Nečekané oběti řádění Hamásu: thajští dělníci čelící v Izraeli krutým pracovním podmínkám
Během útoků ozbrojenců z radikálního hnutí Hamás bylo minulý týden zabito více než 1300 lidí. Naprostou většinu obětí tvořili Izraelci, ale teror se dotkl také občanů dvaceti dalších zemí. Mezi cizinci zabitými nebo zajatými Hamásem byli také asijští dělníci, kteří v Izraeli hojně pracují v zemědělství, stavebnictví nebo zdravotnictví. Pojďme se podívat na kruté podmínky thajských nádeníků, kteří se výdělky v Izraeli chtějí vymanit z bludného kruhu bídy.
Například ochrance kibucu Alumim se sice podařilo za pomoci izraelských vojáků teroristy zneškodnit, ale v tamní ubytovně pro zahraniční pracovníky bylo zastřeleno šestnáct lidí z Nepálu a Thajska. Právě Thajsko se stalo, po Spojených státech, druhou nejvíce postiženou zemí, když ztratilo nejméně jedenadvacet svých státních příslušníků. Dalších čtrnáct bylo zajato a v současné době není známo místo jejich pobytu.
Thajsko po desetiletí tvoří jeden z největších zdrojů pracovních sil v Izraeli, zejména v zemědělství. Společně s dalšími zahraničními dělníky začali Thajci v 90. letech minulého století nahrazovat Palestince, kteří se stali nevítanými a „nespolehlivými“ silami kvůli pravidelným výlukám a bezpečnostním problémům. Na různých odlehlých farmách a v pouštních oblastech po celé zemi, včetně území v blízkosti pásma Gazy, působí až 30 000 Thajců. Pět tisíc z nich pracuje přímo v „bojové zóně“.
Organizace Human Rights Watch (HRW), která vyzvala k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích, uvedla, že thajští dělníci spolu s nepálskými a filipínskými „tam byli jednoduše proto, aby si vydělali peníze a uživili své rodiny“. Podle HRW jsou útoky na civilisty jednoznačně válečným zločinem. Obdobným způsobem apelují na Hamás i příbuzní unesených. „My (Thajci) nejsme zapojeni do žádného konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Jsme tam jen proto, abychom se mohli mít lépe," uvedl thajský otec, jehož syn se ocitnul v zajetí Hamásu.
Většina Thajců působících v Izraeli pochází z nejchudšího severovýchodního regionu země známého jako Isan. Přitom paradoxně samotné Thajsko je cílem pro migrující pracovníky, především z chudších sousedních států, jako je Kambodža, Laos a také válkou zmítaný Myanmar. Pro Thajce mířící do zahraničí představuje Izrael třetí nejčastější volbu za Jižní Koreou a Tchaj-wanem.
V izraelském zemědělství si zahraniční dělníci mohou vydělat okolo 2 000 dolarů, tedy až sedmkrát více než v Isanu. Během několika měsíců tak teoreticky splatí zprostředkovatelské poplatky a začnou pracovat na splnění svých snů – nákupu půdy, která je pro ně jinak nedostupná, vyrovnání dluhů, stavbu domu nebo studium jejich dětí. Pro tyto lidi je práce v zahraničí jedinou cestou, jak se vymanit z bludného kruhu života od výplaty k výplatě. Zatímco doma by museli po celý život tvrdě pracovat, v zahraničí se dokáží během pěti let postavit na vlastní nohy. Blízký východ tak pro ně zůstává přijatelnou volbou, a to i přes nebezpečí, které zde neustále visí ve vzduchu a také podmínky, které se někdy rozcházejí s jejich původními představami.
Nevyhovující ubytovací zařízení i výplaty nižší, než zákonem stanovená minimální mzda, zmiňuje již zpráva Human Rights Watch z roku 2015. Podle jednoho z thajských pracovníků, sklízejícího rajčata a květák na farmě, vzdálené necelých deset kilometrů od izraelské hranice s Gazou, běžně dochází k porušování jejich práv. Mnozí dělníci jsou vázáni dlouholetými smlouvami a nedostávají slíbenou mzdu.
Jak se médiím svěřili někteří z thajských dělníků, netuší, jaká je jejich skutečná mzda, a nedostávají žádné výplatní pásky. Výplatu inkasuje zprostředkovatelská agentura přímo od majitele farmy, zatímco pracovníci dostávají malý osobní příspěvek na jídlo a další nezbytnosti. Nezdravé pracovní podmínky v posledních letech zavinily mezi thajskými dělníky několik desítek nevysvětlených úmrtí. Pracovní doba dosahuje až 18 hodin denně, se třemi dny dovolené ročně. Na konci směny na dělníky čekají lůžka ve zchátralých a nevětraných budovách, přepravních kontejnerech, starých chlévech pro dobytek nebo v karavanech.
Navzdory těmto okolnostem mnoho thajských pracovníků nadále hledá zaměstnání v Izraeli, kde mzdy výrazně převyšují podmínky jejich domovské země. A hodlají tak činit i nadále, i po posledním útoku Hamásu. Navzdory současné situaci někteří pracovníci dávají najevo, že se do Izraele vrátí bez ohledu na to, jak špatná bude bezpečnostní situace, neboť, jak za všechny uvedl jeden z nich: chudoba je ještě děsivější.
Thajsko dosud zaujímalo ke konfliktu neutrální postoj, s tím, že upřednostňuje „řešení, které by umožnilo Palestině a Izraeli koexistovat“. Bangkok se o pomoc při jednáních o propuštění svých zajatých občanů obrátil na arabské země a také na Malajsii a Brunej, státy, které podporují Palestinu. Pro repatriace více než 5 000 thajských občanů, kteří se nyní zaregistrovali k evakuaci z Izraele, Bangkok vyčlenil sedm letadel.
Pavel Zvolánek, novinář a průvodce v jihovýchodní Asii