohosvazkových Science and Civilisation in China, které od 50. let 20. století vydává Cambridge University Press. Stručný přehled čínských objevů a vynálezů z různých disciplín nabízí například kniha Temple, Robert K. G., The Genius of China, 3. vyd, Andre Deutsch, London 2007.

[2] Needham, J., The Grand Titration, Science and Society in East and West. Allen and Unwin, London, 1969, s. 190.

 

Foto: Wikipedia.org